Politolog Sokol: Český elektorát připomíná Polsko. Kandidáti se mění, volič ne

Petr Sokol: Voličská mapa ukazuje na tradiční rozdělení pravice – levice (zdroj: ČT24)

Mapa voličské podpory v prezidentských volbách připomíná výsledky voleb v roce 2010 a ještě víc voleb v roce 2006, kdy proti sobě stála silná ODS s Mirkem Topolánkem v čele proti tehdejší ČSSD Jiřího Paroubka. Podle politologa Petra Sokola (ODS) z vysoké školy CEVRO Institut se v Česku nemění rozdělení společnosti na tradiční pravicové a levicové voliče.

„Dostali jsme se do situace podobné Polsku, kdy se do určité míry proměňují strany a politici, ale to rozdělení společnosti na tradiční pravici a levici mezi voliči zůstává,“ řekl Sokol v Událostech, komentářích.

Dodal, že i v prezidentské volbě si nakonec levicový elektorát vybral svého kandidáta a pravicový svého. „Velmi jasně se to řízlo. Můžeme dlouho diskutovat o charakteristikách kandidátů, ale ti voliči jsou jasní,“ tvrdí politolog, který vytvořil velkou geografickou analýzu voličského rozhodování pro časopis Reflex.

Politolog Petr Sokol
Zdroj: ČT24

Na mapě je zjevný předěl Čech pásem převažujících voličů Jiřího Drahoše ve druhém kole volby, který vede od Náchodska, zahrnuje Liberecko, Středočeský kraj a vede až k Českému Krumlovu. Zajímavostí je, že východ Čech a část jižních Čech představují jediné venkovské oblasti, kde tradičně vítězí pravice, popřípadě občanští kandidáti.

Sokol zdůrazňuje, že spíše než často zmiňované dělení na Čechy a Moravu se ukazuje významnějším odlišení bývalých Sudet a zbytku země.

„Když se podíváte na východní Čechy a jižní Čechy, je tam mnoho okresů, které byly do roku 1945 téměř čistě české, nebyla tam skoro žádná německá menšina, a to je klíčové,“ poukazuje na důvod, proč se v těchto oblastech lidé přiklání spíše k preferenci pravicových stran a subjektů. Podle něj se dlouhodobě v regionech drží historické struktury.

Zemanova mobilizace voličů a ztráta na Moravě

Za klíčový v prezidentské volbě považuje Sokol nárůst účasti mezi prvním a druhým kolem. „Miloši Zemanovi se podařilo zvednout voliče, kteří v prvním kole nebyli volit, a dokonce nebyli volit ani v parlamentních volbách. Přišlo více než půl milionu nových voličů, protože někteří z prvního kola zůstali doma,“ zdůrazňuje politolog.

Nejvíce na mapě podle něj došlo k nárůstu volební účasti na severní Moravě a ve Slezsku, českých Sudetech, což předčilo nárůst třeba v Praze, ve středních Čechách nebo ve zmíněném „pravicovém pásu“.

Nárůst voličské účasti v druhém kole
Zdroj: ČT24

V porovnání druhého kola s druhým kolem předchozí prezidentské volby výrazně ztratil současný prezident voličskou podporu v oblasti západní a jihovýchodní Moravy.

„Jde o jeden z klíčů k tomu, proč tyto volby nakonec dopadly těsněji než před pěti lety. Ukázalo se, že lidovečtí voliči v téhle oblasti, respektive voliči Pavla Fischera – tajného voličsky lidoveckého kandidáta, ve druhém kole poslechli volání své strany, poslechli volání církevních představitelů a nevolili Miloše Zemana,“ zmínil Sokol.

Část Horáčkových a Hilšerových voličů se následně rozhodla pro Zemana

Dalším významným momentem druhého kola byla volba těch, kdo v prvním kole podporovali Michala Horáčka.

„Severní polovina Čech, nemyslím severní Čechy, ale severní polovina Čech je důležitá v jedné věci. To je největší současná bašta hnutí ANO. Možná se stalo, že voliči hnutí ANO poslechli zase volání své strany a navíc zřejmě byla část voličů Michala Horáčka, kteří pocházeli od ANO, volili ho jako takového malého Babiše – úspěšného podnikatele, a potom v kole druhém šli na základě výzvy Andreje Babiše a hnutí ANO za Milošem Zemanem,“ soudí Sokol a míří konkrétně na Litoměřice a Chomutov.

Chomutov patřil k oblastem, kde měl relativně silnou podporu v prvním kole Marek Hilšer, který představoval podle Sokola protestního kandidáta. Marketingový expert Jakub Horák podotkl, že výzkumy dokonce ukazují, že za Markem Hilšerem šli v prvním kole i někteří voliči SPD. S podporu Hilšerových voličů se v druhém kole odehrálo něco podobného, jako u voličů Michala Horáčka.

„Já myslím, že se rozdělili. Že ti, kteří byli více z jihu, tak hlasovali spíš pro Jiřího Drahoše (…), ale v těch severních oblastech a typicky to bylo vidět na tom jeho původním domovu, Chomutově, jich mnoho šlo za Milošem Zemanem,“ popsal Sokol.