Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Josef Zahradník (NEVOLIM)

11 minut
Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Josef Zahradník (NEVOLIM)
Zdroj: ČT24

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S číslem 14 kandiduje NE-VOLIM.CZ. Do voleb vede hnutí Josef Zahradník, který odpovídal na otázky Daniela Takáče.

Čemu především se chcete v Evropském parlamentu věnovat?

Chceme narovnávat sociální rozdíly mezi jednotlivými členskými zeměmi. S tím je spojená reforma Evropské unie.

Jaké sociální rozdíly mezi jednotlivými zeměmi? A jak je chcete narovnávat?

Určitě řešit dvojitou kvalitu potravin, alespoň základních. Určitě řešit mobilní tarify, není přece možné mít jiné tarify u stejného operátora v Německu, Polsku a v České republice. A řešit životní úroveň například venkova a měst, například mezi Rumunskem, Českou republikou a Německem a podobně. A třeba i systém exekucí, není možné mít v České republice soukromé exekuce, kde si exekutor nabalí kapsy, a v Německu státní exekuce, kde na tom vydělá stát tím, že dlužník se nedostane do dluhové pasti.

Proč by to tak nemohlo být? Proč musí být stejná pravidla pro exekuce v každé zemi? Proč by měly být jednotné mobilní tarify v celé EU? Každý trh, každá země je jiná.

Abychom narovnávali ty sociální rozdíly. Přece není možné, aby Česká republika byla v takovém stavu, že v Německu to je možné, a u nás není. Je třicet let po revoluci, patnáct let po vstupu do Evropské unie a my je stále nějak nedoháníme, ani se jim nepřibližujeme.

Když to vztáhnu k mobilním operátorům, tak všude v Evropě bude daný konkrétní tarif vypadat stejně?

Ano, přesně tak.

To, co tady stojí 25 korun, bude v Německu stát euro.

Ano.

Jak to chcete prosadit?

S podporou dalších frakcí a samozřejmě s dalšími zeměmi. Těch frakcí je tam několik, je tam sedmadvacet států, s těmi chceme jednat, aby tlačily na mobilní operátory. Když má T-Mobile tarif v Německu, aby byl i v České republice. Aby si naši občané volali za takové ceny, jako je možné v Německu nebo Polsku.

A jak toho chcete docílit? Proč by to německá reprezentace měla dělat?

Myslím, že to je jeden z důvodů, abychom věděli, že jsme v Evropské unii platní, abychom měli důvod v Evropě zůstat, abychom pořád neříkali: „Evropa je špatná, fuj, potřebujeme vystoupit.“ To je jeden z našich cílů, aby se narovnávaly rozdíly. Chceme být skutečně na Západě, tak o to musíme bojovat.

Do které frakce by se vaše hnutí chtělo začlenit v Evropském parlamentu?

O tom jsme zatím nejednali, o tom budeme jednat až po volbách podle výsledku.

Byli byste pro dřívější odchod Velké Británie z Evropské unie, než je nyní stanoveno? Je to na 31. říjen. A za jakých okolností?

Nebyli bychom. O tom musí rozhodnout britská politická reprezentace, ale aby to neublížilo britské ekonomice a občanům, tak by měli vystoupit s dohodou. Protože oni se tak rozhodli, nesmíme zpochybňovat jejich právo, že oni tak rozhodli. A měli by odejít s dohodou, aby to nepoškodilo jejich ekonomiku a evropskou.

Teď už je to tedy jenom na Velké Británii?

Řekl bych, že je to hlavně na Británii a její politické reprezentaci.

Čili to, co se dohodlo, to je v pořádku. Jednou se to dohodlo mezi Velkou Británií a Evropskou unií a teď už si to musí Britové nějak přebrat?

Ano, teď už si to mají doladit.

Jste pro referendum o vystoupení Česka z Evropské unie?

Ano.

Proč?

Pokud se Evropa nějak nereformuje, třeba formou narovnávání sociálních rozdílů, tak by se občané České republiky měli nějakým způsobem mít možnost rozhodnout, zda tam chtějí zůstat, nebo ne. Když se mohlo konat referendum o vstupu do Evropské unie, tak i o výstupu.

Ale vy nechcete odcházet z Evropské unie?

Pokud se Evropa nereformuje a bude neustále utahovat kohoutky i tu svobodu, tak bychom samozřejmě museli zvážit, jestli v Evropě zůstat, nebo ne. Myslím, že nám to přináší jak plus, tak i negativa. A ty musíme zvážit.

Jak Evropská unie utahuje kohoutky?

Například zbraňová směrnice, GDPR, Lisabonská smlouva de facto vzala také část rozhodování národním parlamentům a předala je do Evropské komise a Evropského parlamentu.

Ale zároveň umožňuje, aby národní parlamenty to, co chce Evropská komise, zablokovaly, pokud jde o přesun nějakých kompetencí. Není to spíš problém národních parlamentů než Evropské unie? Nebo naopak – nejsou to věci, které národní parlamenty vyhodnotí tak, že není zapotřebí, aby se v nich…

Záleží na tom, kdo v těch národních parlamentech sedí. Pokud si tam občané v dané zemi zvolí reprezentaci, která bude na všechno jenom kývat, tak potom se samozřejmě občané Evropské unie diví, že Velká Británie vystupuje a že další země jako Itálie o tom uvažují.

A jak je to v tom našem národním parlamentu?

Celá naše politická prezentace, nebudu se vyjadřovat, to je po desáté hodině.

Slovy před desátou hodinou se vyjadřovat můžete.

Řekl bych, že si můžeme vyjednat lepší podmínky, měli jsme si vyjednat lepší podmínky.

To už je passé. Teď už se rozhoduje v konkrétních případech. Mířím k tomu, jestli je potřeba něco měnit v Evropském parlamentu. Jestli to není jenom neschopnost národních parlamentů?

Není to jenom neschopnost národních parlamentů, ale i těch frakcí a europoslanců se mezi sebou dohodnout a vyjednat mezi sebou ten kompromis. Jako se jedná v parlamentu mezi jednotlivými kluby, tak se musí i v Evropském parlamentu vyjednat nějaké kompromisy.

Jak by měla být řešena ochrana vnějších hranic Evropské unie?

Určitě by se měl zrušit Frontex, protože 1500 zaměstnanců, to je zbytečná práce, zbytečné výdaje. Naopak od toho má každý stát svoji pohraniční stráž, policii, armádu a ve spolupráci třeba s NATO.

Takže se o to musí postarat ty země, které jsou na kraji Unie?

Ano, přesně tak.

Jak k tomu přijdou?

Tak mezi námi, třeba Itálie, Británie, Francie, kdyby nesvrhly Muammara Kaddáfího, tak by se nekonala jižní migrace z těch afrických zemí. Protože Kaddáfí to držel všechno na svém území. Díky tomu, že ho svrhli, tak Itálie a Francie to teď mají na triku.

A nebyla by pak migrace z Maroka nebo z jiné severoafrické země?

No, nejbližší to je právě přes Libyi. Takže si myslím, že kdyby fungoval ten režim v Libyi, tak by to nebylo.

Jak zajistit ochranu vnějších hranic? Říkáte zrušit Frontex, takže to musí udělat ty země? A já se ptal, jak k tomu přijdou?

Ale na to mají zákony, že když někdo nelegálně překročí hranice, bez pasu, bez povolení, tak jak má být vyhoštěn. Nelze je brát, že je u nich chudoba. To musíme řešit u nich nějakými projekty. A podle toho je musíme vyhošťovat.

A když je to ta obrovská vlna, která byla třeba v roce 2015?

Musíme je vyhostit. Od toho jsou zákony dané země. Když překročím hranice nelegálně, bez jakýchkoliv dokladů, třeba do Spojených států, tak mě okamžitě vyhostí, budou se mnou jednat de facto jako s teroristou. Prostě nemáš žádné povolení, žádný pas, prostě tě okamžitě vyhostíme a můžeme s tebou nakládat de facto jako s teroristou.

Ale ti lidé sem přišli a byla to ta obrovská vlna. Naopak se říká, že nikdo ani pořádně neví, kde řada těch uprchlíků je. Dostali se přes tu hranici, země očividně nezvládají ochranu té hranice. Tak jak ji zajistit?

Musí to zajistit tajné služby a musí to zajistit policie.

Měla by Evropská unie poskytovat dotace pro rozvoj malých, nebo velkých firem?

Jenom malých firem, velké firmy jsou většinou nadnárodní korporáty. Ty jsou zajištěny ze zahraničí. Takže jenom podpora malého a středního podnikání.

Vy máte v programu i to, že chcete čisté oceány. Jak to zařídíte jako europoslanec?

To musí celá Evropská unie tlačit na takové státy jako Čína, Indie, které oceány znečišťují.

Jak? Jak to jako europoslanec zařídíte? Představte si, že jste v Evropském parlamentu a chcete, aby Evropská unie na někoho zatlačila, aby se vyčistily oceány.

Nějakou regulací, společným prohlášením, aby Evropská unie tlačila na ty státy, že to životní prostředí je i jejich. A když si ho budeme ničit, tak nám to příroda formou přírodních katastrof bude vracet, což už nám vrací.

Euro – ano, nebo ne?

Ne.

Proč?

Myslím, že koruna má své kouzlo a na euro nejsme připraveni. Takže myslím, že česká koruna vítězí.

Proč nejsme připraveni? Analýzy říkají, že ano, už splňujeme podmínky.

Já si myslím, že je nesplňujeme. A samozřejmě koruna vypadá lépe než euro. Když budete chtít platit v Praze, tak všude samozřejmě se dá platit eurem, ale česká koruna je česká koruna prostě.

Vy v programu píšete, že zatím není ani jisté, kam Evropa v rámci ekonomického propojení dospěje. Kdy to bude jasné?

No, řekněme buď po volbách, nebo po volbách do národních parlamentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...