Za pár týdnů začíná nový školní rok, který má přinést i víc peněz na podporu inkluze. Už nyní je jasné, že se žádné obávané masivní přestupy dětí ze speciálních škol do těch běžných nechystají. Ministerstvo napočítalo dohromady 205 žáků. Na konkrétních místech tak přibudou jen jednotlivci. V běžných školách se navíc už několik let vzdělává více handicapovaných dětí než ve školách speciálních.
Díky asistentce chodí už dva roky do klasické základní školy i devítiletý František z Ostravy. V roce 2007 mu v pražském IKEMu v osmi měsících transplantovali játra a stal se tak nejméně vážícím dítětem v Česku, u kterého tato operace úspěšně proběhla. Lékaři mu navíc později diagnostikovali i Aspergerův syndrom, který je jednou z forem autismu.
Přesto ředitel základní školy nedaleko jeho bydliště souhlasil s tím, že dostane asistentku a zařadí se mezi své zdravé vrstevníky. „Do první třídy nastoupilo 15 dětí plus František, asistent a výborná paní učitelka, která děti absolutně zvládala a Františka vedla úžasným způsobem. Sama byla speciální pedagožka,“ řekla ČT Františkova matka Daniela Senzová.
Franta je nyní bez vážných zdravotních problémů a v podstatě zvládá to, co jeho vrstevníci. Miluje hokej a všechno, co souvisí s tramvajemi. V září půjde do třetí třídy. Počet spolužáků se sice zvýší na třicet a třída zřejmě dostane i jinou učitelku, rodiče ale doufají, že to se svojí asistentkou zvládne. „Naučil se hodně. Dostali jsme i pochvalu od psycholožky, která byla unešena jeho znalostmi,“ dodává maminka.
Do běžné základní školy chodí i Bart, který má takzvaný Wiliamsův syndrom. Jeho příběh v průběhu uplynulého školního roku zachytil fotograf webu ČT24 Jan Langer:
Některé rodiny by své děti s handicapem do běžných škol daly rády, obávají se ale, že i s pomocí asistenta by to pro ně bylo příliš náročné. Sára Hronová má například únavovou epilepsii. Běžnou výuku by sice zvládla, přípravu na další den už ale hůř. Chodí proto do brněnské Kociánky, která se specializuje na děti s handicapem.
Rodina sice zvažovala změnu, aby to Sára měla výrazně blíž, obavy ze zvládnutí režimu běžné školy ale rozhodnutí nakonec zvrátily. „Trpí na různé fobie, bere antidepresiva. Větší kolektiv by psychicky nezvládala tak, jak by měla. S asistentem je to finančně složité, jenom asistent pedagoga by nám ve třídě nestačil,“ vysvětluje matka Sáry Lenka Hronová.
Kraje dostaly na inkluzi 520 milionů
Do základních škol v Česku chodí zhruba 900 tisíc dětí. Speciální školy navštěvuje kolem 18 tisíc žáků. Od září přejdou z těchto škol do běžných tříd zhruba dvě stovky dětí. 150 jich je v Praze a Středočeském kraji, například Vysočina ale očekává přechod jen jednoho žáka a Plzeňský kraj dokonce žádného.
Inkluze funguje na českých školách už 11 let a od roku 2010 se dokonce v běžných školách vzdělává více handicapovaných dětí než ve školách speciálních. Dosud ale probíhalo vzdělávání těchto dětí bez systémové i finanční podpory. Školy tak například platy asistentů dotovaly částečně z peněz od kraje nebo z darů.
Pomohou tablety i učebnice v Braillově písmu
Od září se to ale změní. Výuka by se měla dětem přizpůsobit. Každý žák se speciálními potřebami má dostat podporu, jakou potřebuje. Se zvládnutím nejrůznějších potíží tak pomohou například asistenti, tablet nebo učebnice v Braillově písmu. Peníze má na to zajistit ministerstvo školství, které chce změny uvést do praxe postupně během dvou let.
Někteří ředitelé škol mají obavy, kdy a zda vůbec peníze dostanou. Slíbená podpora totiž přijde až s dalšími dětmi a novými posudky. „Celý rok budu dokrývat polovinu platu každého asistenta z platu pedagoga,“ obává se ředitelka Základní škola Prameny Karviná Dagmar Glatzová. Ministerstvo ale garantuje, že finance do škol dorazí. Kraje od něj dostaly na podporu inkluze 520 milionů. Další desítky milionů na asistenty přijdou z evropských dotací.
