Farmaceutická fakulta Karlovy univerzity oznámila, že do tří let ukončí provoz své pobočky v Heráklionu na řeckém ostrově Kréta; nové studenty už přijímat přestala. Projekt byl pro školu sice finančně výhodný, jako limit se ale ukázal nesoulad českých pedagogických požadavků a znalostí řeckých studentů.
Pokus o export vysokého školství neuspěl. Karlova univerzita se stahuje z Řecka
„Rozhodně nehrozí, že bychom slevovali. Studenti musejí splnit přesně to, co čeští studenti,“ uváděl ještě v roce 2016 chemik z královéhradecké farmaceutické fakulty Jaroslav Roh, který o rok dříve na heráklionskou pobočku Karlovy univerzity přijímal první jednadvacítku řeckých studentů.
Právě vzdělanostní kompetence absolventů řeckých středních škol se ale pro projekt, který si v rámci všech fakult nejstarší české univerzity držel prim, ukázaly jako základní překážka.
„Vstupní znalosti studentů byli nižší než u nás,“ sděluje nyní analytický chemik z farmaceutické fakulty Pavel Jáč a děkan Tomáš Šimůnek dodává: „Skončili jsme proto, že jsme nebyli ochotní ani schopní slevit ze svých nároků. Řekové to nepřijali. Určitě nejsou hloupější studenti, jen studují v trošku jiném režimu.“
Dokončit v Čechách
V krétské metropoli by tak sice na české vysoké škole mělo v současnosti studovat až 150 budoucích řeckých farmaceutů, ve vzdělávání tam ale pokračuje už jen dvanáct studentů druhého a třetího ročníku. Do toho prvního už univerzita žádného nového posluchače nepřijala a jediný Řek, který postoupil do čtvrtého ročníku, už studuje na domovské adrese fakulty, v Hradci Králové. Škola mu totiž výuku nabídla dokončit v Česku.
Nedá se přitom říct, že by byl projekt finančně neúspěšný. Každý student platil 9000 eur za rok, zisk kolem tří milionů korun škola investovala do provozu, učitelé si vyzkoušeli intenzivní výuku v angličtině a získali větší mezinárodní rozhled. „Mrzí nás to, na druhou stranu to pro nás byla velice zajímavá zkušenost,“ uzavírá řeckou expedici děkan hradecké farmacie Tomáš Šimůnek.