„Uhrazených máme aktuálně zhruba jen dvě třetiny poplatků,“ uvedla vedoucí oddělení vnějších vztahů Brno-střed Kateřina Dobešová. Podobně jsou na tom v Ostravě-Jihu, kde dosud nezaplatila asi pětina lidí. Ve většině obcí a měst je přitom lhůta pro zaplacení 31. března. Držitelé psů si s placením dávají načas i přesto, že se jim otálení může výrazně prodražit.
Podle zákona může příslušná radnice včas nezaplacený poplatek navýšit až na trojnásobek. Jednou z nich je například Praha 2. „Úřad městské části přistoupil k navýšení poplatku o sto procent,“ potvrzuje Jana Česeneková z ekonomického odboru.
První upomínky opozdilcům dorazí už během dubna. „Upomínat plátce začínáme v průběhu dubna, a to v první fázi prostřednictvím telefonu, e-mailem, písemně. Po těchto upomínkách se počet nezaplacených poplatků snižuje. Pokud upomenutí nepomůže, vyměřujeme platební výměr, který je pak předán k exekučnímu vymáhání,“ vysvětluje Dobešová.
Maximálně patnáct set na rok
Navzdory sankcím část držitelů psů poplatek neuhradí. Například v městském obvodu Pardubice II nezaplatilo minulý rok 91 lidí z celkového počtu 1059 poplatníků, vyplývá ze statistik, které má ČT k dispozici.
Povinnost platit za psa vyplývá ze zákona o místních poplatcích. Ten určuje maximální výši poplatku, která je za prvního psa 1500 korun ročně. Invalidé nebo osoby se starobním, vdoveckým, vdovským a sirotčím důchodem bez jiného příjmu platí maximálně 200 korun ročně.
Poplatek hradí držitel, nikoli majitel psa. V minulosti se lidé často vyhýbali placení vysokých poplatků tím, že psa přepisovali na své příbuzné a známé žijící na vesnicích, kde jsou poplatky obvykle nižší.