Děti s onkologickým onemocněním mívají problém získat příspěvek na péči, nebo ho dostanou pozdě. Podle řady posudků jsou totiž po chemoterapiích dostatečně soběstačné. Ovšem lékaři na onkologických odděleních s tím nesouhlasí a požadují sjednocení rozhodování.
Případ devítiletého Ondřeje není vůbec ojedinělý. S těžkou formou leukémie zápolí osm měsíců, po tu dobu je v nemocnici jeho matka s ním. Stará se o oslabeného syna, a protože přišla o práci, zažádala o příspěvek na péči.
Zatím peníze nedostala. I když je v nemocnici se synem, účty a nájemné musí platit dál. Přímo v motolské nemocnici se radí se sociální pracovnicí Alicí Pickovou. „Poslední dobou se posuzování a přiznávání příspěvku zhoršuje. Nejvíc zarážející je, že v tom výsledku napíšou, že se nejedná o osobu, která potřebuje nějakou mimořádnou zvýšenou péči,“ diví se sociální pracovnice.
Posuzovat jednotlivě, nebo přiznávat příspěvek stejně
Podle mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jany Buraňové se neodvíjí systém posuzování na diagnóze pacienta. „Je postaven na hodnocení funkčního dopadu,“ zdůraznila mluvčí.
To v praxi přináší odlišné výsledky posudků, na jejichž základě pacienti příspěvek na péči získávají. Podle lékaře Karla Švajgora jsou ale potíže, s nimiž se onkologicky nemocné děti potýkají, vždy stejné. Proto by měly mít i stejnou podporu.
„Ta povaha nádorového onemocnění je pro rodinu velmi náročná a posudkáři nerozhodují jednotně. My bychom si přáli vytvoření jednotného metodického pokynu,“ říká onkolog Fakultní nemocnice Motol.
Rodiče a lékaři z motolské nemocnice už loni sepsali petici a odeslali ji na ministerstvo práce a sociálních věcí. Zatím nemají žádnou odezvu, resort chtějí oslovit znovu. Stejně jako u Ondřejovy matky je šance získat příspěvek na péči po odvolání, to už ale podle lékařů bývá pozdě.
V Česku onemocní rakovinou či leukemií kolem 350 dětí ročně. Vyléčí se jich přes 80 procent, téměř dvě třetiny z nich ale mohou mít po chemoterapii, ozařování, operaci či jiné léčbě následky, které se někdy projeví až za několik let. Pacienti jsou sledování dlouhodobě, někdy celoživotně.
