Senátní duel v Rokycanech: Nerušit pošty a matriky, opravit venkovské silnice

Nahrávám video

ČT24 připravila duely všech kandidátů do Senátu, kteří postoupili do druhého kola. Ve volebním obvodu číslo 8 Rokycany se utká Pavel Karpíšek (ODS) s Miladou Emmerovou (ČSSD). V prvním kole zvítězil Karpíšek s 28,55 procenta hlasů, Emmerová získala 15,79 procenta hlasů.

Které dvě věci z vašeho programu chcete v Senátu prosadit? 

Milada Emmerová: Jestliže budu zvolena, tak bych pokračovala ve svém úsilí, které už jsem tam vyvíjela. Chtěla bych se podílet na ustanovení o povinném očkování a dále na koordinované rehabilitaci, která by byla novinkou, i když zákon pro to potřeba není. To jsou moje dvě mety, i z pozice mé profese.

Povinné očkování existuje a jde jenom o zamíchání pořadí, případně rozdělení takzvané hexavakcíny na několik etap atd. Některé matky to bohužel nechtějí připustit a myslím, že tím hlavně ohrožují svoje děti. Slovo kolektivní imunita nesnášejí. S těmito osobami bych nadále komunikovala a vysvětlovala jim to. Myslím, že vývoj různých jiných onemocnění, která k nám přicházejí i ze zahraničí, svědčí pro to, že očkování je nezbytné. A my poněkud starší si pamatujeme, jak nám prospělo. 

Pavel Karpíšek: Kdybych zvítězil a stal se senátorem, tak tím, že v tomto obvodu žiji, vím, jaké problémy lidi na venkově – rokycanský obvod je především venkovský – trápí. V rámci legislativního procesu bych se snažil, aby bylo zamezeno navyšování byrokracie a omezování služeb na venkově. Nejsou to žádné fráze. Zaznamenali jsme úbytek poštovních úřadů na venkově, zaznamenáváme zavírání malých škol, teď je téma omezování matričních úřadů. Sice se to trošku zastavilo s tím, že si o tom starostové můžou rozhodovat sami, ale na druhé straně zase si to budou muset sami zaplatit. Protože čím menší matriční obvod, tím je méně zápisů a větší náklady. To jsou věci, které omezují služby a ztěžují život lidem na venkově.

Co se týče druhé priority, což sice není v kompetenci Senátu, ale určitě bych se snažil nadále prosazovat to, aby na venkově byly pořádné komunikace a pořádná dopravní obslužnost. Těžko jsem teď voličům dovedl vysvětlit, že stát ke konci roku, když není schopen připravit zásadní stavby, jako jsou dálnice, začíná opravovat komunikace první třídy, které jsou v poměrně slušné kvalitě. Přičemž kraji chybí peníze na komunikace druhé a třetí třídy. Když stát nebude mít připravené stavby, nechť je (peníze) pošle tam, kde to udělat umí. 

Jaké jsou vaše náklady na kampaň, z čeho jste ji platili a kdo je vaším největším sponzorem? 

Pavel Karpíšek: Část jsem si platil sám, část prostředků byli různí známí, kamarádi a dary. Největším sponzorem je ODS, od které jsem obdržel nejprve 200 tisíc a teď do druhého kola dalších 100 tisíc korun. Rozpočet jsem měl jeden milion korun. 

Milada Emmerová: Já to mám poměrně jednodušší. Dostala jsem 200 tisíc korun od Lidového domu, tedy od sociálnědemokratické strany. Sto tisíc jsem do toho vložila sama. Na druhé kolo mám přislíbeno opět z Lidového domu 100 tisíc. Jiné příjmy jsem neměla. 

Ve kterém výboru Senátu byste chtěli zasednout?

Milada Emmerová: Já jsem vždy byla ve zdravotně-sociálním výboru, kde je problematika velmi široká, neustále probíraná a asi nikdy nekončící. A dobrovolně jsem se přihlásila do stálé komise pro rozvoj venkova. Protože jak už kolega Karpíšek říkal, tento volební obvod má hodně vesnic, není tady žádné významnější město kromě samotných Rokycan. Takže venkov skutečně vstřebávám, i když ho z dětství také znám. Ale je potřeba se věnovat těm různým problémům.

Silnice nevím, kolega Karpíšek si je docela pochvaloval, ale v určitém úseku třeba v Plzni-sever jsou tak rozbité silnice, že tam dokonce odmítá dojíždět autobus. Snažila jsem se zjednat nápravu, což se mi i v jistém úseku povedlo. Ale náš kraj se pořád chlubil, že je jako jediný v republice bez dluhů, ale kdyby si třeba vypůjčil na opravu silnic, tak by to občanům velmi prospělo.

Pavel Karpíšek: Já jsem neříkal, že jsou komunikace dobré. Naopak, právě komunikace druhé a třetí třídy ve venkovských oblastech určitě potřebují opravit. Co se týče výboru, tak bych se rád zapojil ve výboru obnovy venkova nebo regionálního rozvoje, kde mám největší zkušenosti – dělám více než 25 let ve vedení obce. Ani zdravotnictví a sociální věci mi nejsou cizí, protože jsem vykonával nejdříve vedoucího odboru na krajském úřadu, pak i radního a nakonec předsedu výboru pro zdravotnictví a sociální věci.

Vyberte jeden konkrétní zákon, který je v legislativním procesu a u kterého už víte, že byste ho chtěli zamítnout nebo vrátit sněmovně. 

Pavel Karpíšek: Konkrétní zákon vám neřeknu. Mluvil jsem o matrikách, které jsou momentálně pro obce a pro občany tématem, takže bych byl rád, aby matriční úřady byly zachovány. 

Milada Emmerová: Teď vám neřeknu, který bych zamítla. Těžko teď z hlavy řeknu, který bych vrátila. Sněmovna je teď trošku ochromená ve své činnosti, ale rozhodně jsou tam zákony, které jsou hodné vrácení. Ale teď si konkrétně nevzpomenu který.

Je potřeba v něčem měnit Ústavu České republiky?

Milada Emmerová: Já se domnívám, že ne. A právě Senát je jednou ze záruk, že se ústava nemění. A pokud by se k něčemu takovému přikročilo, tak to musí být velmi pečlivě zváženo, zda je to potřebné. Ústava by měla zůstat v takovém stavu, v jakém je nyní, protože vyhovuje naší demokratické společnosti. 

Pavel Karpíšek: V tomhle případě jsme v absolutní shodě. Myslím si, že Ústava ČR je takto vyhovující pro fungování státu. S jakýmikoliv ústavními změnami je třeba velmi velmi opatrně. 

Potřebuje Česko zákon o obecném referendu? 

Pavel Karpíšek: Myslím si, že je vhodné, aby se mohli občané vyjádřit v některých zásadních otázkách v referendu. Ale není nutné to řešit zákonem o obecném referendu. 

Milada Emmerová: Já bych pro něj byla. Ale na druhé straně, když si zvážím, jaké jsou půtky a hádky v Poslanecké sněmovně a přitom jde o nejvyšší rozhodovací orgán, tak by bylo vždy potřeba pečlivě zvážit, co podrobit referendu. Zatím referenda probíhají na nižší úrovni a často je tam málo hlasujících občanů, teď jsme to zase viděli při posledních volbách. Takže je otázka, jak by se s tím nakládalo a jak by se k tomu občané stavěli. 

Moc lidí nechodí ani k senátním volbám, zejména ke druhému kolu. Mělo by se kvůli tomu něco na volbách změnit?

Milada Emmerová: Já bych ani nic neměnila. Ten jednokolový návrh mi nepřipadá úplně šikovný a také jsem slyšela kritiku od různých zasvěcených osob. Ale je potřeba, aby si lidé uvědomili, že existuje druhé kolo – pokud nejde o pana Čunka nebo Drahoše, kteří vyhráli v prvním kole. Nevím, jak je to možné, ale lidé jakéhokoli věku, kteří mají volební právo, to často neví, že existuje druhé kolo. Na to by bylo potřeba upozornit. Sdělovací prostředky to mají v moci a o to bych chtěla poprosit. 

Pavel Karpíšek: Já bych neměnil volební systém. Budu se snažit pozvat voliče, aby přišli i ke druhému kolu, a je na nás politicích, abychom se chovali tak, aby si občané uvědomili, že volit má smysl. 

Má být přímo volen starosta? 

Pavel Karpíšek: V systému, jak je u nás nastaven, bych nic neměnil. (Starosta) nemusí být volen přímo. 

Milada Emmerová: Já se domnívám totéž, co kolega, protože si myslím, že by to mohlo někdy voliče mrzet. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěKoalice má dostatek důvodů pro přehlasování veta stavební novely, řekla Mrázová

Poslanci se vrátili k rozsáhlé koaliční novele stavebního zákona, jež má podle předkladatelů zjednodušit a zrychlit povolování staveb. Předlohu vetoval Senát. Opakovaně projednají také předlohu o opětovném zavedení elektronické evidence tržeb (EET), kterou jim horní komora vrátila s úpravami. Vládní koalice prosadila, že sněmovna bude moci projednávat a schvalovat zákony až do noci.
08:59Aktualizovánopřed 11 mminutami

Obrana znemožnila Hlaváčovi první cestu na Ukrajinu, píší média

Náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč se mezinárodní bezpečnostní konference YES, která se v týdnu koná v Kyjevě a kterou chtěl navštívit, nezúčastní. Serveru Seznam Zprávy (SZ) to řekla mluvčí štábu Gabriela Kugler. Týdeník Respekt už dříve s odvoláním na své zdroje napsal, že Hlaváčovu cestu na Ukrajinu neschválilo ministerstvo obrany vedené Jaromírem Zůnou (za SPD).
před 31 mminutami

Kvůli požáru restaurace U Kojota půjdou dva lidé před soud

Státní zástupce obžaloval dva lidi v souvislosti s tragickým požárem restaurace U Kojota v Mostě. Viní je z obecného ohrožení z nedbalosti. České televizi to sdělil mostecký okresní státní zástupce Jakub Procházka. Požár způsobil pád plynového topidla loni v lednu, v souvislosti s ním zemřelo sedm lidí a deset se zranilo. Podle trestního zákoníku může obviněným v případě odsouzení hrozit až deset let za mřížemi.
před 1 hhodinou

Stavba křižovatky komplikuje provoz u pražského letiště

Řidiči mířící na pražské letiště od Kladna nebo Slaného musí od 9. září počítat s omezením. U křižovatky ulic Aviatická a Lipská pokračuje přestavba a přímý sjezd z D7 k letišti je uzavřený. Omezení potrvá do 25. září. Podle policie se mohou na místě tvořit kolony.
před 1 hhodinou

SZIF dál vyplácí podporu Agrofertu a zpracovává žádosti, píše iRozhlas

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) dál vyplácí podporu holdingu Agrofert a nepřerušil ani zpracovávání dalších žádostí, informoval server iRozhlas.cz. Evropská komise (EK) přitom firmám z holdingu pozastavila proplácení části unijních dotací, jelikož premiér Andrej Babiš (ANO) se podle EK nachází v potenciálním střetu zájmů.
před 1 hhodinou

PŘEHLEDNĚ: Zastupitelé obcí rozhodují o hazardu, některých školách či silnicích

Obce mají celou řadu pravomocí, kterými mohou ovlivňovat každodenní život svých obyvatel – starají se o školy, některé silnice nebo vydávají obecní vyhlášky, kterými mohou určovat různá místní pravidla. Pomocí vyhlášek například na území svých obcí zastupitelstva zakazují hazard nebo rozhodují o pravidlech pro pohyb psů. O čem všem zastupitelstva mohou rozhodovat a kde jejich možnosti končí?
před 2 hhodinami

PŘEHLEDNĚ: Senát má roli pojistky či „opraváře zmetků“

Odborníci Senát často označují jako demokratickou pojistku nebo strážce ústavy, který má vyvažovat moc Poslanecké sněmovny. Senát ale čelí i kritice, že jeho existence je zbytečná. Svou roli garanta politické stability horní komora zatím nemusela zcela naplnit, ale nejvíce se k ní přiblížila v roce 2013 po pádu vlády. Od prvních voleb do Senátu je to letos třicet let.
před 2 hhodinami

PŘEHLEDNĚ: Co vše volby v Senátu mění

Česko čekají 9. a 10. října senátní a komunální volby. V prvních jmenovaných budou voliči rozhodovat o složení třetiny jednaosmdesátičlenné horní komory parlamentu. Ačkoliv jednání Senátu zpravidla nebývají tak sledovaná jako schůze Poslanecké sněmovny, hraje i horní komora v tuzemském politickém systému významnou roli. Mezi její kompetence patří mimo jiné navrhování zákonů či přijímání zákonných opatření, je-li sněmovna rozpuštěna. Horní komora se ovšem od té dolní v mnoha ohledech liší. Jak Senát funguje i jaká má specifika, přibližuje tento článek.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.