Pracovali jako novináři, psali o politice, pak ale přešli na druhou stranu. Stali se z nich mluvčí politiků, nebo dokonce sami kandidovali. Někteří uspěli. Třeba jako exposlanec Martin Komárek nebo nejčerstvěji bulvární novinář a budoucí starosta Řeporyjí Pavel Novotný. Vede ale z politiky nebo PR cesta zpět k novinařině? Nyní se o to pokouší Štěpánka Zenklová, bývalá mluvčí pražského státního zastupitelství, nově editorka v deníku Právo. Ještě nedávno nahlížela do kauz jako je Čapí hnízdo nebo případ lobbisty Romana Janouška. Tématem se zabývá v neděli dvě minuty po 22. hodině pořad Newsroom ČT24.
Newsroom ČT24 se zabývá novinářskými návraty. Z redakce do PR nebo politiky, vede ale cesta zpět?
„Dělník bulváru“ Pavel Novotný má toho za sebou hodně. Vedl bulvární časopis Spy i webový portál Extra.cz, moderoval pořad televize Nova Prásk a několik měsíců působil na TV Barrandov jako dramaturg pořadů Jaromíra Soukupa.
Teď svět celebrit opouští a bude starostou v pražských Řeporyjích. Zatím byl čtyři roky v opozici, před týdnem ale uspěl na kandidátce ODS. O jejím někdejším šéfovi Petru Nečasovi přitom kdysi sám psal. „Já zase nejsem tak důležitý novinář, abych musel takové věci řešit. Já teď musím řešit Řeporyje. Ta média se beze mě na chvilku obejdou, myslím,“ tvrdí.
Novotný není jediný. Novinářů, kteří zběhli k politice je víc. Někteří z nich se přitom nevěnovali jen senzacím a showbyznysu, ale i politickému dění. Třeba někdejší poslanec za ANO Martin Komárek. Uspěl ve volbách v roce 2013, předtím ale psal dlouhá léta politické komentáře. Ve sněmovně už neúřaduje, může se tedy vrátit zpět k novinařině?
„Jakmile projdou tím politickým bahýnkem, tak se tam podle mě notně upatlají. Pro mě ten člověk už bude vždycky tak trochu jako z čistírny,“ uvedla pro ČT před pěti lety při Komárkově vstupu do politiky novinářka Petra Procházková. Sama nedávno po 27 letech odešla z Lidových novin. Podle jejích slov ji vedení listu nedokázalo ochránit před vlivem premiéra Andreje Babiše. Mafra, vydavatel deníku, patří do premiérova svěřenského fondu.
Tam spadá také list MF DNES, do kterého Komárek nyní přispívá občasnými komentáři. Jak vidí své opětovné žurnalistické angažmá? Může se ještě věnovat i politickým tématům nebo psát o hnutí, za které kandidoval? Víc v nedělním Newsroomu ČT24.
Z mluvčí editorkou
Politika přeci jen české novináře zase tolik neláká, daleko častěji odcházejí do oblasti public relations – PR. „Přestup z novinařiny do komerční komunikace je logická cesta. Novinář nemá mnoho způsobů, kam pokročit v kariéře, pokud nevidí perspektivu ve svém médiu,“ říká předseda etické a smírčí komise Asociace PR agentur Vladimír Bystrov.
„Dneska je to zcela běžné, že někteří kolegové zvládnou tu cestu dokonce několikrát. Já jsem ten přerod, když to tak nazvu, udělal v době, kdy to bylo naprosto nemyslitelné,“ tvrdí nynější mluvčí Bezpečnostní informační služby Ladislav Šticha. Dříve byl také zpravodajem České televize i Novy. „Vlastně jsem nikdy nepřestal být novinář, akorát to nazývám, že jsem novinářem pro novináře,“ dodává Šticha.
Štěpánka Zenklová
Může se ale takový novinář pro novináře vrátit zpátky do redakce? O to se teď pokouší bývalá mluvčí pražského státního zastupitelství Štěpánka Zenklová. Nejprve pracovala jako zpravodajka České tiskové kanceláře, kde se věnovala justičním tématům. Poté 11 let komunikovala se svými bývalými kolegy jako hlas pražských státních zástupců. Nyní nastupuje jako editorka v deníku Právo.
„Obecně je návrat od komerční komunikace, tedy z PR nebo z firmy do novinařiny špatný postup, ta cesta by měla být jednosměrná,“ uvádí Bystrov. Přesto se to však děje, podobných přesunů z médií do PR je jen od začátku roku minimálně šest. Může si takový novinář a celá redakce, která ho zaměstná, zachovat nestrannost a důvěryhodnost? Existují vůbec případy, kdy takový přesun naopak funguje? Jaké musí být jeho podmínky? I tomuto tématu se věnuje nedělní vydání Newsroomu ČT24.