A za pravdu mu dávají mnozí další odborníci, kteří se shodují, že IT zakázky zažívají v Česku hotové žně. Právě tento oříšek musí rozlousknout i policejní specialisté. „Bývá obtížnější posoudit, zda veřejný zadavatel skutečně potřebuje to, co se chystá nakoupit,“ upozornil vedoucí detektiv z Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Martin Bellko.
Podezřelé zakázky IT:
Centrální registr vozidel, cena 69 milionů korun. Systém nového registru byl spuštěn 9. července. Po hodině provozu selhal a komplikace ho provází dodnes. Pořízení softwaru vyšlo na 37 milionů korun. Dalších více než 32 milionů stojí provoz. Společnost ATS Telcom dodávala i další informační systémy pro ministerstvo dopravy. To jí celkem za IT platí 13 milionů za měsíc. Smlouva byla uzavřena v roce 2010. Na základě kontraktu tak společnost za čtyři roky dostane téměř 500 milionů korun.
Opencard, cena 1,2 miliardy. Projekt Opencard vyvolal řadu podezření především kvůli přidělování zakázek. V jeho počátcích uzavřela Praha několik nevýhodných smluv, které dodavatelům zaručovaly výsadní postavení. Podle některých médií byly zakázky přidělovány stejným firmám napojeným na známé pražské podnikatele. Obžalováno 5 úředníků magistrátu.
Zdravotní knížka IZIP, cena 1,85 miliardy. Systém elektronických zdravotních knížek IZIP měl usnadnit komunikaci mezi lékařem a pacientem a také umožnit sdílení dat o léčbě konkrétního pacienta mezi různými lékaři. Projekt podporovala Všeobecná zdravotní pojišťovna, největší hráč na trhu se zdravím, za celou dobu fungování se ale nepodařilo projekt naplno rozjet a naopak přibývalo kritiky kvůli vysoké ceně celé služby.
1. náměstek ministra Vladimír Šiška, stíhán za korupci v IT zakázce za 100 milionů korun. Šiška začal reformovat počítačové systémy na vyplácení sociálních dávek a přitom „odstavil“ firmu OKsystem, která to dělala 20 let. Bez výběrového řízení zadal práci jiným spřízněným firmám. Společnost OKsystem si to nenechala líbit a podala stížnost k antimonopolnímu úřadu. Šiška a Hojer poté nabídli firmě OKsystem přidělení veřejné zakázky za nejméně 100 milionů korun. Požadovali za to, aby firma stáhla stížnost na postup ministerstva, kterou podala k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
IT zakázky Lesy ČR získávaly v posledních letech soustavně dvě stejné firmy - Dynn a Time Import. V letech 2009 až 2012 tyto kontrakty dosáhly objemu 1,136 miliardy korun. Ze Švýcarska pak peníze putovaly zpět do ČR na účty, k nimž mají dispoziční právo lobbista Jiří Hart a podnikatelé Michal Kříž a Martin Štufi. Zhruba 240 milionů korun bylo poté postupně vybráno v hotovosti.
Jako modelový příklad dokonalého rozkvětu IT technologií může sloužit pražský magistrát. Praha do projektů, které dnes z velké části nefungují, investovala až 5 miliard korun. Také radní pro informatiku Eva Vorlíčková upozorňuje, že zmařené finanční částky jsou v mnohých případech extrémně vysoké. „Jsou tu softwary, které se nikdy nepoužívaly a leckde je ani nenajdete,“ uvedla.
Boom zažily IT projekty hlavně v éře primátora Pavla Béma
Do rozvoje informatiky se za Pavla Béma investovalo až 600 milionů korun ročně. Zatímco kartu opencard většina Pražáků alespoň částečně využívá, třeba Praha bezdrátová nefunguje vůbec. Hlavní město a jeho IT projekty jsou jen špičkou ledovce. Sám stát sype do informatiky odhadem 100 miliard ročně. „IT zakázky v řádech miliard, já si nedokážu představit, jak se to dá obhájit,“ podotkl odborník na IT zakázky Martin Novák z Transparency International.
Nefunkční IT zakázky pražského magistrátu:
- Datové centrum – půl miliardy, funkční jen částečně.
- Ekonomický systém Ginis – 900 milionů. Funkční jen na 50 procent.
- IT Systém Proxio – 771 milionů. Funguje jen zčásti.
Zdroj: aktualne.cz
Až třetinu peněz, tedy přes třicet miliard, podle odborníků utrácí Praha nesmyslně. Za třicet miliard by se přitom dalo pořídit třeba třicet moderních onkologických center. „Podvodníkům nejvíc nahrává to, pokud mají nadstandartní vztahy se zadavateli veřejných zakázek, tam vidím největší problém,“ dodal Bellko. Problém je v tom, že přesnou cenu takových zakázek vlastně nikdo nezná. „V IT oblasti nejste schopní rozpoznat, kolik to má stát, jestli 110 nebo 120 nebo 100 milionů,“ podotkl ředitel společnosti Unicorn Vladimír Kovář.
V pohotovosti je nyní také Nejvyšší kontrolní úřad. Podle jeho zjištění jsou IT zakázky doslova pastí na státní miliardy pomocí jednoduchého triku. Stát nebo třeba obec na počátku v tendru vyberou firmu. Další zakázky už jí ale dávají bez soutěže s tvrzením, že nikdo jiný s jejím softwarem nemůže pracovat. „Já bych řekl, že to, co se děje v ČR, připomíná nasycený roztok, že už to ani dál růst nemůže, protože ta četnost zmanipulovaných zadávacích řízení je podle mého názoru obrovská,“ uzavřel Bellko.
