Dva dny po Mnichovu přišli Němci do Sudet

Praha - Německá vojska zabrala Sudety. Odejít museli nejen Češi, ale i čeští a němečtí Židé a němečtí antifašisté. 1. října 1938 ve 14:00 překročila německá armáda hranice Československa, pouhé dva dny po podpisu Mnichovské dohody. „Prvního října začaly do Česka vstupovat německé okupační jednotky, nejdříve vojenské a pak policejní. Na druhou stranu v tu chvíli také začal přesun velkého množství českého, ale i demokraticky smýšlejícího německého obyvatelstva a také rasově ohrožených Židů do českého vnitrozemí,“ přibližuje tehdejší situaci ve Studiu ČT24 historik Jiří Rajlich.

Česká republika přišla o třicet procent území s téměř 34 procenty obyvatelstva. Pohraničí do konce roku 1938 opustilo více než 114 500 Čechů, 11 500 německých antifašistů, 7 000 Židů a přibližně tisíc osob jiných národností. Pod svrchovanost Německa, Maďarska a Polska se dostalo asi přes milion osob české, slovenské, případně ukrajinské národnosti. Ve zbytku pomnichovského Československa zůstalo poté okolo 6,5 milionu obyvatel.

Všichni, kdo nebyli Němci a nechtěli se stát druhořadými občany Říše, museli opustit své domovy a přesídlit do vnitrozemí. V prvních týdnech okupace se ještě stovky lidí pokusily o odchod do zahraničí. Ti, kteří měli štěstí, se po strastiplné pouti přes Slovensko, Polsko nebo Maďarsko dostali na Západ či na Východ. Mnozí z nich ve Francii, později v Anglii a až v roce 1941 i v SSSR vstupovali do tvořících se zahraničních vojenských jednotek.

Život v okupované zemi nebyl jednoduchý. Snad na první pohled viditelnou změnou byla jízda vpravo: v Československu se totiž na rozdíl od Německa jezdilo vlevo. S příchodem okupantů se prakticky během jediného dne začalo jezdit vpravo. V Praze byly dokonce za necelý týden předělány všechny výhybky, aby se i tramvaje přizpůsobily novému „pořádku“.

Změnila se i tvář měst. Kromě německo-českých nápisů se objevovala úplně nová jména ulic, neurážející ideje německého nacionálního socialismu. Zmizely názvy připomínající legionářské tradice, jména význačných představitelů státu, se kterými bylo Německo ve válečném stavu. Zakázána byla pochopitelně jména Židů a také jméno T. G. Masaryka.

Obsazení Československa: Dobový plakát Děkujeme vůdci
Zdroj: ČT24/ISIFA

Národnostní menšiny byly pro Němce jen záminkou

Československo bylo mnohonárodnostním státem, který měl velké problémy při řešení vztahu mezi jednotlivými národnostmi, ale klíčový problém byla snaha nacistického Německa zlikvidovat uspořádání vzešlé z první světové války a zlikvidovat Československo jako samostatný stát, protože v roce 1938 bylo Československo ve střední Evropě jediným demokratickým státem. „Musíme to vnímat jako souboj diktatury a demokracie na pozadí národnostních sporů,“ řekl historik z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR Michal Pehr. „Problém s německou menšinou byl jen záminkou ke zničení Československa,“ dodává Rajlich. Nepomohly by tak podle něj ani ústupky Němcům žijícím na českém území. „Ty vztahy nebyly ideální už od 19. století,“ dodal k soužití Čechů a Němců Rajlich, který poukázal na to, že už František Palacký odmítal myšlenku velkého Německa.

Obětovaly západní mocnosti Československo?

Mnichovská dohoda, podepsaná 29. září 1938, se stala vrcholem takzvané politiky ústupků západních mocností vůči nacistickému Německu. Několik měsíců po jejím podpisu okupoval Berlín i zbytek českého území… 

„Klíčový byl primárně postoj Francie, protože Československo bylo vnímáno jako spojenec Francie, měli jsme i spojenecké smlouvy,“ myslí si Pehr. Podle Rajlicha ale vztahy s Francií začaly pokulhávat už od konce 20. let. „S jistou nadsázkou by se dalo říct, že se tu projevila politika košile bližší než kabát. Francie měla své velké politické problémy, prožívala politickou krizi, která byla ovlivněna řadou hospodářských a sociálních problémů,“ vysvětlil Pehr. Francie podle něj měla strach, že by se dostala do války.

Chamberlain si podává ruku s Hitlerem na mnichovské konferenci
Zdroj: ČTK/AP

Tehdejší rozhodující reprezentanti francouzské a britské politiky podle něj byli přesvědčeni o tom, že se jim podařilo alespoň pro jednu generaci zachránit mír. „Primární důvod, proč Francie a Velká Británie souhlasily, byl strach z toho, že dojde k rozpoutání války. Politika appeasementu byla vedena snahou zabránit válce za každou cenu. Nakonec došlo jen k odkladu,“ řekl Pehr.

Měl Beneš jinou možnost než Mnichovskou dohodu přijmout?

Podle Pehra měl prezident Beneš určitě jinou možnost než mnichovský diktát přijmout. „Někdy je tendence fatalisticky naznačovat, že nebyla jiná možnost. Vždycky ale máme různé možnosti. Pravdou je, že tehdy československá vláda a prezident stáli v neuvěřitelně těžké situaci, protože nevybírali mezi dobrým a špatným rozhodnutím. Obě rozhodnutí byla špatná,“ uvedl Pehr a poukázal na to, že Adolf Hitler při jednání v Mnichově prohlásil, že odstoupení Sudet je jeho poslední územní požadavek. „Francie a Velká Británie to tak braly, takže byla jakási naděje, že toto bude poslední postup nacistického Německa,“ uvedl Pehr. „Bylo to samozřejmě velmi iluzorní,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Její stav je zásadní. Expert popsal, jak půda při silných deštích pohlcuje vodu

V momentě, kdy se má Česko opět potýkat se silnými dešti, bude zásadní aktuální stav půdy. Pokud totiž bude úplně suchá nebo naopak již nasycená vodou, srážky se do ní budou hůře vsakovat. „Množství vody, které půda dokáže pojmout, záleží na tom, kolik vzduchu v ní je, tedy kolik volného prostoru může voda zabrat,“ vysvětlil hydrolog z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd Václav Šípek. Vlastnosti půdy, ale i to, jak se zeminou správně hospodařit, popsal vědec pro Českou televizi. Meteorologové v pondělí vydali pro část země výstrahu před extrémními srážkami.
před 1 hhodinou

Má stát v Krkonoších u přísně chráněné zóny horská bouda? Úřady se neshodnou

Plánovaná stavba horské boudy poblíž nejpřísněji chráněné zóny Krkonoš, kterou původně povolil národní park, se komplikuje. Ministerstvo životního prostředí totiž povolení zrušilo, a kauza tak doputovala na přezkum ke královéhradeckému hejtmanství. Developer ale podal odvolání a případem se nyní zabývá ministerstvo pro místní rozvoj.
před 1 hhodinou

Vyšší pokuta i více bodů. Za nebezpečné odbočování jsou nově tvrdší tresty

Od začátku prázdnin trestá policie přísněji řidiče, kteří nebezpečně odbočují. Pokud při tom ohrozí ty jedoucí za nimi, hrozí jim nově téměř dvojnásobná pokuta a také až čtyři trestné body. Změna má ochránit hlavně motorkáře, právě pro ně totiž nebezpečné odbočování mnohdy končí úmrtím. Jen loni jich na silnicích zemřelo přes osmdesát.
před 2 hhodinami

Lidé po výpadku proudu žádají náhrady za zničené spotřebiče i zkažené jídlo

V důsledku rozsáhlého pátečního výpadku proudu pojišťovny zatím evidují desítky hlášení o škodách. V případě Generali České pojišťovny se dle jejího mluvčího Jana Marka jedná zejména o poškozené nebo zničené elektrospotřebiče a znehodnocené jídlo. Lidé žádající o náhradu škody však mohou narazit na komplikace. Pojištění na riziko přepětí nebo znehodnocení potravin totiž nebývá součástí každé smlouvy. Lidé navíc musejí počítat se spoluúčastí. Některým škodám totiž mohou sami předcházet.
před 11 hhodinami

Pavel zdůraznil vysokou kvalitu vztahů s Polskem v bezpečnosti či energetice

Prezident Petr Pavel zdůraznil po pondělním jednání s končícím polským protějškem Andrzejem Dudou na Pražském hradě vysokou kvalitu vztahů s Polskem. Je podle něj dána nejen dlouhou historií a sdílenými hodnotami, ale také zájmy v bezpečnosti, energetice či ekonomice. Duda při své poslední zahraniční návštěvě ve funkci, v níž ho za měsíc nahradí Karol Nawrocki, vyjádřil přesvědčení, že spolupráce zemí bude pokračovat i s jeho nástupcem.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Metro na Staroměstské zůstane po požáru uzavřené přibližně měsíc

Pražský dopravní podnik (DPP) odhaduje, že oprava požárem poškozených eskalátorů ve stanici metra Staroměstská a její nutné uzavření potrvají asi měsíc. V pondělí odpoledne to sdělil vedoucí komunikace podniku Daniel Šabík.
před 14 hhodinami

Do vyšetřování výpadku proudu se zapojí i experti z Evropy

Vyšetřování pátečního rozsáhlého výpadku elektřiny v Česku bude trvat několik týdnů. Kromě provozovatele přenosové soustavy ČEPS a distributorů se do něj zapojí také další experti, například z Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) nebo odborníci na posouzení konkrétní techniky. ČEPS také kvůli prevenci chystá kontrolu termovizí vybraných elektrických vedení, informovala v pondělí mluvčí ČEPSu Hana Klímová. Část podnikatelů žádá po vládě kompenzace škod, které jim kvůli události vznikly.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Stavební výroba a průmyslová produkce meziročně vzrostly

Stavební výroba v Česku v květnu meziročně vzrostla o 11,6 procenta, dvouciferným tempem posílila produkce v pozemním i v inženýrském stavitelství. Meziroční růst zaznamenala i průmyslová produkce a růstem exportu se zvýšila bilance zahraničního obchodu. V pondělí o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...