Oprava okolí nádrže v Lánské oboře skončila. Policejní vyšetřování zakázky ale pokračuje

Nahrávám video

V Lánské oboře skončila oprava svahů podél nádrže Klíčava. U konce je ale jen stavebně. Zakázku zároveň vyšetřuje policie, mezi obviněnými je i ředitel Lesní správy Lány Miloš Balák. Ten však při představení opraveného okolí Klíčavy zdůraznil, že zakázka byla podle něj v pořádku. Projekt má bránit erozi půdy a následnému usychání stromů kolem nádrže.

Šéfa lánské lesní správy Miloše Baláka stíhá policie již dva roky. Spolu s ním obvinili vyšetřovatelé i zaměstnance ze společností, které spornou zakázku získaly, a později i jednu z firem.

Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová upřesnila, že se obvinění „týká jejich veškerého jednání při zvýhodnění konkrétních firem při zadání veřejné zakázky“. Policie tvrdí, že byl projekt na zpevnění břehů Klíčavy předražený.

Miloš Balák ale všechna obvinění u příležitosti dokončení stavby odmítl a zpochybnil i posudek, kterým se policie zaštiťuje. „Že bych říkal, co má kolik stát, že bych říkal, tady to předražte, to je bohapustá lež,“ ujistil.

V odposleších, které jsou v obvinění citovány a loni v prosinci některé části zveřejnila Mladá fronta Dnes, ale zazněla docela jasná slova od manažera jedné z firem: „Zadání, to jsem kompletně vymyslel, aby se odbouraly ty menší firmy. (…) A hlavně to mám udělaný tak, že polovina se toho dělat nebude a může se vyfakturovat.“

Miloš Balák pak podle vyšetřovatelů slíbil, že předem dodá jedné z firem zadávací dokumentaci. I to ale šéf lesní správy odmítl. „Lesní správa Lány, ani já, ani nikdo z nás žádné materiály nikdy dopředu nikomu nepředal,“ řekl. Připustil sice, že se se zástupcem jedné ze stavebních firem sešel, podle Baláka to ale bylo kvůli odstřelu v oboře, kam šéf stavební firmy jezdil s kolegy lovit už před nástupem současného ředitele lesní správy.

Oprava svahů u Klíčavy trvala čtyři roky ve dvou etapách. První skončila v roce 2016, druhá nyní. Vznikly více než čtyři kilometry speciálních opěrných zdí, které zároveň plní nároky na ochranu přírody, a 7,5 kilometru zpevněných cest. Záměr vycházel i z požadavků České inspekce životního prostředí z protokolu z roku 2008.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 4 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 5 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 11 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 12 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 12 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 12 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...