Horní Jiřetín, který ještě donedávna ohrožovalo prolomení limitů těžby na Dole ČSA, v poslední době zaměstnává nová trasa ropovodu Družba. Ten měl vést původně centrem sousedního Litvínova. Vedení města ale navrhlo trasu, která potrubí svedla na hranice Jiřetína.
Po těžbě uhlí ohrožuje Horní Jiřetín nová trasa ropovodu Družba
Po těžbě uhlí ohrožuje Horní Jiřetín nová trasa ropovodu Družba (zdroj: ČT24)
Horní Jiřetín je město na hranici těžební jámy, kterému nedávno přestalo hrozit, že ho spolkne důl. Teď ale pro změnu hrozí, že kolem Horního Jiřetína povedou trubky s ropou.
Trasu těsně kolem Horního Jiřetína navrhl sousední Litvínov, jako jednu z dalších variant, takzvanou modrou. Nová trasa ropovodu Družba měla přitom vést právě centrem severočeského Litvínova. Město se ale proti tomu ohradilo a navrhlo alternativní trasu.
„Měl by vést de facto několik desítek metrů od domů a to si myslím je opravdu nepřijatelné,“ uvedl starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt (Zelení).
Možnostmi, jak vyvést ropovod mimo města, se v těchto dnech intenzivně zabývá skupina úředníků z dotčených obcí, ministerstva a společnosti MERO, která ropovod v Česku provozuje. „V současné době není o definitivní trase rozhodnuto, to jsou právě ty varianty, kterými se zabývá pracovní skupina,“ řekl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Milan Řepka.
Nejproblematičtější je pro obce u ropovodu jeho 300 metrů široké ochranné pásmo. Jakákoliv stavba v něm tak podléhá povolení provozovatele potrubí. Před několika dny přišlo MERO s vlastním návrhem. Ten už akceptuje i připomínky Jiřetína. „Varianta trasy, o které se bavíme, by měla procházet na hranici katastru Litvínova a Horního Jiřetína,“ dodal starosta Horního Jiřetína Buřt.
Uvažované trasy ropovodu Družba
„Vůbec tak nejde přes zastavěné území. Je to prostě varianta, která je za určitých podmínek akceptovatelná a v tom vnímám posun v komunikaci s Merem,“ řekla starostka Litvínova Kamila Bláhová (ANO). O tom, kudy trasa ropovodu povede, budou úředníci jednat 12. října.
Ropovod za humny může být i riziko. Už před třinácti lety došlo k havárii ropovodu v Čáslavi. Z Družby tehdy uniklo 350 metrů krychlových nafty. „Ropa vytékala z potrubí, kde to vyvěralo z takové štěrbiny zhruba metr a půl hluboké,“ vysvětlil tehdy ředitel hasičského záchraného sboru Kutné Hory Jiří Pokorný.
„Bylo kontaminováno přes dvacet osm tisíc metrů krychlových zeminy, což je zhruba patnáct a půl tisíce tun,“ dodala po tehdejší havárii mluvčí České inspekce životního prostředí Radka Nastoupilová.
Smlouvu o výstavbě ropovodu Družba podepsali státníci v Moskvě roku 1958. Proudit začala ropa do Československa o čtyři roky později. Ropovod vede skrz desítky českých obcí. V některých z nich o tom ale obyvatelé ani nevědí.
Závislost České republiky na jediném zdroji v Rusku skončila v 90. letech 20. století, kdy se začal budovat nový ropovod. Strategická surovina k nám pak začala proudit i z Německa.
- Ropovod Družba vede z ruské Sibiře do rafinerie v Záluží u Litvínova. Dodává ropu do zemí střední a východní Evropy. Zatímco jeho severní větev pokračuje do Polska a Německa, jižní protíná Ukrajinu, kde se dál dělí.
- S délkou přes 5 tisíc kilometrů jde o jeden z nejdelších ropovodů světa. Spojuje osm evropských zemí – denně jím protečou až dva miliony barelů ropy.
- V Česku – včetně všech větví a odboček – měří přes 500 kilometrů. Potrubí je uloženo metr pod povrchem. Jeho stěny je nutné pravidelně čistit – proto jím jednou za tři měsíce projíždějí speciální čisticí zařízení.
- K budování ropovodu se přistoupilo proto, že jde o ekonomicky a ekologicky nejvýhodnější řešení. Pokud by se stejné množství ropy mělo do rafinerie dopravovat po silnici nebo po kolejích, bylo by denně zapotřebí 310 železničních vagonů nebo 600 cisteren.