Po komunálních volbách na podzim 2014 šéf hnutí ANO Andrej Babiš prohlašoval, že jeho strana je jejich vítězem. Primátory největších měst v České republice se stali právě členové či kandidáti jeho partaje. Jenže politikům ANO se vládnout příliš nedaří. Kromě Prahy se rozpadly koalice v dalších velkých městech, buďto kvůli vnitřním sporům v hnutí, nebo z důvodu neschopnosti vyjít s koaličními partnery. Teď je v krizi vláda nad Brnem.
Ústí nad Labem: Ukázkový puč
Ústí nad Labem bylo jedním z prvních míst, které předznamenalo politické turbulence v mnoha městech České republiky, kde ve volbách do obecních zastupitelstev na podzim roku 2014 uspělo hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše.
Zastupitelé ANO totiž v Ústí nad Labem loni na konci června svrhli vlastního primátora Josefa Zikmunda. Od toho se odvrátila část jeho spolustraníků a za tiché podpory opozice ho odvolala. Babiš krok označil za „ukázkový puč“. „Část zastupitelů za ANO se kvůli svým zájmům spojila s opozicí, což absolutně odmítáme,“ rozčiloval se.
Novou primátorkou se stala Věra Nechybová, která do té doby pracovala jako úřednice specializující se na dotace. Kandidovala jako nestraník za hnutí ANO, ale neuspěla a stala se první náhradnicí. Volba nové primátorky byla tak nečekaná, že nebyl připraven ani tradiční řetěz nebo kytice. Nechybová byla v ten okamžik zastupitelkou sotva dvě hodiny. Nastoupila po zastupiteli, který rezignoval.
Spolu s ní bylo zvoleno nové vedení města z protizikmundovské kliky v místní organizaci ANO, které se spojilo s Ústeckým fórem občanů (UFO).
Podnikatel Martin Hausenblas z hnutí Pro!Ústí za strůjce rozpadu koalice označil zastupitele za ANO a majitele firmy CS Beton Josefa Matějku. „Od počátku bránil tomu, abychom byli schopni komunikovat a vést dialog. S námi nikdy nehovořil. ANO se začalo rozpadat na dvě části, vykopávat příkop a hledaly se zástupné problémy,“ přiblížil atmosféru v Ústí Hausenblas.
Předsednictvo ANO na situaci zareagovalo zrušením oblastní organizace strany a své členy vyzvalo ke složení mandátu, což odmítli. V Ústí nad Labem tak nastala až absurdní situace – Babišovo ANO tam sice vyhrálo volby, jen krátce po nich však v zastupitelstvu nemělo ani jednoho zastupitele. Zikmund a pět jeho kolegů vstoupilo do klubu TOP 09.
Opava: Divide et impera – Rozděl a panuj
Spory v Babišově hnutí způsobily také pád opavské koalice vedené Martinem Vítečkem. Ten se bez jakýchkoliv politických zkušeností stal rovnou primátorem, dlouho však úřad nezastával.
Proti Vítečkovi se postavila jeho náměstkyně a kolegyně z ANO Simona Bierhausová, podle níž Víteček straně „dělal ostudu“. Víteček Bierhausovou na oplátku obvinil, že se kvůli nenaplněným ambicím snaží hnutí rozhádat. Oba vzájemně žádali vyloučení ze strany a vyzývali vedení partaje, aby zasáhlo.
Rozštěpení na dvě frakce předsednictvo opět vyřešilo zrušením celé opavské organizace. V prosinci pak byla utvořena koalice nová, hnutí ANO ale o primátora přišlo. V čele města stanul sociální demokrat Radim Křupala, Víteček se musel spokojit pouze s rolí náměstka. Bierhausová se svými stoupenci skončila v opozici.
Ostrava: Volí Ostravak
V Ostravě se ANO pokoušelo vládnout se sociálními demokraty a lidovci, obdoba vládní spolupráce však skončila nezdarem. První náznaky neshod se začaly projevovat loni v červenci, kdy ANO odmítlo podpořit projekt nových dopravních informačních systémů, který prosazovali sociální demokraté. Na konci listopadu byli po dalších sporech odvoláni všichni náměstci za ČSSD.
Hlavní důvod, proč koalice skončila, je přitom stejný jako v případě současné krize v Brně. Koaliční partneři začali za zády svých kolegů jednat o nové koalici s opozicí. „Měli jsme poslední dobou indicie, které se stupňovaly, že ČSSD domlouvá koalici bez nás, což se nám také potvrdilo. Naše odvolání bylo připraveno do nejmenších detailů. Abychom nezůstali mimo hru, domluvili jsme jinou koalici,“ vysvětlil své kroky primátor Ostravy Tomáš Macura (nestraník za ANO).
Objektem námluv ČSSD i ANO se stalo hnutí Ostravak, které tak získalo možnost výběru. Jeho lídr Lukáš Semerák potvrdil, že kromě ANO jednal i s ČSSD a komunisty. I taková koalice mohla v Ostravě získat většinu. „Pochopili jsme, že pokud chceme zásadnějším způsobem změnit pořádky v Ostravě, s ČSSD, která byla u moci pětadvacet let, to není možné,“ vysvětlil Semerák. Tomáš Macura tak v čele moravskoslezské metropole zůstal a s ním i ANO, jen s novým spojencem.
Budějovice: Dětská nemoc ANO
V Českých Budějovicích po volbách vznikla koalice ANO, hnutí Občané pro Budějovice (OPB), TOP 09 a KDU-ČSL. Rozkol uvnitř ANO nastal poté, co na funkci radního musel rezignovat Pavel Matoušek (ANO). Jako zástupce města na valné hromadě Teplárny České Budějovice porušil koaliční dohody a usnesení zastupitelstva, neboť nehlasoval pro navržené členy dozorčí rady. Protože město drží v teplárně majoritu, ocitla se firma bez dozorčí rady.
Matoušek po odstoupení z funkce společně s dalšími dvěma spolustraníky podpořil opoziční sociální demokracii v úsilí odvolat primátora Jiřího Svobodu (ANO). Z hnutí byli vyloučeni. „Osobní ambice u třech našich zastupitelů převažují nad zájmy hnutí,“ konstatoval Babiš.
„Projevují se dětské nemoci začínajících stran, kdy do nich vstupují lidé, kteří nemají za cíl sloužit veřejnosti, ale chtějí si uspokojit nějaké své vlastní zájmy a potřeby. Bohužel v tuto chvíli jejich počet stačil na to, aby došlo k odvolání primátora,“ okomentoval tehdy situaci Svoboda.
Po několikaměsíčním provizoriu vznikla v Českých Budějovicích nová koalice v čele opět se Svobodou, namísto Občanů pro Budějovice a TOP 09 v ní kromě ODS zasedli paradoxně i sociální demokraté, kteří Svobodovo odvolání původně iniciovali.
