Lihová aféra opět u soudu. Rozhodne se, zda půlmiliardový majetek propadne státu

Nahrávám video

Zlínský soud projednává obžalobu otce a manželky lihového bosse Radka Březiny a dalších dvou spolupracovnic. Pokud se prokáže, že mu pomáhali několik let legalizovat nelegální příjmy, jeho stamilionový majetek by propadl státu. Vyhlídky na úspěch obžaloby se však v posledních měsících zhoršily – námitku proti podjatosti zlínského soudce, který danou obžalobu dříve odmítl projednat, totiž nadřízený soud zamítl. Kauzou daňových podvodů s lihem se zabýval v pořadu Reportéři ČT Dalibor Bártek.

Státní zástupce obžaloval příbuzné Radka Březiny za to, že pro něj pomáhali prát špinavé peníze. „Hotovost, která byla generována trestnou činností, byla vkládána na bankovní účty a potom transformována různými finančními operacemi. Docházelo k nákupům cenných papírů, nemovitostí a podobně,“ vysvětlil ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality z olomouckého vrchního státního zastupitelství Petr Šereda.  

Praní špinavých peněz mělo vypadat následovně; nelegální líh mohl Březina prodávat svým odběratelům jedině za hotové peníze. Hromadily se mu tak velké částky, které následně končily v trezorech hotelu Lázně Kostelec u Zlína, který lihařova rodina ovládá.

Právě z tohoto hotelu měli spolupracovníci Radka Březiny následně miliony korun roznášet na nejrůznější účty, aby tak černé peníze vyprali. K roznosu peněz na účty Březina nejčastěji využíval své dvě asistentky, které jsou v současnosti také obžalovány za praní špinavých peněz.

Takovým způsobem se desítky milionů korun dostaly na účty, které vlastnila lihařova manželka Stanislava Březinová. Fakticky je však ovládal samotný Radek Březina, který za peníze nakoupil akcie. Naprostá většina peněz, v součtu stamiliony, pak podle obžaloby skončila na účtech, které oficiálně vlastní otec lihového bosse Vladimír Březina.

„Bylo jaksi dokázáno, že ten výnos činí zhruba 400 milionů korun, které ovšem byly téměř všechny investovány do společnosti Radka Březiny, a tudíž podle našeho názoru není namístě hledat další majetek někde jinde u dalších členů rodiny,“ oponoval obhájce Vladimíra Březiny Martin Klimo.

Podle policie byl přitom výnos skupiny Radka Březiny z nelegálního prodeje ještě o stamiliony korun vyšší. V obžalobě se píše, že v letech 2005 až 2012 na účty Vladimíra Březiny vložili či zaslali spolupracovníci Radka Březiny přes 600 milionů korun. O tom se ostatně zmínil v jedné ze svých tajných instrukcí z vazby i samotný Radek Březina.

Podle policie za 300 milionů korun nakoupil Radek Březina na účet svého otce akcie. Dalších více než 200 milionů pak v letech 2006 až 2012 investoval, znovu jménem svého otce, do nákupu rozlehlých kancelářských nemovitostí v centrech měst, jako je Havířov, Ostrava, Zlín, Holešov, Nový Jičín a mnoha jiných. 

Zlínský soudce obsáhlou obžalobu projednat odmítl. Žalobce jej viní z podjatosti

Zmíněné informace jsou jen zlomkem z údajů obsáhlé obžaloby související s praním peněz.  Žalobce zároveň problematické majetky oběma zajistil a v rámci obžaloby usiluje o jejich propadnutí státu. „Obžaloba obsahuje, jestli se nepletu, asi 85 bodů. Každý ten bod je vlastně nějaký popis transakce nebo více transakcí. Takže je to poměrně obsáhlý text,“ vysvětlil Šereda. 

Vyhlídky žalobce na úspěch se však v posledních měsících zhoršily – projednání případu totiž obdržel soudce Okresního soudu ve Zlíně Pavel Houdek, který letos na jaře žalobu odmítl soudit. Označil ji za zcela vadnou a vrátil ji zpět státnímu zástupci k došetření.

Soud má právo obžalobu vrátit v případě, pokud během vyšetřování došlo k zásadním procesním chybám nebo se žalobcům nepodařilo trestnou činnost dostatečně objasnit. To ale státní zástupce nepřipouští a za obžalobou si nadále stojí.

 Z toho důvodu se proti rozhodnutí zlínského soudce odvolal ke krajskému soudu a uspěl.  „Krajský soud zrušil usnesení Okresního soudu ve Zlíně. Tato obžaloba byla rozhodně napsána v souladu se zákonem. A tudíž je možno ji projednat před okresním soudem,“  potvrdila České televizi mluvčí Krajského soudu v Brně Eva Angyalossy.

V případě soudce Houdka to přitom nebyl první rozporuplný verdikt, který v lihové kauze vydal – už na začátku vyšetřování zrušil rozhodnutí policie, kterým zajistila majetek bratra lihového bosse. Později ho chtěl bez kauce pustit z vazby ještě před ukončením vyšetřování, a když mu byl loni v létě přidělen právě případ praní špinavých peněz, pokusil se mu vyhnout tím, že sám sebe vyloučil z rozhodování. I tehdy ale nadřízený soud jeho rozhodnutí zrušil.

Soudce Houdek tak neuspěl s vlastním vyloučením ani následným vrácením obžaloby žalobci. Případ legalizace stamilionů korun z lihových obchodů tak bude muset soudně projednat. Státní zástupce mu už ale nevěří.

„Důvody a vyjádření, které byly obsahem toho rozhodnutí, vedly k tomu, že z naší strany byla následně vznesena námitka podjatosti,“ uvedl Petr Šereda. S touto námitkou ale státní zástupce neuspěl – brněnský krajský soud totiž dospěl k závěru, že není pochybnost o Houdkově nestrannosti při rozhodování. 

Soudce Houdek i manželka Radka Březiny se k záležitosti – stejně jako jedna z jeho spolupracovnic – pro pořad Reportéři ČT odmítli vyjádřit. Druhou obžalovanou spolupracovnici se reportérům ČT nepodařilo zastihnout. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 21 mminutami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 12 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 15 hhodinami

Evropský pohled