Paradox uplynulého týdne – vedra a sucha sice vystřídal tolik žádaný déšť, ani extrémní srážky ale přes vyprahlou zem zkrátka neproniknou. Na to vše doplácí zemědělská půda v Česku. Nejenže voda neprosákne, ale paradoxně s sebou odnáší úrodnou vrstvu zeminy. Boj dvou extrémních živlů zmapoval štáb ČT na několika místech. Více v reportáži Martina Tyburce:
Když ani nával deště nic nezmůže. Potřebná sprcha přišla ve vyprahlé půdě nazmar
Souboj živlů: Když sucho vítězí nad dešti (zdroj: ČT24)
Aktuálně je v České republice jedenáct okresů silně postiženo suchem. Pokles výnosů u některých plodin může někde přesáhnout i polovinu obvyklé míry.
Nejpostiženější jsou okresy na jižní Moravě a ve středních Čechách. Stát chce zemědělcům pomoci, konkrétní kroky bude znát s postupem žní za několik týdnů, slíbil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
V čem spočívá nedostatek vody?
V České republice sice nezaznamenáváme zvýšení nebo snížení ročního úhrnu srážek, ale projevují se změny v jejich distribuci – za rok sice naprší stejné množství vody, ale srážkových dnů je méně.
Deště jsou intenzivnější, ale současně se prodlužují i období dlouhého sucha. Navíc se mění místa, kde prší: zatímco na Vysočině deště přibývá, jižní Morava o něj stále více přichází.
Na dlouhodobé situaci zřejmě nic nezměnily ani nebývale silné čtvrteční deště. Zasáhly hlavně střed a západ Čech. V pražském Radotíně spadlo za 24 hodin 110 milimetrů vody a přetekla hráz rybníka. V Kocábě, která se ve Štěchovicích vlévá do Vltavy, se zvedla hladina toku o metr. Ve městě byl tak vyhlášen 2. povodňový stupeň.
Výhled na příští týden
Teploty půjdou příští týden sice pozvolna, ale stále vzhůru. V pondělí má být 19 až 23 stupů, obloha polojasná až oblačná, místy přeháňky.
V úterý více mraků, teploty již ale budou někde přesahovat letních 25 stupňů. Ke konci pracovního týdne by se měly teploty držet kolem 27 stupňů.
Výhled počasí pro příští týden
- To, co může být považováno za sucho v oblastech tropických deštných lesů (kupříkladu na Bali šest dní bez deště), nemůže být považováno za sucho v pouštních oblastech (např. v Libyi, kde roční srážky čítají méně než 180 mm). V nejobecnějším slova smyslu dochází k suchu při nedostatku srážek v delším časovém období (v České republice v řádu týdnů až měsíců) a vede k nedostatku vody pro nějakou aktivitu, skupinu lidí nebo životní prostředí. Jeho dopady jsou výsledkem vzájemné souhry přírodního jevu (méně srážek než se očekávalo) a poptávky lidí po dodávce vody. Lidská činnost tak může zhoršit dopady sucha. V České republice působí sucho problémy zejména v zemědělství, lesnictví a vodním hospodářství. Obvykle dělíme sucho do čtyř typů, a to podle dominujících projevů:
Meteorologické – záporná odchylka srážek od normálu během určitého časového období.
Zemědělské – půdní sucho, nedostatek vláhy pro plodiny.
Hydrologické – významné snížení hladin vodních toků.
Socioekonomické – dopady sucha na kvalitu života. - (intersucho.cz)