Letošní jaro je sice extrémně teplé a suché, za posledních tisíc let ale bylo v Evropě i hůře. Tvrdí to mezinárodní studie, na které se podíleli také čeští vědci. Vychází ze studia letokruhů stromů. Podle nich se totiž dá dobře poznat, v jakém prostředí v minulosti rostly.
„Během svého života strom zaznamenal do svých letokruhů, v jakých podmínkách celou dobu rostl,“ vysvětluje Vojtěch Čada, vědecký pracovník Dendrochronologické laboratoře České zemědělské univerzity.
Z každého stromu se musí odebrat vzorky a přesný počet letokruhů se potom studuje pod mikroskopem. „Máme posuvný stůl, na to se položí vzorek a jede se. Vždycky když v okuláru vidím hranici letokruhu, tak kliknu a ono to změří šířku,“ popisuje způsob měření spoluvedoucí laboratoře Martin Dušátko.
Právě šířka vypovídá o tom, jaké byly v daném roce teploty nebo srážky. „Výsledkem je graf, který ukazuje klimatické trendy,“ dodává Dušátko.
Mezinárodní tým vědců prozkoumal data, která pocházejí ze stromů celé Evropy. Výzkumníci tak zmapovali vývoj za posledních tisíc let. Ukázalo, že sucha z poslední doby zdaleka nejsou těmi nejhoršími.
„Jsou tam tři výrazná období sucha: jedno je po roce 1000, jedno po roce 1400 a potom v první polovině 19. století,“ uvádí Martin Hanel z Fakulty životního prostředí ČZU. Příčiny nejsou úplně jasné. Graf znázorňuje průměrně hodnoty, v různých místech se situace může lišit.
„Proto i v současnosti můžeme mluvit o tom, že sice Evropa v průměru zažívá vlhké období, ale v jižní Evropě, zejména Španělsku a Řecku, je naopak velké sucho,“ říká Hanel. To samé platí i pro východní část střední Evropy. V Česku je suchem nejvíce zasažena jižní Morava.
