Obvodní soud pro Prahu 10 začal řešit žalobu studentky, které ředitelka střední zdravotnické školy zakázala nosit na vyučování hidžáb. Škola zákaz odůvodnila tím, že ve školním řádu jsou zapovězeny všechny pokrývky hlavy. Dívka kvůli tomu přestala do školy chodit. Žádá omluvu a 60 tisíc korun kvůli diskriminaci. Další jednání bude pokračovat v lednu. Obě strany chtějí doplnit důkazy. Tématu se od 20:00 věnoval i pořad Devadesátka.
Soud, který se zabývá zákazem hidžábu, provázely emoce. Studentka žaluje školu
Spor o nošení hidžábu v českých školách (zdroj: ČT24)
Podle bývalé studentky škola zákazem porušila zásadu rovného zacházení. Advokátka dívky Radka Korbelová Dohnalová označila zákaz za nepřímou diskriminaci v přístupu ke vzdělání z náboženských důvodů. Jde podle ní o porušení antidiskriminačního i školského zákona. Bývalá studentka k soudu nedorazila. Podle svého okolí měla strach z negativní atmosféry. Na školu se zpět vrátit nechce, podle informací České televize už se připravuje na studium na jiné zdravotnické škole.
„Soudu jsme předložili dost důkazů na to, aby rozhodl i bez účastnické výpovědi mé klientky, a to v náš prospěch. Sama jsem to (přijít k soudu) klientce nedoporučila z obavy o její bezpečnost,“ uvedla její advokátka s tím, že obě čelí mnoha projevům nenávisti.
Somálka má v Česku azyl od roku 2011. Podle advokátky měla být ve vlasti proti své vůli provdána za člena ozbrojených milic, hrozila jí také újma jakožto svobodné matce. „Celý život žila s šátkem na hlavě. Předpokládala, že v naší zemi, která sama sebe nazývá demokratickou a pluralitní, konečně bude moci žít v souladu se svým přesvědčením a bude tu moci studovat. Toto jí bylo upřeno,“ uvedla advokátka.
Trochu mě zaráží, že někdo se dostane z takovéhle hrůzy do České republiky a první, co udělá, je, že žaluje veřejnou instituci – školu, nepřijde vám to divné?
GALERIE
Spor o nošení šátku
Podle žaloby se cizinka v létě 2013 shodla s vedením školy, že po nástupu nebude nosit hidžáb při ošetřovatelské praxi. O zákazu jeho nošení ve škole se prý nehovořilo. První školní den ale musela do ředitelny, kde ji údajně vyzvali k sundání šátku kvůli pravidlům ve školním řádu. Dívka na to nepřistoupila. „Nabídla alternativní řešení, že by měla zahalený pouze krk, to ale ředitelka zamítla,“ tvrdí advokátka. Mladá žena pak prý musela vyplnit dokument o ukončení studia a hned první den tak školu opustila.
Škola: Hysterii rozpoutala zpráva ombudsmanky
Právní zástupce školy ale tvrzení dívky popírá. Jako zásadní argument navíc uvádí, že se formálně nikdy nestala studentkou, protože nepředložila doklady jako například průkaz azylanta. Školu navíc měla opustit o své vůli. „Hysterii“ kolem případu prý rozpoutala až zpráva ombudsmanky, která podle školy předjímala vinu instituce ještě před zahájením šetření. O 180 stupňů pak prý otočila i Česká školní inspekce, jež nakonec shledala stížnost na diskriminaci důvodnou.
Podle advokátky Korbelové Dohnalové klientka potřebné doklady doložila. Tento důvod podle ní uvádí protistrana až v poslední době a není to rozhodující argument.
„To, co se nám podařilo prokázat, je, že studentka studia zanechala sama, z důvodů, které mohou být různé, a musím trochu vyvrátit tvrzení, že se neobjevovala od počátku informace o povolení k trvalému pobytu, protože minimálně v době, kdy to šetřila Česká školní inspekce, tato informace padala od samého počátku,“ uvedl náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys z České školní inspekce.
„Takových ředitelů jsou desítky a stovky. Paní ředitelka byla jako oběť celého tohoto procesu vybrána celkem náhodně. Jde o zastrašení ostatních škol a ředitelů,“ uvedl v Událostech, komentářích Václav Klaus mladší.
Ředitelku přišly k soudu podpořit desítky studentek. Dorazili ale i příznivci islámu, a soud proto kvůli velkému zájmu přesunul jednání do největší zasedací síně. „Přišly jsme podpořit naši ředitelku. Tohle je úplný nesmysl. Máme stanovený řád, který ona (muslimka) nedodržela,“ uvedla jedna z demonstrujících dívek, podle které by všichni, bez výjimek, měli dodržovat stejná pravidla.
Opačný názor prezentovala dívka, jež dorazila k soudu v šátku. „Myslím, že je jedno, co kdo nosí na hlavě,“ řekla novinářům. Školu ani studentku, která podala žalobu, ale nezná.
Prohlášení zastánkyně muslimské studentky se ovšem nesetkalo s porozuměním. Muž středního věku na ni začal pokřikovat, že „to může rovnou nosit do práce hákový kříž“. Cizinci podle něj mají respektovat český právní řád a zvyklosti. Přítomní odpůrci islámu posléze dívku vyzvali, aby si sundala šátek, prý je to uráží.
Studentky přišly podpořit ředitelku Střední zdravotnické školy k pražskému obvodnímu soudu v listopadu 2016
Ze zdravotnické školy v Ruské ulici odešly v roce 2013 dvě muslimky, údajně kvůli tomu, že na vyučování nesměly chodit v šátku zahalujícím vlasy a krk. Škola zákaz odůvodnila tím, že ve školním řádu jsou zapovězeny všechny pokrývky hlavy.
Proti zákazu je i ministerstvo
Dívek se posléze zastala ombudsmanka Anna Šabatová, podle které se staly oběťmi nepřímé diskriminace, protože muslimský šátek je projevem jejich náboženství. O tvrzení ombudsmanky se opírá také obhajoba.
Zástupce Anny Šabatové Stanislav Křeček byl ale opačného názoru. Podle něj by škola měla mít právo se sama rozhodnout, jak mají být studenti při výuce oblečení. Každý z nich by měl dodržovat školní řád. Nošení šátku není podle Křečka nutnou součástí náboženství, ne všechny muslimky ho totiž nosí.
Střední škola trvá na tom, že má právo stanovit pravidla odívání i omezit náboženskou svobodu, a to mimo jiné proto, že zajišťuje bezpečnost žáků a také zachování sekulárního školství. Advokátka dívky však upozornila na to, že projev víry lze omezit pouze zákonem, nikoliv podzákonnými předpisy včetně školního řádu.
Na to upozorňuje i ministerstvo školství, které v reakci na případ loni v květnu vydalo nezávaznou pomůcku pro vytváření školních řádů. Školy by podle ní neměly plošně omezovat používání náboženských symbolů svými žáky. Byly by tím jinak dotčeny náboženské svobody chráněné Listinou základních práv a svobod a porušen antidiskriminační zákon. Výjimka by podle resortu měla být učiněna jen v zájmu bezpečnosti a ochrany zdraví v konkrétních situacích.
Jako sekulární stát se nesmíme vázat na žádné náboženství. Argumentem odpůrců může být, že nošením náboženských symbolů, může být narušena neutralita vzdělávání.
Druhy muslimského zahalování
Je to věc veřejné debaty, soudí Pelikán
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) v pořadu Interview ČT24 řekl, že nošení či nenošení muslimských šátků je věc veřejné debaty. Podle něho má společnost právo vynucovat na každém, aby určitá pravidla dodržoval.
„Myslím, že máme právo, pokud se na tom shodneme, rozhodnout, že se u nás nebudou nosit burky, možná ani šátky,“ uvedl. Společnost musí podle něho říci, co jí vadí a co nevadí. Připomněl, že v tom jsou rozdíly i mezi Francií a Německem.
„Tuto debatu bychom měli vést jako společnost a jasně se vyjádřit jako společnost. Pravděpodobně i zákonem,“ řekl Pelikán.