Prezident Miloš Zeman nechce dramatizovat své vztahy s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Kdo z nich má pravdu ohledně vnímání migrační krize, se podle něj ukáže až v nejbližších letech. Zeman to uvedl v pořadu Partie televize Prima s tím, že on je razantní, zatímco předseda vlády umírněný, když se domnívá, že migrační vlna není organizovanou invazí.
Zeman k Sobotkovi: Čas ukáže, kdo má ohledně migrace pravdu
„Vztahy s premiérem bych nedramatizoval a už vůbec bych to neviděl osobně. V každé demokratické společnosti existují rozdílné názory,“ řekl prezident. V posledních dnech se s předsedou vlády rozešel v názoru nejen na uprchlickou krizi, ale také na své vystoupení ze 17. listopadu po boku Martina Konvičky z Bloku proti islámu.
„Je to otázka nejbližších let, nikoliv měsíců, kdo z nás má pravdu. Já bych si samozřejmě přál, abych ji neměl, ale migrační krize má charakter organizované invaze,“ prohlásil Zeman s tím, že tato invaze je „dobře organizovaná, dobře zaplacená a jejím cílem je rozvrátit evropské struktury“. Na rozdíl od Sobotky se domnívá, že mezi migrací a teroristy existuje souvislost.
Zeman také zkritizoval českou vládu za to, že se nepřipojila k žalobě Slovenska kvůli kvótám na rozdělení uprchlíků. „Narušili jsme jednotu visegrádské čtyřky. V podstatě souhlasím s tím, že jsme Slovensko podtrhli,“ uvedl. K zamyšlení nad změnou stanoviska ohledně žaloby v pátek vyzval vicepremiér Andrej Babiš (ANO), Sobotka ale po sobotním mimořádném zasedání vlády zopakoval, že ČR se k žalobě nepřipojí.
Hrozba, která tu ještě nebyla
obrázek
Prezident upozornil na to, že OSN odhaduje pro příští rok uprchlickou vlnu na dvojnásobnou, EU hovoří dokonce o trojnásobku. Proto Zeman bude i v příštím roce „varovat před migrační krizí jako Kassandra, která varovala před vtažením koně do bran Tróje“. Podle něj jde o hrozbu, která „tady snad s výjimkou nacistické okupace ještě nikdy nebyla“. Evropské kultuře prý hrozí převálcování kulturou, která není s evropskými hodnotami slučitelná. K zastavení uprchlické vlny by Zeman použil nasazení armády, nikoliv stavění plotů.
Sobotka dříve uvedl, že se prezident projevem 17. listopadu po boku představitelů extremistického Bloku proti islámu zařadil mezi populisty, kteří parazitují na obavách lidí z Islámského státu a migrační krize. Zeman podle premiéra účastí na akci legitimizoval šíření extrémní xenofobie a nenávisti.
Turecko chtělo ukázat svaly, ale ničemu neprospělo
Zeman se vyjádřil i k tureckému sestřelení ruského bitevníku na hranici se Sýrií. Podle něj udělala Ankara chybu – chtěla ukázat svaly, celá věc ale ničemu neprospěje a mnohé poškodí.
Sestřelená ruská stíhačka
Turecká armáda sestřelila ruský bitevník Su-24 v úterý u turecko-syrské hranice, neboť podle Ankary narušil turecký vzdušný prostor. Moskva však obviňuje Turky z toho, že letadlo zničili nad syrským územím. Událost zmrazila vztahy obou zemí a Rusko kvůli ní v sobotu uvalilo na Turecko sankce. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan krátce předtím prohlásil, že incidentu lituje, avšak požadované omluvy se Moskva nedočkala.
Zeman si ale myslí, že Turecko váhá zapojit se intenzivně do bojů proti radikální organizaci Islámský stát, která ovládá značná území v Sýrii a v Iráku. Důvodem je prý turecká animozita vůči Kurdům.
Prezident současně připomněl, že už v září vyzýval k vytvoření velké antiteroristické koalice. „Ono uplynulo několik měsíců a diskuse začala,“ prohlásil Zeman a doplnil, že nutnost vytvořit širokou koalici proti Islámskému státu, který se přihlásil k teroristickým útokům v Paříži se 130 oběťmi a stovkami raněných, nedávno zdůraznil i francouzský prezident Francois Hollande. Podle Zemana se Turecko nyní musí rozhodnout, na jakou stranu se přidá.
Zeman není ale nakloněn pozemním operacím, podle něj by se měla zasahovat nervová centra Islámského státu jako logistická centra nebo výcvikové tábory, a to například s využitím dronů.