Příspěvek na domácí péči by se mohl zvýšit nejenom lidem s nejtěžším stupněm postižení, ale i těm, kdo trpí třetím stupněm závislosti. Poslanci ve druhém čtení navrhli pozměnit senátní návrh, který počítal pouze se zvýšením příspěvku pro lidi na čtvrtém stupni závislosti resp. těm, kdo o ně pečují. Několik dalších zákonů pak ve sněmovně neuspělo. Návrh na zavedení korespondenční volby vrátili poslanci k přepracování, jednání o ochraně soukromí pak odložili.
Na senátní návrh zvýšit příspěvky na domácí péči pro lidi se čtvrtým stupněm závislosti reagovali poslanci návrhem zvýšit je i pro ty, které jejich handicap řadí do druhého nejvyššího stupně. Argumentovali tím, že kdyby se zvýšil příspěvek pouze rodinám lidí s nejvyšším – čtvrtým – stupněm závislosti, jen by se zvýšil rozdíl mezi třetím a čtvrtým stupněm.
Ve druhém čtení senátní novely se ale objevilo hned několik návrhů, o kolik by měl příspěvek vzrůst. Není tedy jasné, v co mohou pečující rodiny doufat. Sociální demokraté by chtěli přidat těžce postiženým v domácí péči 4 tisíce korun měsíčně, příspěvek by potom činil 12 800 korun a u lidí mladších 18 let byl ještě o vyšší (13 900 korun). Ještě štědřejší by byli poslanci ODS, jejich návrh je o dva tisíce vyšší.
Piráti naopak navrhli zvýšit příspěvek na 11 tisíc korun, lidovci pak připouštějí částku mezi 3 tisíci a 4 tisíci korunami. TOP 09 navrhla místo jednorázového navyšování příspěvku pravidelnou valorizaci. Příspěvky by se měly odvíjet od minimální mzdy, která je nyní 12 200 korun měsíčně.
Senátní návrh počítá s tím, že osobám se čtvrtým stupněm závislosti přidá stát 6 tisíc korun na měsíc, celkem tedy 19 200 korun. Ovšem i to by se mohlo změnit, někteří poslanci navrhli úpravu také této částky.
Poskytnutí terénních sociálních služeb stojí nyní 130 korun za hodinu. Lidé na čtvrtém stupni závislosti ze svého současného příspěvku zaplatí tři a čtvrt hodiny péče denně. Senátní návrh by umožnil využít další hodinu a půl. Senátoři vyčíslili rozpočtový dopad své novely na 1,8 miliardy korun ročně. Pozměňovací návrhy, které přednesli poslanci, by mohly znamenat výdaje dalších miliard.
Debaty o GDPR a smlouvách ČEZu poslanci odložili, platy učitelů nestihli kvůli zdanění náhrad
Poslanci na aktuální schůzi nebudou schvalovat nová pravidla ochrany soukromí v návaznosti na unijní nařízení GDPR. Původně měla sněmovna dokončit projednání tohoto bodu ve středu, vedení sněmovny se ale shodlo na odkladu a poslanci ho při schvalování programu schůze schválili. K normě se vrátí zřejmě až počátkem prosince.
Ke konci nedospěla ani diskuse o návrhu Pirátů, podle kterého by energetická společnost ČEZ a další firmy s většinovou účastí státu, krajů a obcí přišly o výjimky z povinného zveřejňování smluv v internetovém registru. Odročení debaty ve druhém čtení prosadila ODS.
Neprošel ani opoziční návrh na umožnění korespondenčního hlasování při volbách do sněmovny a prezidentských volbách. Sněmovna jej vrátila k přepracování.
K závěru pak nedospěla ani napotřetí debata o zdánění církevních náhrad. Téma přitom poslanci proti vůli části opozice předsunuli před jiná témata, mimo jiné sankce vůči Saúdské Arábii kvůli smrti opozičního novináře nebo zvýšení platů učitelů.
