Kromě dětí a manželů by mohli o náhradu za majetek ponechaný před druhou světovou válkou na Podkarpatské Rusi žádat i vnukové původních vlastníků, ale pouze těch, kteří během odškodňovacího řízení zemřeli. Novelu zákona, jež to umožní, předložila skupina poslanců. Ta původně chtěla možnost žádat o odškodnění rozšířit podstatně více, asi o tisíc lidí, sněmovna ji však v závěrečném čtení nakonec omezila na malou část vnuků, tedy necelých 40 osob. Předlohu nyní posoudí Senát.
Novela, kterou předložila skupina poslanců z ODS, ANO, KDU-ČSL a Úsvitu, měla podle původního návrhu umožnit žádat o odškodnění za majetek ponechaný na Podkarpatské Rusi vnukům a dědicům původních majitelů včetně manželů dětí. To však sněmovní plénum odmítlo. Na doporučení ústavně právního výboru budou moci o odškodnění žádat pouze vnuci žadatelů, kteří během odškodňovacího řízení zemřeli. V takovém případě zatím nárok na vnoučata nepřecházel.
Spoluautor předlohy Vladislav Vilímec (ODS) nebyl s výsledkem hlasování spokojen. Upozornil, že se tak okruh žadatelů rozšíří jen o 37 lidí. Původní znění návrhu by se bylo dotklo asi tisíce lidí. „Bohužel nebylo naplněno legitimní očekávání těch oprávněných osob, které se ani nedožily možnosti podat žádost,“ podotkl Vilímec po hlasování.
Bylo by to drahé, argumentovalo ministerstvo
Proti většímu rozšiřování ale bylo kromě ústavně právního výboru také ministerstvo financí. „Obáváme se skutečně velmi výrazného navýšení nákladů státu na odškodňování,“ zdůvodnil stanovisko úřadu náměstek ministra financí Ondřej Závodský, když o návrhu jednal rozpočtový výbor. Již nyní odhaduje stát, že bude muset vyplatit nejméně dvě miliardy korun. Náměstek Závodský také odkázal na soudní rozhodnutí, která dávají šanci na odškodnění i slovenským občanům.
Vladislav Vilímec však argumenty ministerstva financí již dříve odmítl. „Dramatické osudy lidí nelze vnímat jen optikou fiskálních dopadů,“ řekl.
Nic se tak nemění na tom, že odškodnění nedostane nikdo, jehož rodina o ně poprvé nepožádala před koncem roku 2013. Do poloviny loňského roku bylo podle Vilímce vyplaceno 335,2 milionu korun 537 žadatelům, tedy čtvrtina až třetina původně odhadované částky. Nové žádosti by bylo třeba podat do poloviny příštího roku.
Podkarpatská Rus formálně patřila k Československu do roku 1945, fakticky jen do roku 1939
Podkarpatská Rus patřila v minulosti k Československu. Formálně byla jeho součástí v letech 1919 až 1945 (Vídeňská arbitráž je považována za nulitní). Fakticky však Československo v letech 1939 až 1945 neexistovalo. Podkarpatskou Rus tehdy anektovalo Maďarsko. Československo se koncem války pokusilo obnovit svoji suverenitu nad územím, ale po volbách, které proběhly pod sovětskou kontrolou, konstatoval zákonodárný sbor touhu připojit Podkarpatskou Rus k Ukrajině. Na jaře 1945 pak Československo území formálně předalo. Obyvatelé si pak mohli vybrat, zda zůstanou, nebo se přestěhují do zbytku Československa.
Odškodnění se podle zákona vztahuje na nemovitý majetek zanechaný na Podkarpatské Rusi od 29. září 1938 a pozbytý do 23. května 1945 kvůli postoupení tohoto území tehdejšímu Sovětskému svazu. Ten sice odškodnění v 60. letech poskytl, ze slíbených 920 milionů ale bylo vyplaceno pouze 13 milionů korun.
