Platy vrcholných politiků vzrostou příští rok pravděpodobně pouze o devět procent, jak to schválila sněmovna. Senát na tom nic nezměnil, chyběl jeden hlas. Vládní platovou novelu, kterou horní komora neschválila ani neodmítla, tak zřejmě počátkem příštího týdne dostane k podpisu prezident.
Platy vrcholných politiků vzrostou asi jen o devět procent. Senát s poslanci nakonec souhlasil
Události: Platy politiků vzrostou o 9 procent (zdroj: ČT24)
Základní plat poslance
Senátoři ve středu debatovali o tom, o kolik se zvýší od příštího roku platy vrcholných politiků. Sněmovna navrhla, aby se mzdy zvýšily příští rok zhruba o desetinu. Senátní hospodářský výbor doporučil vyšší, ale postupné navyšování platu zákonodárců v příštích dvou letech. Nakonec se ale senátoři nepřiklonili k žádné verzi - a fakticky tak podpořili variantu schválenou sněmovnou, která nyní míří na podpis k prezidentovi.
Sněmovnou přijatá verze počítá s tím, že základní měsíční plat poslance a senátora by se měl od ledna zvýšit o 6500 korun na 82 400 korun místo na 90 600 korun, s čímž počítala původní verze růstu platů. Poslanci ale prosadili, že se platy zvýší pouze v návaznosti na růst průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře. Nezvýší se ale koeficient, kterým se tato mzda násobí.
obrázek
Neboť Senát poslaneckou novelu neschválil, neodmítl ani neupravil, předloha poputuje k prezidentovi jako přijatá uplynutím měsíční lhůty, kterou horní komora na projednávání zákonů má. Ta v případě novely uplyne v neděli 16. prosince. Prezident má sice do konce roku dovolenou, podle svého mluvčího Jiřího Ovčáčka ale zákony podepisuje i v tomto období.
Pokud by horní komora předlohu pozměnila nebo zamítla, poslanci zvažovali, že by se k jejímu opětovnému projednání sešli 28. prosince tak, aby mohla být přijata včas do konce roku. Podle ministryně Jany Maláčové (ČSSD) je dobře, že mají politici jasno a nemusí se scházet po vánočních svátcích. Rozhodnutí senátorů přivítal i premiér Andrej Babiš (ANO).
Hospodářský výbor Senátu původně navrhoval vyšší, ale postupné navyšování platů
Senátní hospodářský výbor ještě před středečním jednání senátorů navrhl, aby se platy politiků zvyšovaly v příštích dvou letech postupně. Pro příští rok počítal s nárůstem základního platu zákonodárce na 84 000 korun měsíčně, šlo by tedy o navýšení o 10,5 procenta. V přespříštím roce se pak měly podle výboru platy politiků zvýšit na 87 300 korun, pokud by i pro rok 2020 zůstal zachován základ pro výpočet platové základny pro příští rok.
Události, komentáře: Platy vrcholných politiků vzrostou příští rok asi o devět procent (zdroj: ČT24)
Podle předsedy výboru Vladislava Vilímce (ODS) by to zabránilo skokovému nárůstu platů politiků v roce 2020 i tomu, že obě komory budou možná koncem příštího roku platy znovu řešit. „Stejně tady zase jednou nastane diskuze, jestli koeficient 2,5 je ten správný. Mohli jsme toho být ušetřeni,“ povzdechl si Vilímec, jehož výbor navrhoval oproti sněmovně zvýšit koeficient výpočtu platu politiků na 2,7.
Tomáš Czernin (TOP 09) to označil za „nedůstojné populistické divadlo“.
obrázek
Jednat o platech na poslední chvíli je nedůstojné, zaznělo na plénu
Už před jednáním Senátu bylo zřejmě, že se členové horní komory v názoru na výši platů neshodují. Zatímco někteří novelu označili za populistickou, jiní namítali, že jim nepřísluší o věci rozhodovat.
Že ze tří návrhů ani jeden nezískal potřebnou většinu, to svědčí o tom, jak třasklavé téma platy politiků jsou.
„Ať přijmeme, co přijmeme, problém nevyřešíme,“ uvedl ve středu místopředseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Navrhoval ale schválení novely, protože její vrácení sněmovně by Senát vystavovalo různým obviňováním.
Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS) naopak prosazoval zamítnutí novely, aby se tolik nerozevíraly nůžky mezi příjmy politiků a soudců nebo státních zástupců.
Šéf senátorů KDU-ČSL Petr Šilar označil za problematické, že se výše platů projednává až těsně před koncem roku. Vláda a sněmovna podle něj pozdním projednáním návrhu způsobily, že celá diskuse je nedůstojná a zaznívají v ní populistické hlasy.
Senát se nerozhodl, jak naloží se zvyšováním platů politiků. A podpořil tím sněmovní verzi (zdroj: ČT24)
Babiš měl představit výsledky summitů. Znovu se omluvil
Horní komora se rovněž zabývala výsledky posledních dvou summitů EU a také nadcházejícím prosincovým jednáním představitelů členských zemí Unie. Na jednání Senátu měl dorazit i předseda vlády Andrej Babiš (ANO), který měl promluvit už na listopadové schůzi, ale tehdy se omluvil. Nepřišel ani tentokrát, místo něj přišel ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).
Brífink senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislých o postoji horní komory k situaci v Azovském moři (zdroj: ČT24)
Senátoři ve středu odsoudili násilné zadržení ukrajinských lodí ruským námořnictvem poblíž Krymu. Jasné stanovisko by k tomu měli podle Senátu zaujmout také vrcholní představitelé zemí EU na jejím nadcházejícím summitu. Horní komora ve středu požádala vládu, aby toto stanovisko její zástupci prosazovali na jednání Evropské rady koncem týdne.
Horní komora v listopadu vyzvala premiéra Babiše kvůli novým informacím v kauze Čapí hnízdo, v níž je šéf kabinetu stíhán kvůli dotačnímu podvodu, k odchodu z vlády do ukončení vyšetřování. Babiš uvedl, že nikdy neodstoupí.
Senátoři podají ústavní stížnost na vyhlášku ministerstva zdravotnictví
Zástupci senátorského klubu ODS ve středu rovněž uvedli, že podají ústavní stížnost kvůli vyhlášce ministerstva zdravotnictví, která upravuje úhrady zdravotní péče. Je podle nich nespravedlivá pro nemocnice, zejména v některých regionech, a nefunguje ve prospěch pacientů, kteří napříč zemí nemají stejný přístup ke zdravotní péči.
Úhradovou vyhlášku pro každý rok připravuje ministerstvo zdravotnictví. Pro příští rok vychází z dohody mezi zdravotními pojišťovnami a zástupci všech segmentů zdravotní péče.