Senátní duel v Praze 8: Efektivní výdaje státu i lepší vzdělání sester a lékařů

Nahrávám video

ČT24 připravila duely všech kandidátů do Senátu, kteří postoupili do druhého kola. Ve volebním obvodu číslo 23 v Praze 8 se utká Lukáš Wagenknecht (za Piráty) s Pavlem Dunglem (za TOP 09 a STAN). V prvním kole zvítězil Wagenknecht s 18,15 procenta hlasů, Dungl získal 15,29 procenta hlasů.

Představte prosím dvě věci z vašeho programu, se kterými kandidujete a které chcete v Senátu prosadit.

Lukáš Wagenknecht: Primárně to je věc, kterou se zabývám už přes patnáct let. Je to nastavení efektivních pravidel pro veřejné výdaje státu, abychom utráceli lépe a peníze, které ušetříme, aby se používaly na jiné věci, například na důchody nebo dálnice. Funguje to dlouhá léta například v Londýně, Holandsku nebo v Kanadě. Na začátku se musí nastavit jasná pravidla, která pak budou vymahatelná. Pak bude vymahatelná i jasná odpovědnost politiků a úředníků. Dále je to oblast vymahatelného střetu zájmů politiků, aby to nebylo de facto jen na papíře. Šlo by o zákon, který mám již napsaný.

Druhá věc se týká oblasti byrokracie, protože podnikám už přes deset let. I podle posledních průzkumů stále více roste zátěž podnikatelů. Když přijde jakýkoliv zákon do Senátu, je třeba tyto věci hlídat a maximálně minimalizovat, aby neprobíhaly. Úředníci a politici něco navrhují, ale v reálu to může být úplně jinak.

Pavel Dungl: Prosadit bych chtěl to, co mě v mém oboru nejvíc bolí a pálí, a to je nedostatek zdravotních sester. S tím souvisí změna zákona, který upravuje jejich vzdělávání. Opět bych sestrám vrátil čtyřleté středoškolské vzdělání a chtěl bych, aby měly po škole právo samostatně pracovat. Být třeba i pod dozorem zkušené sestry, ale aby mohly třeba sloužit noční služby, samostatně píchat injekce nebo odebírat krev. Druhá věc je problém postgraduálního vzdělávání lékařů. Měli jsme poměrně ucelený fungující systém přijímaný dobře i v Evropě, ale velkoryse jsme ho odmítli.

Jaké jsou náklady na vaši kampaň, z čeho ji platíte a kdo je váš největší sponzor?

Pavel Dungl: TOP 09 vede transparentní účet, kam se každý může podívat. Největším zdrojem peněz je TOP 09, dalším sponzorem jsem já sám. Je tam zhruba šest nebo sedm set tisíc od TOP 09, zbytek jsem doplatil.

Lukáš Wagenknecht: Na mých stránkách jsou konkrétní výdaje včetně faktur. Je to celkem milion korun v prvním kole, kdy jsem do kampaně dal vlastních šest set tisíc korun a Piráti čtyři sta. Pro druhé kolo plánujeme 150 až 190 tisíc korun. Uvidíme, jak to ještě vyjde.

V jakém výboru Senátu bystě chtěli zasednout?

Lukáš Wagenknecht: Primárně by mě zajímal hospodářský výbor a výbor pro veřejnou správu.

Pavel Dungl: Rád bych do zdravotního výboru. Dlouho jsem také žil v cizině a mluvím třemi jazyky, takže pokud by byl zájem, šel bych i do zahraničního výboru. Chci být hlavně užitečný.

Je v současnosti nějaký projednávaný zákon, který byste nejraději úplně smetli ze stolu nebo k němu přidali pozměňující návrhy a vrátili ho poslancům?

Pavel Dungl: Nedokážu na to přesně odpovědět, ale drobné úpravy stávajících zákonů se neustále nabízejí. V tom je iniciativa Senátu vítaná a tam bude hlavní pole působnosti.

Lukáš Wagenknecht: Podpořil bych zákon o Nejvyšším kontrolním úřadě, který už dlouhá léta visí ve vzduchu. Odmítl bych novelu zákona o státní službě, jejíž obsah nás vrací pár let zpátky. Je zde další snaha o politizaci státní služby, což je špatně, je to nesmysl. Pokud máte v tuto chvíli jasně oddělenou úroveň úředníků a politiků a budeme to nějakou formou drolit, což se v návrzích na stole děje, tak se vracíme zpátky. Úředníci se znovu mohou začít točit. Pokud chceme stabilní státní službu, měla by fungovat na odborné úrovni, připravovat předpisy. Politici mají svůj aparát, své poradce, které si mohou přivést.

Senát sehrává důležitou roli v případě přijímání ústavních a volebních zákonů. Bez jeho souhlasu je není možné změnit. Je z vašeho pohledu potřeba českou ústavu nějak měnit?

Lukáš Wagenknecht: Určitě bych ústavu neměnil. Dlouhodobě funguje, je dobře, jak ji máme nastavenou. Senát je pojistkou, aby zásadní změny neprobíhaly po každých volbách.

Pavel Dungl: Ústavu bych měnil jen v případě nejvyšší nutnosti. Zatím takový důvod nenastal.

Potřebujeme v Česku zákon o obecném referendu?

Pavel Dungl: Obecné referendum je velmi nebezpečná věc. Mohlo by změnit naši zásadní orientaci, odhlasovat třeba vystoupení z NATO nebo z EU. To bych strašně nerad. Pokud by mělo být nějaké obecné referendum, které by mělo být platné, tak by mělo být dáno, že se musí zúčastnit minimálně padesát procent obyvatelstva, nikoliv jen volební kvórum.

Lukáš Wagenknecht: Je dobrou praxí zavádět referenda a podíl občana na rozhodování. Na komunální úrovni to funguje například v participativních rozpočtech. Pojďme ale postupně krok po kroku. Nejsem odpůrcem obecného referenda, ale jsem odpůrcem toho, aby v něm bylo možné hlasovat o našem členství v Evropské unii nebo v NATO. Na brexitu vidíme, jak to dopadlo. Veřejné mínění, média, která jsou pod nějakým vlivem, mohou velice negativně na základě nepravdivých zpráv ovlivnit veřejnost, to je riziko. 

Lukáše Wagenknechta podpořil ve druhém kole neúspěšný kandidát Hayato Okamura (KDU-ČSL). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPočet střetů se zvěří se zvyšuje, prevencí je nižší rychlost jízdy

S příchodem zimních měsíců narůstá riziko střetu se zvěří. Podle nejnovějších statistik dochází v tomto období v průměru ke stovce srážek za den. Rekordní počet střetů v nedávné době zapříčinilo i letošní sucho, kvůli němuž musí lesní zvěř častěji migrovat za vodou i potravou. Zvyšuje se i samotná škoda, kterou řidičům pojišťovny vyplácí – jedna takováto nehoda „vyjde“ v průměru na 53 tisíc korun. Kolize hrozí i ve městech, nejrizikovější jsou ale silnice nižších tříd. „Určitě bychom měli uzpůsobit rychlost tak, že když se jezdí devadesát, klidně pojedu osmdesát, sedmdesát. Přece jen jde o moje bezpečí, zvěř je nevyzpytatelná a může skočit odkudkoliv,“ doporučuje Ondřej Žabenský z BESIPu. Pokud se střetu nedá zabránit, je třeba brzdit a hlavně nestrhávat volant. Poté zapnout výstražná světla, umístit trojúhelník a volat linku 158.
před 6 hhodinami

Lidé v Brně a dalších městech se sešli, aby podpořili ČT a ČRo

Lidé v několika městech v sobotu vyjadřovali nesouhlas s chystanými změnami ve financování veřejnoprávních médií. Účastníci shromáždění přišli podpořit nezávislost České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), které podle nich mají patřit občanům, nikoli politikům. Demonstrace se konaly v Brně, Liberci či Českých Budějovicích. Koaliční poslanci v noci poslali návrh na zrušení poplatků do druhého čtení navzdory odporu opozice.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Opozice kritizuje jednání o poplatcích. Média budou mít nezávislost, ujišťuje Babiš

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně v sobotu uvedl, že financování obou médií po zrušení poplatků zaručí zákon jako mandatorní výdaj a bude navázáno na inflaci. Veřejnoprávní média podle něj získají větší jistotu, stabilitu a nezávislost.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Způsob jednání o poplatcích dle Pavla budí pochyby o záměrech předkladatelů

Neočekávané zařazení a noční víkendové hlasování o návrhu novely zákona, jež ruší poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas, podkopává víru v dobré úmysly a vede k vážným pochybnostem o záměrech předkladatelů, napsal v sobotu odpoledne na síti X prezident Petr Pavel. Doplnil, že média veřejné služby řadí mezi základní pilíře české demokracie a každé velké změně má předcházet široká odborná i veřejná diskuse.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Krajně neobvyklé, hodnotí analytici a politologové noční jednání o poplatcích

Překotné schvalování zrušení poplatků České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo) a přechod na financování médií veřejné služby ze státního rozpočtu je krajně neobvyklé, shodují se analytici a politologové. Podle nich k tomu nebyl věcný důvod a chybí celospolečenská debata. Poukazují ale na to, že jde o reakci kabinetu na komunální a senátní volby, kdy musí doručit voličům „nějaký výsledek“. Někteří experti míní, že vláda nyní testovala, jak budou voliči reagovat. Kabinet v sobotu velmi brzy ráno nečekaně prosadil v prvním čtení návrh novely, která ruší poplatky a převádí financování obou veřejnoprávních médií na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Lidé protestovali u sněmovny proti záměru zrušit mediální poplatky

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
23. 10. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoMasivní porušování jednacího řádu, říká Hřib k jednání o poplatcích. Vondráček o tom prý dopředu nevěděl

Koalice ANO, SPD a Motoristů v pátek nečekaně zařadila do projednávání předlohu, která ruší poplatky za Českou televizi a Český rozhlas, snižuje také příjem obou médií. V sobotu nad ránem ji poslala hlasy svých poslanců do druhého čtení. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že o projednávání bodu dopředu nevěděl. Poslanci prý připravovaný zákon „znají dost dobře a baví se o něm velice dlouho“, byť nebyl ani jednou načten na pořad jednání. Člen hospodářského výboru Zdeněk Hřib (Piráti) podotknul, že způsob projednávání není ani legitimní, ani legální. Podle něj dochází „k masivnímu porušování jednacího řádu“ – jak ze strany předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD), tak i dalších členů koalice. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
před 18 hhodinami

Noc na neděli bude o hodinu delší, končí letní čas

O víkendu skončí letní čas a začne platit standardní středoevropský čas (SEČ) označovaný jako zimní. V neděli ve 3:00 se hodiny posunou zpátky na 2:00, noc tak bude o hodinu delší. S posunem času by měli počítat mimo jiné lidé, kteří budou v tu dobu cestovat veřejnou dálkovou dopravou. Noční vlaky a autobusy totiž ve stanicích hodinu vyčkají. Dopravní experti upozorňují na rizika spojená se změnou, která mohou negativně ovlivnit chování řidičů. Zimní čas bude platit následujících pět měsíců, tedy do poslední březnové neděle.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.