Papež František také ve své zdravici zaplněnému nádvoří před bazilikou připomněl, že křesťanství bylo vždy zdrojem naděje a síly k obnově zejména v nejtemnějších a v nejtěžších dobách. Na jeho slova ve svém kázání navázal papežský legát, záhřebský arcibiskup Josip Bozanić, jenž papeže na Velehradě zastoupil a byl hlavním celebrantem mše.
Bozanić připomněl odkaz věrozvěstů i význam Velehradu jako „posvátné půdy, na které soluňští bratři Cyril a Metoděj na pozvání knížete Rostislava započali svoje apoštolské působení mezi Slovany“. „Je třeba putovat sem na Velehrad, abychom poděkovali za dědictví, které nám svatí Cyril a Metoděj zanechali, a abychom lépe poznali důležitost křesťanství v životě a kultuře slovanských národů,“ uvedl Bozanić, který celou liturgii odsloužil v češtině. „Jeden z jeho seminaristů je chorvatský Čech, tak ten mu celé kázání přeložil, naučil ho, dělali jsme mu určité korektury,“ podotkl v této souvislosti pražský arcibiskup Dominik Duka.
Velkou zvláštností bohoslužby bylo propojení filharmonie a sboru uvnitř baziliky a mše na prostranství před bazilikou bez přímého vizuálního kontaktu; k souladu musely stačit monitory.
Crha a Strachota položili základy české kultury
Podle tradice přišli před 1150 lety, na jaře 863. roku, na Velkou Moravu slovanští věrozvěsti Cyril a Metoděj. „V té době jsme se zařadili mezi kulturní národy Evropy, tady začínají počátky vzdělanosti a kultury našeho národa,“ zdůrazňuje důležitost toho data archeolog Luděk Galuška. Svátek Apoštolů Slovanů připadá na 5. července. Dnes také vrcholí Dny lidí dobré vůle, které jsou největšími oslavami spojenými se státním svátkem.
Bratři ze Soluně, které na Moravu povolal kníže Rostislav, vedli bohoslužby ve slovanské řeči a položili tak základy církve na Velké Moravě. Jejich misie ovlivnila rozvoj křesťanství, kultury a vzdělanosti všech slovanských národů a položila základy české státnosti.
Církevní historik Jaroslav Šebek: „Cyrilometodějská tradice výrazně přesahuje konfesní rámec. Její unikátnost je v tom, že se k ní hlásí pravoslavná církev, katolická církev a velice výrazně se k ní hlásí i papežství.“
Podle historiků ovšem vedly Rostislava hlavně politické důvody. Chtěl se totiž vymanit z vlivu francké říše a pasovského biskupa. „Potřeboval nutně biskupství na Moravě, nepotřeboval naopak pasovské kněží,“ říká k tomu archeolog Galuška.
Kníže proto požádal o biskupa byzantskou říši. Biskupa ke svému prvotnímu zklamání sice nedostal, na jeho území však byli vysláni význační vzdělanci a diplomati své doby, Konstantin zvaný Filosof (později známý jako Cyril) a Michael (zvaný Metoděj).
„Málo si uvědomujeme, že Metoděj se pravděpodobně také nejmenoval Metoděj, ale byl to Michael a jméno Metoděj přijal až při vstupu do kláštera. Stejně to bylo s Konstantinem Filosofem, který byl Konstantinem celý život a až posledních padesát dní před svým skonem se stal Cyrilem, což bylo jeho mnišské jméno,“ připomíná Galuška.
České země si pojmenovaly věrozvěsty podle sebe
V českých zemích byl Konstantin řadu století označován staročeským jménem Crha, které patrně vzniklo zkomolením Cyrila, zatímco Michael byl znám jako Strachota, což patrně vzniklo špatným překladem řecké verze jeho jména Methodios. Toto jméno bylo zřejmě považováno za odvozeninu latinského slova metus, tedy strach.
Hlavním úkolem Cyrila a Metoděje bylo vzdělat dostatečný počet nových kněží. Obtížnou a cizorodou výuku v latině nebo řečtině obešli tím, že vyučovali ve staroslověnštině, pro niž Cyril vytvořil vhodné písmo - hlaholici.
Staroslověnštinu užívali i jako jazyk liturgický v liturgii. „Moravané byli potěšeni, že při bohoslužbě, ve které slýchali výlučně latinu, byla najednou krásně rozumět, o čem kněží vykládají,“ vysvětluje jazykovědec Václav Konzal. Do nového jazyka světci přeložili části bible i právní texty. Po tříletém působení na Moravě byl Konstantin vysvěcen na biskupa.
Velká Morava - pouze jedna epizoda soluňských bratří
Svoji moravskou misi bratři ukončili v roce 867. Ačkoliv z českého hlediska se jejich působení na Velké Moravě jeví jako nejvýznamnější čin, jde pouze o jednu epizodu v pozoruhodném životě obou bratří, kteří patřili k evropské elitě své doby.
Cyril a Metoděj byli mimo jiné vysláni také na misi k Chazarům, kteří tehdy tvořili rozsáhlou říši mezi Černým a Kaspickým mořem. Během cesty nalezli ostatky sv. Klimenta, podle legendy čtvrtého římského papeže a žáka sv. Petra a Pavla.
Právě nalezení a přenesení ostatků sv. Klimenta poněkud zastínilo moravskou činnost soluňských bratří, domnívá se kunsthistorik Jan Royt. V té souvislosti také připomíná, že Klimentovi bylo zasvěceno několik z nejstarších kostelů v Čechách.
Sjednotitelé církve i celé Evropy
Cyril před svou smrtí vstoupil v Římě do kláštera. Je pohřben v římském kostele sv. Klimenta. Metoděj také vstoupil do kláštera, zemřel v roce 885, patrně na Velehradě. Předtím kolem roku 874 pokřtil českého knížete Bořivoje I. a jeho choť sv. Ludmilu. Pohřben byl v některém z velkomoravských kostelů, místo jeho hrobu však doposud nebylo jednoznačně určeno.
Na Moravě byli oba věrozvěsti uctíváni jako patroni již ve 14. století, centrem úcty se stal cisterciácký kostel na Velehradě. Jejich památka se původně slavila v březnu, v roce 1863 byla pro české země a Slovensko Piem IX. stanovena slavnost na 5. července, a to na návrh olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka při příležitosti oslavy 1000. výročí příchodu věrozvěstů.
Roku 1863 byli prohlášeni za patrony všech slovanských národů, v roce 1880 byli oficiálně svatořečeni. Papež Jan Pavel II. je 31. prosince 1980 prohlásil za spolupatrony Evropy s odůvodněním, že vedle zásluh o kulturu bojovali za jednotu církve východní se západní a ukázali správnou cestu ke sjednocení Evropy.
Události o cyrilometodějských oslavách
Události o cyrilometodějských oslavách
U - 57.13
