Nabytí majetku je v některých případech možné i od nevlastníka, rozhodl Ústavní soud a zrušil odlišné rozhodnutí Nejvyššího soudu. Jde o situace, kdy kupující nemá možnost objektivně zjistit, že zápis v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti a nabývá nemovitost v dobré víře.
Získat majetek je možné i od někoho, komu nepatřil. Rozhodl Ústavní soud
Ústavní soud rozhodoval o stížnosti ženy, která v roce 2007 koupila nemovitost a pozemky v obci Sedlec – Prčice. Netušila ale, že má více vlastníků. Nemovitost totiž koupilo před jednadvaceti lety ze společných peněz sdružení Hásek složené z právnické a fyzické osoby. V katastru nemovitostí ale bylo zapsané jen sdružení. O deset let později ukončilo činnost a nemovitost prodalo. Spoluvlastníkovi se to nelíbilo a začal se o majetek soudit.
Kupovat v dobré víře stačí
Okresní soud, který sporný nákup v první instanci posuzoval, dal opomenutému spoluvlastníkovi za pravdu. Krajský se naopak postavil na stranu nové majitelky. Nejvyšší soud se ale opět přiklonil na stranu bývalého spoluvlastníka. Podle něj jen dobrá víra ke vzniku vlastnického práva nestačí. Případ skončil u Ústavního soudu, který se ženy zastal a rozhodnutí Nejvyššího soudu zrušil.
Žena podle soudce zpravodaje nemohla tušit, že je zápis v katastru nemovitostí neúplný. „V katastru nemovitostí nebyla ani zmínka, že vlastníkem není pouze právnická osoba, neexistovala žádná indicie, že by to mělo být jinak,“ řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.
Ústavní soud se také pozastavil nad tím, proč bývalý spoluvlastník třináct let toleroval nesprávný zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí. „Porušil tak zásadu, že bdělým náležejí práva,“ vysvětlil soudce zpravodaj.
„Rozsudek s klientkou samozřejmě vítáme, za nás ukončil déle trvající souboj o to, jestli jí práva náleží, či nikoli. Tedy zda nabyla nemovitost od nevlastníka. Překvapivé v celém případu bylo, že údajný vlastník nemovitosti se toho začal domáhat až po 13 letech,“ řekl po vyhlášení rozsudku advokát stěžovatelky Andrej Lokajíček.