Lihová aféra opět u soudu. Rozhodne se, zda půlmiliardový majetek propadne státu

Nahrávám video

Zlínský soud projednává obžalobu otce a manželky lihového bosse Radka Březiny a dalších dvou spolupracovnic. Pokud se prokáže, že mu pomáhali několik let legalizovat nelegální příjmy, jeho stamilionový majetek by propadl státu. Vyhlídky na úspěch obžaloby se však v posledních měsících zhoršily – námitku proti podjatosti zlínského soudce, který danou obžalobu dříve odmítl projednat, totiž nadřízený soud zamítl. Kauzou daňových podvodů s lihem se zabýval v pořadu Reportéři ČT Dalibor Bártek.

Státní zástupce obžaloval příbuzné Radka Březiny za to, že pro něj pomáhali prát špinavé peníze. „Hotovost, která byla generována trestnou činností, byla vkládána na bankovní účty a potom transformována různými finančními operacemi. Docházelo k nákupům cenných papírů, nemovitostí a podobně,“ vysvětlil ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality z olomouckého vrchního státního zastupitelství Petr Šereda.  

Praní špinavých peněz mělo vypadat následovně; nelegální líh mohl Březina prodávat svým odběratelům jedině za hotové peníze. Hromadily se mu tak velké částky, které následně končily v trezorech hotelu Lázně Kostelec u Zlína, který lihařova rodina ovládá.

Právě z tohoto hotelu měli spolupracovníci Radka Březiny následně miliony korun roznášet na nejrůznější účty, aby tak černé peníze vyprali. K roznosu peněz na účty Březina nejčastěji využíval své dvě asistentky, které jsou v současnosti také obžalovány za praní špinavých peněz.

Takovým způsobem se desítky milionů korun dostaly na účty, které vlastnila lihařova manželka Stanislava Březinová. Fakticky je však ovládal samotný Radek Březina, který za peníze nakoupil akcie. Naprostá většina peněz, v součtu stamiliony, pak podle obžaloby skončila na účtech, které oficiálně vlastní otec lihového bosse Vladimír Březina.

„Bylo jaksi dokázáno, že ten výnos činí zhruba 400 milionů korun, které ovšem byly téměř všechny investovány do společnosti Radka Březiny, a tudíž podle našeho názoru není namístě hledat další majetek někde jinde u dalších členů rodiny,“ oponoval obhájce Vladimíra Březiny Martin Klimo.

Podle policie byl přitom výnos skupiny Radka Březiny z nelegálního prodeje ještě o stamiliony korun vyšší. V obžalobě se píše, že v letech 2005 až 2012 na účty Vladimíra Březiny vložili či zaslali spolupracovníci Radka Březiny přes 600 milionů korun. O tom se ostatně zmínil v jedné ze svých tajných instrukcí z vazby i samotný Radek Březina.

Podle policie za 300 milionů korun nakoupil Radek Březina na účet svého otce akcie. Dalších více než 200 milionů pak v letech 2006 až 2012 investoval, znovu jménem svého otce, do nákupu rozlehlých kancelářských nemovitostí v centrech měst, jako je Havířov, Ostrava, Zlín, Holešov, Nový Jičín a mnoha jiných. 

Zlínský soudce obsáhlou obžalobu projednat odmítl. Žalobce jej viní z podjatosti

Zmíněné informace jsou jen zlomkem z údajů obsáhlé obžaloby související s praním peněz.  Žalobce zároveň problematické majetky oběma zajistil a v rámci obžaloby usiluje o jejich propadnutí státu. „Obžaloba obsahuje, jestli se nepletu, asi 85 bodů. Každý ten bod je vlastně nějaký popis transakce nebo více transakcí. Takže je to poměrně obsáhlý text,“ vysvětlil Šereda. 

Vyhlídky žalobce na úspěch se však v posledních měsících zhoršily – projednání případu totiž obdržel soudce Okresního soudu ve Zlíně Pavel Houdek, který letos na jaře žalobu odmítl soudit. Označil ji za zcela vadnou a vrátil ji zpět státnímu zástupci k došetření.

Soud má právo obžalobu vrátit v případě, pokud během vyšetřování došlo k zásadním procesním chybám nebo se žalobcům nepodařilo trestnou činnost dostatečně objasnit. To ale státní zástupce nepřipouští a za obžalobou si nadále stojí.

 Z toho důvodu se proti rozhodnutí zlínského soudce odvolal ke krajskému soudu a uspěl.  „Krajský soud zrušil usnesení Okresního soudu ve Zlíně. Tato obžaloba byla rozhodně napsána v souladu se zákonem. A tudíž je možno ji projednat před okresním soudem,“  potvrdila České televizi mluvčí Krajského soudu v Brně Eva Angyalossy.

V případě soudce Houdka to přitom nebyl první rozporuplný verdikt, který v lihové kauze vydal – už na začátku vyšetřování zrušil rozhodnutí policie, kterým zajistila majetek bratra lihového bosse. Později ho chtěl bez kauce pustit z vazby ještě před ukončením vyšetřování, a když mu byl loni v létě přidělen právě případ praní špinavých peněz, pokusil se mu vyhnout tím, že sám sebe vyloučil z rozhodování. I tehdy ale nadřízený soud jeho rozhodnutí zrušil.

Soudce Houdek tak neuspěl s vlastním vyloučením ani následným vrácením obžaloby žalobci. Případ legalizace stamilionů korun z lihových obchodů tak bude muset soudně projednat. Státní zástupce mu už ale nevěří.

„Důvody a vyjádření, které byly obsahem toho rozhodnutí, vedly k tomu, že z naší strany byla následně vznesena námitka podjatosti,“ uvedl Petr Šereda. S touto námitkou ale státní zástupce neuspěl – brněnský krajský soud totiž dospěl k závěru, že není pochybnost o Houdkově nestrannosti při rozhodování. 

Soudce Houdek i manželka Radka Březiny se k záležitosti – stejně jako jedna z jeho spolupracovnic – pro pořad Reportéři ČT odmítli vyjádřit. Druhou obžalovanou spolupracovnici se reportérům ČT nepodařilo zastihnout. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 23 mminutami

Pásy mohou zmírnit následky nehod, v meziměstských autobusech ale být nemusejí

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 1 hhodinou

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 4 hhodinami

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 16 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.