Dvě procenta HDP poputují do rozpočtu ministerstva obrany nejdříve v roce 2025. V Otázkách Václava Moravce to uvedl předseda vlády Bohuslav Sobotka. Dřívější splnění závazku, který má Česká republika vůči Severoatlantické alianci, by podle něj nedávalo smysl, protože armáda vyšší částky zatím neumí utratit.
Sobotka: Dvě procenta HDP poputují do obrany nejdřív v roce 2025
Sobotka v OVM: Dvě procenta pro obranu nejdříve v roce 2025 (zdroj: ČT24)
Závazek vydávat na obranu minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu se týká všech členských zemí Severoatlantické aliance, Česká republika ho ale naposledy plnila v roce 2005. Během hospodářské krize v roce 2009 klesl rozpočet obrany o čtvrtinu závazku, v roce 2014 se dokonce dostal pod jedno procento a zpět nad tuto hranici vystoupal teprve letos.
Nejpozději od zhoršení evropské bezpečnostní situace kvůli ruské expanzi na Krym a války v Donbasu se přitom mezi evropskými členy mluví o potřebě svou obranu finančně podpořit, k čemuž opakovaně vyzývá i generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Nový impuls do diskuse o zbrojení a dodržování aliančních závazků pak vnesly americké prezidentské volby.
Jejich vítěz, republikánský kandidát Donald Trump, během své kampaně naznačil, že by USA nemusely přispěchat na pomoc těm partnerům, kteří neodvádějí dost. Největší podíl z HDP na obranu vydávají tradičně Spojené státy (3,62 %), s odstupem následuje Řecko, Polsko, Estonsko a Velká Británie. Zbylí členové (včetně Francie a Německa) se kýženým dvěma procentům HDP neblíží.
Sobotka: Trump nebude řídit Českou republiku
Samotné Česko se nachází v poslední třetině žebříčku, stávající trojkoaliční kabinet už před časem přijal koaliční závazek, že se výdaje na obranu do roku 2020 dostanou na 1,4 procenta HDP; to je sice vzestup, podíl ale nadále neodpovídá požadavkům.
„Respektujeme to, že v NATO nemůžeme být černý pasažér. Jsme spojenci, Donald Trump ale nebude řídit Českou republiku, jako nebude řídit Slovensko nebo Německo. Máme i vlastní národní zájmy, musíme investovat do vzdělání a do infrastruktury,“ uvádí nyní předseda vlády Bohuslav Sobotka.
Česko podle něj do obrany investuje, částku ale nechce zvyšovat zbytečně. „Rozpočet ministerstva obrany každý rok navyšujeme o čtyři až pět miliard korun. Ministerstvo není schopno peníze utratit a nebude schopno utratit zdvojnásobené množství,“ řekl s tím, že by se získané peníze jen přesunuly do rezervních fondů.
Probíhající rekrutace, stejně jako přezbrojení, podle něj vyžaduje čas. „Nesouhlasím s tím, aby se nakupovalo za každou cenu, předraženým způsobem a bez soutěží,“ uvádí s tím, že plán 1,4 procenta HDP v roce 2020 nepovažuje za neambiciózní. Požadovaná dvě procenta se pak podle premiéra dají očekávat nejdříve o pět let později.
„Realistické je to podle mě někdy po roce 2025, pokud to z hlediska výdajů na naši armádu bude potřeba,“ řekl. „Potřebujeme zmodernizovat techniku a to vyšší výdaje vyžaduje, ale v čase pak možná náklady nebudou tak velké.“
České výdaje na obranu
Návrat radaru je sci-fi, odmítá premiér Giulianiho vize
Výslovně negativní postoj pak předseda vlády zaujal k dalším vojenským vizím Trumpova týmu. Rudy Giuliani, někdejší starosta New Yorku a politik, kterého podle médií čeká (dosud blíže nespecifikované) významné místo v nové americké administrativě, se po Trumpově zvolení nechal slyšet, že by se Spojené státy rády vrátily k projektu protiraketového deštníku, který Washington prosazoval za George Bushe a opustil pod vládou Baracka Obamy. Jeho součástí měl být i radar v Brdech.
„Znovu zavedeme jaderný štít pro Polsko i Českou republiku, zvýšíme počty v armádě na 550 tisíc, na rozdíl od (Obamových) plánů snížení na 420 tisíc, umístíme víc jednotek do NATO a pošleme je k hranicím,“ uvedl Giuliani. „Budeme vyjednávat s Putinem stejně jako Reagan, a to z pozice síly. Ne hloupě, jak to dělal Obama a Hillary.“
„Je to sci-fi, které se nenaplní,“ reagoval Sobotka v Otázkách Václava Moravce a návrat k debatě o radaru na českém území odmítl s argumentem, že Bushově Americe měl sloužit jako obrana před Íránem, jenže od té doby se už s Teheránem podařilo liberalizovat vztahy díky omezení íránského jaderného programu.
Dalším důvodem pro odmítnutí je pak pro Sobotku, jehož ČSSD v době Topolánkovy vlády proti možnému umístění amerického radaru protestovala nejhlasitěji, možná reakce Moskvy. „Jakákoliv debata o radaru znamená novou eskalaci vztahů s Ruskem a my přece potřebujeme, aby si Rusové a Američané sedli společně za stůl a dohodli se na řešení situace v Sýrii,“ upozornil s tím, že právě blízkovýchodní konflikt stojí za stávající migrační krizí.
Samotné ministerstvo obrany se pak k debatám o radaru staví zdrženlivě. „Nevím, do jaké míry je to spekulace, takže to nemá smysl komentovat. Ještě není sestavena vláda. Počkejme chvíli,“ řekl sobotní Mladé frontě Dnes šéf resortu Martin Stropnický (ANO).