Kušnarenka kvůli výzvě k ozbrojování vyloučili z muslimské obce

Ústředí muslimských obcí vypovědělo ze svého středu Leonida Kušnarenka, který jako předseda pražské muslimské obce v polovině března ve videu zveřejněném na svém facebookovém profilu nabídl členům obce pomoc s ozbrojením. Kušnarenko přestal být předsedou i členem obce. Uvedl to Deník N. Podle Ústředí muslimské obce bylo Kušnarenkovo chování nevhodné.

Předseda ústředí Muníb Alravi deníku řekl, že o odvolání Kušnarenka rozhodlo ústředí jednohlasně a funkci šéfa pražské obce po něm zatím převezme místopředseda. „Tímto zaniká i členství pana Kušnarenka v Muslimské obci v Praze a tedy i jeho funkce ve vedení této obce,“ napsalo ústředí na své facebookové stránce. Jednání Kušnarenka ji poškozuje, dodala obec.

Kušnarenko na to reagoval tím, že se proti rozhodnutí nebude odvolávat, chce, aby se situace uklidnila.

Kušnarenko zveřejnil video krátce poté, co osmadvacetiletý Australan 15. března postřílel věřící v mešitách v novozélandském městě Christchurch. „Ve světle posledních tragických událostí informuji všechny naše členy, hlavně se jedná o muže: všichni, kteří mají zájem si udělat zbrojní průkaz, ozbrojit se kvůli ochraně majetku a zdraví, obraťte se na mě a já vám s tím pomůžu,“ uvedl Kušnarenko v půlminutovém vzkazu natočeném na pražském Václavském náměstí.

Od jeho vyjádření se následně distancovala pražská muslimská obec i Alravi. Pražská organizace muslimů na sociální síti uvedla, že jakákoliv Kušnarenkova prohlášení jsou soukromá a nereprezentují názory muslimů žijících v Česku. Kušnarenkův vzkaz odsoudil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

  • Muslimská náboženská obec existovala už v meziválečném Československu, po druhé světové válce ale zanikla a muslimové se opět začali organizovat až na začátku 90. let. Už tehdy se Ústředí muslimských obcí snažilo o registraci islámu u ministerstva kultury, neuspělo ale kvůli nedostatku podpisů. Registrace se podařila až po přijetí nového zákona, který od roku 2002 zavedl dva stupně registrace, pro nižší přitom stačí 300 podpisů. Právě ten mají od září 2004 i muslimové, kromě právní subjektivity ale nezískali žádnou zvláštní výhodu, nemají zatím nárok na státní podporu nebo právo uzavírat sňatky.
  • Celkový počet lidí hlásících se v České republice k islámu se jen odhaduje. Při sčítání lidu v roce 2011 se k tomuto náboženství přihlásilo 3358 lidí, náboženské vyznání však nebylo povinným údajem. Podle kvalifikovaných odhadů se celkový počet muslimů v ČR pohybuje mezi 10 000 a 20 000 lidí, většinu z nich tvoří lidé, kteří pocházejí z tradičních muslimských zemí. Jen malou část tvoří čeští konvertité.
  • První mešitu v České republice otevřeli v červenci 1998 v Brně ve Vídeňské ulici. Kromě této modlitebny, která v uplynulých letech čelila několika útokům, při nichž pachatelé použili části prasat považovaných muslimy za nečistá zvířata, funguje od roku 1999 podobné středisko také v  Praze na Černém Mostě. Muslimské modlitebny jsou i v Teplicích, kde je využívají hlavně lázeňští hosté, nebo v Hradci Králové. Menší prostory, kde se vyznavači islámu scházejí k modlitbám, jsou ještě v několika dalších českých městech.
  • Zdroj: ČTK