Noční vedra ruší spánek. Trochu pomůže zastínit pokoj a nepít alkohol

Tropické dny se střídají s tropickými nocemi. Kdo touží po zchlazení, nenajde útěchu ani po západu slunce – teploty zůstávají vysoko nad 20 stupni Celsia. Tak teplé noci nejsou nepříjemné pouze pocitově, ale skutečně narušují spánek, lidé jsou potom ve dne unavení a neodpočatí. Situaci navíc jen zhoršuje večerní popíjení. Alkohol ve vedru ale experti nedoporučují obecně – zejména proto, že i přes pocit osvěžení člověka vysouší.

Video Somatolog: „Ideální je mít doma klimatizaci, ale nastavenou na rozumnou teplotu.“
video

Somnolog: „Ideální je mít doma klimatizaci, ale nastavenou na rozumnou teplotu.“

Somnolog: „Ideální je mít doma klimatizaci, ale nastavenou na rozumnou teplotu.“

Adiktolog: Alkohol by neměl nahrazovat pitný režim

Kdyby byly hodnoty kolem 22 až 24 stupňů Celsia denními maximy, bylo by to uprostřed prázdnin možná i málo. Na mnoha místech – na jižní Moravě, v Polabí či Praze – však jde naopak o minimum, pod které teplota neklesne ani v nejchladnějších chvílích před východem slunce. A když se jde před půlnocí spát, je ještě téměř třicet.

Ideální teplota pro spánek se přitom pohybuje mezi 18 a 20 stupni. „Co je víc, to se říká, že spánku příliš neprospívá,“ podotkl vedoucí Spánkové poradny Martin Pretl. Spánek ve velkém teplu je podle něj přerušovaný, a tedy nekvalitní. „Z toho vyplývá únava, nevyspalost a neodpočatost a snížená kvalita života během dne,“ shrnul.

Klimatizovat, ale ne bezhlavě, nebo alespoň chránit před žárem

Noci, během kterých neklesne teplota pod 20 stupňů Celsia, označují meteorologové jako tropické a v mírném podnebném pásu na jejich nástup lze reagovat v zásadě dvěma způsoby – buď si pořídit klimatizaci, nebo si poradit jinak.

Kdo doma klimatizaci má, může ji ke zchlazení ložnice použít. Měl by však vzít v úvahu, že náhlé zchlazení z 30 na 18 stupňů může být také problematické. „Příliš velké rozdíly tělu vadí a mohou vznikat hlavně respirační onemocnění,“ varoval Martin Pretl.

Kdo klimatizaci nemá, měl by se snažit zabránit tomu, aby se pokoj přes den vyhřál ještě více, než musí. Je tedy vhodné místnost chránit před přímým slunečním žárem. Když slunce zapadne, lze ji vyvětrat. „Můžeme přizpůsobit i postel a sebe používáním přírodních materiálů na povlečení, nejlepší je bavlna. Buď spíme bez pyžama, nebo v lehkém oděvu. Měl by být také z přírodních materiálů. Ty lépe odvádějí pot,“ doporučil somnolog.

Před spaním by se lidé měli také vyhnout tomu, co by jim mohlo rozproudit krev nebo posílit metabolismus. To ovšem zahrnuje i činnosti, které mohou být o teplých letních večerech příjemné – studenou sprchu, pojídání grilovaného masa a také popíjení alkoholu.

Alkohol ve vedru neosvěží

Před alkoholem ovšem varují experti v nynějších vedrech obecně. Jeho popíjení je vhodné zvážit už proto, že i když navozuje pocit osvěžení, ve skutečnosti člověka vysouší. Příčiny jsou dvě. Jednak alkohol roztahuje cévy a vyvolává pocení, jednak je močopudný.

„Jak rychle alkohol na někoho působí, je věcí individuální, ale obecně to nelze doporučit. (…) Hrozí úžeh, případně úpal. Ale může dojít i k tomu, že organismus zkolabuje, může dojít k dehydrataci se všemi následky. Ani to nezlepší náladu,“ varoval vedoucí Centra veřejného zdraví se zaměřením na alkohol Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice Miroslav Barták.

Kdo i přesto neodolá touze po sklence sáhnout, měl by si do ní nalít raději nápoj s nižším obsahem alkoholu a popíjení načasovat na odpoledne. Podle Bartáka není v parných dnech vhodné pít ráno ani dopoledne, ale ani mezi polednem a třetí odpoledne, kdy slunce svítí nejsilněji. Somnolog Martin Pretl zase varuje před pitím před spaním, zbývá tedy čas mezi svačinou a večeří.

Při večeři je ale rovněž potřeba zvážit jeho použití. „Není vůbec dobré kombinovat alkohol s některými druhy jídel, protože se potom účinky sečtou. A je to pro organismus problém jak z hlediska trávení, tak z hlediska životního pocitu, který máme,“ upozornil Miroslav Barták.

Alkohol je přitom vhodné doplňovat vodou nebo například zředěnou ovocnou šťávu. Inspirací při popíjení mohou být i jižní národy, kde jsou na vysoké letní teploty více zvyklí. Alkoholické nápoje ředí vodou, a navíc pijí menší dávky. Denní režim navíc vedru přizpůsobují a v nejžhavější části dne dodržují siestu.

Dvojí výstraha

Teploty v současnosti v Česku většinou vysoce přesahují 30 stupňů Celsia. Na počátku týdne padaly teplotní rekordy a ve středu to nemá být jiné. Denní maxima mohou v Čechách dosáhnout až ke 37 stupňům.

Český hydrometeorologický ústav vydal varování před vysokými teplotami. Platí pro celou republiku, na většině území s výjimkou Jihočeského, Karlovarského, Moravskoslezského a Zlínského kraje a Vysočiny přitom vydali meteorologové zvláště důraznou výstrahu s vysokým stupněm nebezpečí. V části Čech a na jižní Moravě je také zvýšené riziko vzniku požárů.