Senátní duel v Rokycanech: Nerušit pošty a matriky, opravit venkovské silnice

Nahrávám video
Senátní duel: Rokycany
Zdroj: ČT24

ČT24 připravila duely všech kandidátů do Senátu, kteří postoupili do druhého kola. Ve volebním obvodu číslo 8 Rokycany se utká Pavel Karpíšek (ODS) s Miladou Emmerovou (ČSSD). V prvním kole zvítězil Karpíšek s 28,55 procenta hlasů, Emmerová získala 15,79 procenta hlasů.

Které dvě věci z vašeho programu chcete v Senátu prosadit? 

Milada Emmerová: Jestliže budu zvolena, tak bych pokračovala ve svém úsilí, které už jsem tam vyvíjela. Chtěla bych se podílet na ustanovení o povinném očkování a dále na koordinované rehabilitaci, která by byla novinkou, i když zákon pro to potřeba není. To jsou moje dvě mety, i z pozice mé profese.

Povinné očkování existuje a jde jenom o zamíchání pořadí, případně rozdělení takzvané hexavakcíny na několik etap atd. Některé matky to bohužel nechtějí připustit a myslím, že tím hlavně ohrožují svoje děti. Slovo kolektivní imunita nesnášejí. S těmito osobami bych nadále komunikovala a vysvětlovala jim to. Myslím, že vývoj různých jiných onemocnění, která k nám přicházejí i ze zahraničí, svědčí pro to, že očkování je nezbytné. A my poněkud starší si pamatujeme, jak nám prospělo. 

Pavel Karpíšek: Kdybych zvítězil a stal se senátorem, tak tím, že v tomto obvodu žiji, vím, jaké problémy lidi na venkově – rokycanský obvod je především venkovský – trápí. V rámci legislativního procesu bych se snažil, aby bylo zamezeno navyšování byrokracie a omezování služeb na venkově. Nejsou to žádné fráze. Zaznamenali jsme úbytek poštovních úřadů na venkově, zaznamenáváme zavírání malých škol, teď je téma omezování matričních úřadů. Sice se to trošku zastavilo s tím, že si o tom starostové můžou rozhodovat sami, ale na druhé straně zase si to budou muset sami zaplatit. Protože čím menší matriční obvod, tím je méně zápisů a větší náklady. To jsou věci, které omezují služby a ztěžují život lidem na venkově.

Co se týče druhé priority, což sice není v kompetenci Senátu, ale určitě bych se snažil nadále prosazovat to, aby na venkově byly pořádné komunikace a pořádná dopravní obslužnost. Těžko jsem teď voličům dovedl vysvětlit, že stát ke konci roku, když není schopen připravit zásadní stavby, jako jsou dálnice, začíná opravovat komunikace první třídy, které jsou v poměrně slušné kvalitě. Přičemž kraji chybí peníze na komunikace druhé a třetí třídy. Když stát nebude mít připravené stavby, nechť je (peníze) pošle tam, kde to udělat umí. 

Jaké jsou vaše náklady na kampaň, z čeho jste ji platili a kdo je vaším největším sponzorem? 

Pavel Karpíšek: Část jsem si platil sám, část prostředků byli různí známí, kamarádi a dary. Největším sponzorem je ODS, od které jsem obdržel nejprve 200 tisíc a teď do druhého kola dalších 100 tisíc korun. Rozpočet jsem měl jeden milion korun. 

Milada Emmerová: Já to mám poměrně jednodušší. Dostala jsem 200 tisíc korun od Lidového domu, tedy od sociálnědemokratické strany. Sto tisíc jsem do toho vložila sama. Na druhé kolo mám přislíbeno opět z Lidového domu 100 tisíc. Jiné příjmy jsem neměla. 

Ve kterém výboru Senátu byste chtěli zasednout?

Milada Emmerová: Já jsem vždy byla ve zdravotně-sociálním výboru, kde je problematika velmi široká, neustále probíraná a asi nikdy nekončící. A dobrovolně jsem se přihlásila do stálé komise pro rozvoj venkova. Protože jak už kolega Karpíšek říkal, tento volební obvod má hodně vesnic, není tady žádné významnější město kromě samotných Rokycan. Takže venkov skutečně vstřebávám, i když ho z dětství také znám. Ale je potřeba se věnovat těm různým problémům.

Silnice nevím, kolega Karpíšek si je docela pochvaloval, ale v určitém úseku třeba v Plzni-sever jsou tak rozbité silnice, že tam dokonce odmítá dojíždět autobus. Snažila jsem se zjednat nápravu, což se mi i v jistém úseku povedlo. Ale náš kraj se pořád chlubil, že je jako jediný v republice bez dluhů, ale kdyby si třeba vypůjčil na opravu silnic, tak by to občanům velmi prospělo.

Pavel Karpíšek: Já jsem neříkal, že jsou komunikace dobré. Naopak, právě komunikace druhé a třetí třídy ve venkovských oblastech určitě potřebují opravit. Co se týče výboru, tak bych se rád zapojil ve výboru obnovy venkova nebo regionálního rozvoje, kde mám největší zkušenosti – dělám více než 25 let ve vedení obce. Ani zdravotnictví a sociální věci mi nejsou cizí, protože jsem vykonával nejdříve vedoucího odboru na krajském úřadu, pak i radního a nakonec předsedu výboru pro zdravotnictví a sociální věci.

Vyberte jeden konkrétní zákon, který je v legislativním procesu a u kterého už víte, že byste ho chtěli zamítnout nebo vrátit sněmovně. 

Pavel Karpíšek: Konkrétní zákon vám neřeknu. Mluvil jsem o matrikách, které jsou momentálně pro obce a pro občany tématem, takže bych byl rád, aby matriční úřady byly zachovány. 

Milada Emmerová: Teď vám neřeknu, který bych zamítla. Těžko teď z hlavy řeknu, který bych vrátila. Sněmovna je teď trošku ochromená ve své činnosti, ale rozhodně jsou tam zákony, které jsou hodné vrácení. Ale teď si konkrétně nevzpomenu který.

Je potřeba v něčem měnit Ústavu České republiky?

Milada Emmerová: Já se domnívám, že ne. A právě Senát je jednou ze záruk, že se ústava nemění. A pokud by se k něčemu takovému přikročilo, tak to musí být velmi pečlivě zváženo, zda je to potřebné. Ústava by měla zůstat v takovém stavu, v jakém je nyní, protože vyhovuje naší demokratické společnosti. 

Pavel Karpíšek: V tomhle případě jsme v absolutní shodě. Myslím si, že Ústava ČR je takto vyhovující pro fungování státu. S jakýmikoliv ústavními změnami je třeba velmi velmi opatrně. 

Potřebuje Česko zákon o obecném referendu? 

Pavel Karpíšek: Myslím si, že je vhodné, aby se mohli občané vyjádřit v některých zásadních otázkách v referendu. Ale není nutné to řešit zákonem o obecném referendu. 

Milada Emmerová: Já bych pro něj byla. Ale na druhé straně, když si zvážím, jaké jsou půtky a hádky v Poslanecké sněmovně a přitom jde o nejvyšší rozhodovací orgán, tak by bylo vždy potřeba pečlivě zvážit, co podrobit referendu. Zatím referenda probíhají na nižší úrovni a často je tam málo hlasujících občanů, teď jsme to zase viděli při posledních volbách. Takže je otázka, jak by se s tím nakládalo a jak by se k tomu občané stavěli. 

Moc lidí nechodí ani k senátním volbám, zejména ke druhému kolu. Mělo by se kvůli tomu něco na volbách změnit?

Milada Emmerová: Já bych ani nic neměnila. Ten jednokolový návrh mi nepřipadá úplně šikovný a také jsem slyšela kritiku od různých zasvěcených osob. Ale je potřeba, aby si lidé uvědomili, že existuje druhé kolo – pokud nejde o pana Čunka nebo Drahoše, kteří vyhráli v prvním kole. Nevím, jak je to možné, ale lidé jakéhokoli věku, kteří mají volební právo, to často neví, že existuje druhé kolo. Na to by bylo potřeba upozornit. Sdělovací prostředky to mají v moci a o to bych chtěla poprosit. 

Pavel Karpíšek: Já bych neměnil volební systém. Budu se snažit pozvat voliče, aby přišli i ke druhému kolu, a je na nás politicích, abychom se chovali tak, aby si občané uvědomili, že volit má smysl. 

Má být přímo volen starosta? 

Pavel Karpíšek: V systému, jak je u nás nastaven, bych nic neměnil. (Starosta) nemusí být volen přímo. 

Milada Emmerová: Já se domnívám totéž, co kolega, protože si myslím, že by to mohlo někdy voliče mrzet. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů. Macron žádá o svolání Rady bezpečnosti

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a plnému dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po ranním útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sejde Rada bezpečnosti OSN.
10:57Aktualizovánopřed 27 mminutami

Na Blízkém východě je několik tisíc Čechů

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
před 10 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 10 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 11 hhodinami

VideoDíky GPS našel ukradené kolo, policie mu ale nepomohla

Krádeží kol v Česku podle policejních statistik každoročně ubývá, i díky stále propracovanějším bezpečnostním prvkům včetně GPS lokátorů. Ani ty ale nemusí být zárukou, že majitel získá své kolo zpět. Přesvědčil se o tom Kamil Svatoň, který tímto způsobem vystopoval svůj ukradený bicykl. Svatoň obratem předal souřadnice policii, svoje kolo ale stále nemá. „Do dnešního dne ho sleduju, do dnešního dne vím, kde je. Pán ho měl uskladněné, dokonce několikrát na něm i vyjel na projížďku,“ popisuje Svatoň. „Policisté ve věci provedli šetření, ale vzhledem k tomu, že v daných místech nikoho nezastihli, nemohli tedy bez souhlasu uživatele vstoupit na pozemek nebo do obydlí,“ vysvětluje mluvčí policie Plzeňského kraje Michaela Raindlová. Zloděj, který okradl Svatoně, mezitím odcestoval do zahraničí. Aktuálně se kolo hlásí ze Zakarpatské oblasti na Ukrajině.
před 21 hhodinami

Babiš jednal s velvyslancem USA o plnění závazků u výdajů na obranu, píše Deník N

Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal v minulých dnech s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem o výdajích na obranu, napsal v pátek Deník N. Vláda chce snížit obranné výdaje ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým minulým kabinetem. Velvyslanec navrhl podle Deníku N Babišovi, že by Česko mohlo splnit svůj závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu tím, že by přispělo do fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nákup zbraní Ukrajině. Podle Deníku N to Babiš odmítá a snaží se získat roční odklad.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...