Osm miliard dá v příštích pěti letech Správa železniční dopravní cesty do nádražních budov. Loni jich převzala téměř tisíc, které byly dříve ve správě Českých drah, a spokojena je se stavem pouhých sedmi desítek. K největším a nejdražším opravám budou patřit rekonstrukce hlavních nádraží v Praze, Plzni, Českých Budějovicích či Pardubicích.
Správa železniční dopravní cesty, která pečuje o státní majetek na železnici, slibuje, že se v nejbližších letech pustí do rozsáhlých rekonstrukcí, z nichž některé budou stát i stovky milionů. Nejdražší z nich bude oprava historické budovy pražského hlavního nádraží v Praze. „Předpokládáme, že by se náklady mohly přiblížit až k miliardě korun,“ upozornil náměstek ředitele SŽDC pro správu majetku Tomáš Drmola.
Rekonstrukce secesního skvostu v centru Prahy měla původně být „zadarmo“ – České dráhy byly dohodnuté se společností Grandi Stazioni, že hlavní nádraží včetně historické části opraví a odměnou jí bude dlouhodobý pronájem. SŽDC však slíbenou nájemní smlouvu neuzavřela, protože Grandi Stazioni po důkladné opravě nové odbavovací haly váhala s rekonstrukcí historické budovy. I když to znamenalo spory s italskou firmou i skutečnost, že opravu secesní památky nakonec zaplatí stát, ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) za takový postup železničáře pochválil.
„SŽDC ho (nádraží) bez problému provozuje. V roce 2019 začne s opravou celého nádraží. To znamená, nebude tam ta část, která není hezká. Kus fasády už se spravil, ale není to tak, jak by to mělo být,“ uvedl.
Podobně drahá jako rekonstrukce historické Fantovy budovy v Praze bude také oprava funkcionalistického pardubického hlavního nádraží. „Náklady odhadujeme na 980 milionů korun,“ uvedl náměstek Drmola. Součástí nádraží totiž je mnoho prostor, kudy cestující běžně neprocházejí, zejména bývalý nádražní hotel. Součástí nádražní budovy je například i opuštěné kino nebo bývalé lázně.
Stomilionová oprava čeká i stoleté budějovické nádraží
K dalším nákladným opravám patří rekonstrukce hlavního nádraží v Plzni za více než 300 milionů korun a téměř čtvrtmiliardová rekonstrukce teplického nádraží. Více než sto milionů činí odhadované náklady na rekonstrukce budov v Chebu, Mostě, na pražském Smíchově a v Českých Budějovicích.
Budějovické nádraží je z nich zdaleka nejstarší, je „vrstevníkem“ historických hlavních nádraží v Praze či Plzni. Během 109 let tato novorenesanční budova se secesními prvky nasbírala památky takřka na vše, co se kolem ní dělo. Rakouská monarchie, první republika i 60. léta se připomínají v ozdobných prvcích na stěnách.
Na stropech se ale zase na některých místech připomíná voda. Celkově vyniká špatný stav výpravní budovy ve srovnání s podchody k nástupištím, které na ni navazují. Nástupiště budějovického nádraží jsou totiž čerstvě po rekonstrukci. „Vstupní brána do města, která vypadá jako naše nádraží, není hodna 21. století,“ charakterizoval budovu českobudějovický primátor Jiří Svoboda (ANO).
Sedm oprav začne letos
SŽDC slibuje i opravy menších nádražních budov, které přijdou na desítky milionů. Letos by mělo začít prvních sedm z nich. Jde o projekty, které vznikly již v éře Českých drah. „Přejali projekty rekonstrukce sedmi nádraží. Všechny mají významnou přestupní frekvenci, ve většině platí, že už jsou modernizována z hlediska infrastruktury. Jsou nová nástupiště, výhybky, zabezpečovací zařízení, sdělovací zařízení a podobně,“ přiblížil generální ředitel SŽDC Pavel Surý.
Podle Tomáše Drmoly jde konkrétně o staniční budovy v Břeclavi, Kuřimi, Lipníku nad Bečvou, Přerově, Sokolově a Turnově, ale také jednu z největších a nejvýraznějších nádražních budov v Česku – královéhradeckou.
Ostatní avizované opravy začnou v letech následujících. Například v Křižanově nebo Šternberku, kde železniční správa odhaduje cenu zhruba na 30 milionů korun, by se měla objevit lešení na nádraží již napřesrok. Opravy nádražních budov v Praze nebo Českých Budějovicích chce zahájit SŽDC v roce 2019, plzeňské či mostecké nádraží přijdou na řadu v roce následujícím a nádraží v Chebu bude muset počkat na zahájení opravy do roku 2022.
Nádraží, místo pro trestní oznámení a daňová přiznání
Opravená nádraží by potom neměla sloužit pouze dopravním účelům. Stát plánuje, že se stanou srdcem veřejného života v jednotlivých městech. SŽDC chce zrekonstruované prostory nabídnout úřadům, za pilotní projekt považuje přestěhování jednoho policejního obvodního oddělení v Prostějově do jedné z budov v areálu hlavního nádraží.
Dalšími kroky by podle Tomáše Drmoly mohlo být přestěhování finančního úřadu v Teplicích do zdejší nádražní budovy, až dojde na její rekonstrukci, a úředníkům by mohla sloužit i sedmipodlažní budova bývalého nádražního hotelu, která dominuje pardubickému hlavnímu nádraží.
„Na vládě jsem avizoval a budu avizovat všem kolegům, že taková možnost tady je,“ zdůraznil ministr Ťok.
Některé nádražní budovy by potom mohly převzít obce. Ty by pak zajistily, aby se nestávalo, že cestující v zimě mrznou před nádražím, protože je budova zcela zavřená a mrtvá. Podle ministra dopravy připadá v úvahu i možnost, že by vláda schválila jejich převody na obce za symbolickou cenu.
Nádražní budovy aneb Cesta od státu k ČD a zase zpátky
Nádražní budovy skončily při dělení železnice v roce 2003 v majetku Českých drah. Léta se potom připravoval jejich převod na stát, ale proběhl až loni. Dráhy však celá léta váhaly s většími opravami – nechtělo se jim investovat, když bylo zřejmé, že o budovy přijdou a převod se již dlouho zdál být na spadnutí. Dalším důležitým argumentem je, že Správa železniční dopravní cesty jako státní organizace má lepší přístup k evropským dotacím než České dráhy jako akciová společnost. Ty by nyní podle Pavla Surého mohly pokrýt 70 až 80 procent nákladů na opravy.
Výsledek dlouhého čekání na převod nádražních budov má ale zcela zřejmý důsledek. „V okamžiku, kdy jsme nádražní budovy od Českých drah převzali, udělali jsme inventuru a napočítali cirka 70 budov, které nepotřebují žádnou rekonstrukci, jsou v dobrém stavebně-technickém stavu. Zbytek, tedy přes 900, opravu – tedy menší – nebo rekonstrukci – to je velká investiční akce – potřebuje,“ vyčíslil náměstek Drmola.
