Pacienti a zdravotníci loni nahlásili téměř osm set podezření na nežádoucí účinky po očkování. Státní ústav pro kontrolu léčiv, který počty oznámení eviduje, ale zdůrazňuje, že hlášení ještě není prokázaná souvislost nežádoucích účinků s povinným očkováním. V případě, že by se u závažných případů souvislost potvrdila, plánuje stát odškodnění.
Stát plánuje odškodňovat oběti nežádoucích účinků očkování
Události: Za loňský rok nahlásili pacienti a zdravotníci 794 podezření na nežádoucí účinky očkování (zdroj: ČT24)
Finanční náhrada by se týkala například pacientů s poškozením mozku. Ministerstvo zdravotnictví v současnosti dokončuje zákon, který chce vládě předložit ještě v tomto roce. Lékaři i podle zkušeností ze zahraničí odhadují, že by na kompenzaci mělo nárok zhruba pět pacientů ročně.
Podle lékařky očkovacího centra v motolské nemocnici Veroniky Sýkorové je třeba k prokázání souvislosti provést celou řadu úkonů. „Musíme odebrat celou anamnézu, to znamená osobní data dítěte i rodiny, velmi pečlivě posoudit časové hledisko rozvoje reakce, o jaké projevy jde, a udělat i laboratorní vyšetření,“ vyjmenovává postup.
Ze své praxe zná i závažný průběh reakce, kde se souvislost s očkováním prokázala. Ačkoli jde podle ní o vzácné případy, sem tam se objeví.
„Často se takové závažné reakce hodnotí, poměrně často není prokázána přímá souvislost s očkováním. Nikdo na základě informací nedokáže stoprocentně říct, že byla reakce určitě spojena s procesem očkování,“ říká ředitelka SÚKL Irena Storová.
Plány na odškodňování
Případné nežádoucí účinky jsou daní za ochranu populace očkováním a právě závažné případy by měl v budoucnu odškodňovat stát.
Návrh podporuje vakcinologická společnost i pediatři. Předsedkyně odborné společnosti praktických pediatrů Alena Šebková to zdůvodňuje tím, že stát ukládá povinnost očkovat, proto by měl nést následky za nežádoucí reakce. „Nemůže to být tak, že zodpovědnost leží na praktickém lékaři, který dobře očkoval a nic nezavinil,“ dodává.
Zákon nyní prochází vnitřním připomínkovým řízením na ministerstvu zdravotnictví, materiál by mohla dostat vláda do konce letošního roku. Odškodnění by se mělo vyplácet z fondu, který stát zřídí. V minulosti se mluvilo o návrhu jednorázové částky 300 tisíc korun.
Mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová ale zdůraznila, že řízení bude probíhat individuálně na základě jednotlivých žádostí, kterou je nutné předložit do dvou let od vzniku újmy. „Újmou se myslí buď trvalé následky, nebo dlouhodobé poškození zdraví,“ upřesňuje Štěpanyová.
Podobně funguje fond odškodnění třeba v Rakousku nebo ve Spojených státech amerických. Lékaři by zároveň přivítali vznik webové stránky, kde by se rodiče mohli o očkování správně informovat.
Necelá třetina podezření se váže na hexavakcínu
Ze 794 nahlášených podezření na nežádoucí účinky po očkování se v minulém roce 288 případů týkalo hexavalentních vakcín, 124 případů bylo spojovaných s očkováním proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím a 111 pak ochrany proti pneumokokům. Nejméně podezření na reakci bylo ve spojení s vakcínami proti chřipce (28 případů) a klíšťové encefalitidě (20 případů).
Nejčastější reakcí byla zvýšená teplota nebo horečka, dále zarudnutí v místě vpichu, neutišitelný pláč či žaludeční problémy. Někdy se jednalo o souběh vyjmenovaných potíží.
V jednotkách nebo desítkách případů se objevila i podezření na narušení psychomotorického vývoje nebo křeče a ekzémy. Podle ministerstva zdravotnictví je ale třeba připomenout, že se podávají statisíce vakcín ročně a očkování v Česku podle odhadů každý rok zabrání sto padesáti tisícům infekcí a pěti stovkám úmrtí.