Poslanci v prvním kole projednávání podpořili odklad projektu elektronické neschopenky. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) by měl být nově spuštěn nejdříve od roku 2020. Zrušení startu projektu od příštího roku má přinést novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení, kterou dolní komora poslala k posouzení svému sociálnímu výboru.
Poslanci podpořili odklad e-neschopenek, budou nejdříve od roku 2020
Vláda novelu předložila kvůli tomu, že spuštění e-neschopenky od příštího roku se nepodaří uskutečnit. Maláčová poslancům řekla, že by projekt chtěla odložit o rok kvůli tomu, že zavedení od ledna příštího roku není technicky připraveno. Ministerstvo přitom v návrhu, který připravilo ještě pod vedením bývalé ministryně Jaroslavy Němcové (ANO), počítalo s dvouletou přípravou nových pravidel e-neschopenky a jejich zavedením až od ledna 2021.
Návrh na roční odklad předložil v úterý také poslanec ČSSD Roman Sklenák v rámci úprav zákona o změnách v lékařské posudkové službě, který čeká už jen na závěrečné schvalování. Zdůvodnil to tím, že by vládní novela o odkladu nemusela být přijata včas do konce roku.
Lékaři mohou elektronicky neschopenky vystavovat už od roku 2010 přes takzvané e-podání. Potřebují k tomu pouze počítač s přístupem na internet a lékařský software, který službu e-podání podporuje. Musí se pak u České správy sociálního zabezpečení registrovat. Tento úřad by chtěl firmám od příštího roku umožnit, aby mohly dodatečně údaje o nemocných zaměstnancích elektronicky kontrolovat. Vidět by je mohly ale až poté, co je správa obdrží poštou a do systému zadá, pokud doktoři nebudou tiskopisy vyplňovat elektronicky.
Podle údajů správy sociálního zabezpečení každý rok přibývá neschopenkových formulářů, které lékaři přes počítač posílají. V roce 2015 jich bylo 56 tisíc, loni 117 tisíc.
Zatím není jasné, od jakého termínu by e-neschopenky měly být pro lékaře zcela povinné. Po zavedení elektronických neschopenek volají zaměstnavatelé. Chtějí díky tomu mít lepší kontrolu nad nemocnými zaměstnanci.
Uvidí lékárníci do lékárniček pacientů? Sněmovna není proti
Sněmovna se zabývala i dalším zdravotnickým tématem a podpořila v prvním kole novelu lékového zákona, podle níž mají ošetřující lékaři a lékárníci získávat přehled o všech lécích, které má pacient předepsané. Sdílení údajů mezi poskytovateli zdravotní péče má podle vlády zajistit bezpečnější a kvalitnější předepisování léků. Zvláštní přístup budou mít podle novely záchranáři. Lékárníkům se záznam otevře jen na omezený čas, nebo také při zadání čísla občanského průkazu.
Pacient bude smět přístup do databáze svých léků zakázat. Takovou konstrukci kritizovali poslanci ODS Zbyněk Stanjura a Marek Benda, podle kterých by měla být opačná. Upozornili také na to, že pacienti se nemusí dozvědět o tom, že nesouhlas by měli vyslovit do půl roku od účinnosti zákona.
„Není to tak, že do lékového záznamu bude mít přístup jakýkoli lékař,“ hájil vládní návrh ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Do takzvaného lékového záznamu pacienta by měl přístup jen lékař, který mu předepíše aspoň jeden recept a pacient si daný lék také vyzvedne, nebo na základě předložení občanského průkazu. Předlohu nyní posoudí hned tři výbory – zdravotnický, ústavně právní a petiční.
Snížení platů při kumulaci funkcí
Sněmovna také poslala do dalšího kola poslaneckou novelu ANO a Pirátů, podle které by se placeným hejtmanům, starostům nebo radním z řad zákonodárců snížil na hejtmanstvích a radnicích plat na dvě pětiny.
Opatření má zabránit přílišné kumulaci funkcí kvůli zvyšování získaných odměn, zdůvodnila za předkladatele návrh během dvouhodinové debaty karlovarská hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová (ANO). „Konec závisti, konec dvěma či třetím platům. Když chce někdo pracovat od rána do noci, ať to bez výčitek dělá, ale ať nepobírá dvě celé odměny,“ uvedla poslankyně, která se loni rozhodla být neuvolněnou, a tedy neplacenou hejtmankou.
Marek Benda (ODS) poznamenal, že návrh novely je naopak založen čistě jenom na závisti. Podle něj by bylo vhodnější zastupitelům z řad poslanců a senátorů zákonem umožnit, aby se své odměny vzdali a nemuseli ji dávat třeba na dobročinné účely. Jan Bauer (ODS) se pozastavil nad tím, že hejtmanka považuje sepětí poslanců s místní politikou za prospěšné, ale chce jim vzít část platu.
Plat starostů a hejtmanů se na základě loňského nařízení vlády nyní pohybuje od čtyř desítek do zhruba 130 000 korun měsíčně, od příštího roku se má ještě zvýšit.