Ruský kosmonaut tento týden oznámil, že na vnějším plášti Mezinárodní vesmírné stanice ISS byly nalezeny bakterie, které nemají pozemský původ. Informovala o tom ruská tisková agentura TSS.
Podle Antona Škaplerova, který bude od prosince novým velitelem ruské posádky na ISS, vzorky odebrala předcházející skupina ruských kosmonautů v průběhu vesmírné procházky – pak je odeslala dolů na Zemi k další analýze.
Vzorek pochází z místa na stanici, kde se shromažďuje odpad z paliva. Podle Škaplerova se jednalo o typ bakterií, které na modulu nebyly, když byl původně odeslán na oběžnou dráhu.
V rozhovoru s agenturou TASS kosmonaut uvedl, že „bakterie přišly z vesmíru a usadily se na vnějším plášti“, což okamžitě vyvolalo silnou mediální reakci – začalo se psát o mimozemských organismech kolonizujících ISS.
- Anton Nikolajevič Škaplerov byl původně pilot ruského vojenského letectva, od května 2003 je ruským kosmonautem, členem oddílu kosmonautů CPK. Od roku 2009 se připravoval na svůj první kosmický let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) jako palubní inženýr Expedice 29/30. Do vesmíru vzlétl 14. listopadu 2011 v lodi Sojuz TMA-22, přistál 27. dubna 2012.
Od konce roku 2012 se připravoval na druhý let v sestavě Expedice 42/43, přičemž na ISS pracoval v listopadu 2014 – červnu 2015.
Reálně ovšem není dostatek údajů k tomu, aby se dalo posoudit, co je na těchto tvrzeních pravdy; Škaplerov neuvedl, jakým způsobem byly vzorky prozkoumány, neexistují zatím ani žádné doklady o tom, že by tato analýza vyšla v nějakém odborném časopise ani kdo přesně měl vzorky zkoumat.
Stejně tak nikdo neví, zda nemohly být tyto bakterie kontaminovány jinými, ať už od kosmonautů, během přepravy nebo přímo v laboratoři, kde analýza probíhala. Řada médií se už také pokoušela spojit s Ruskou vesmírnou agenturou, ale ta na tento dotaz zatím nereagovala.
Zatím to tedy vypadá spíše tak, že vnější strana ISS byla kontaminována pozemskými organismy, z nichž nečekaně mnoho dokáže přežívat i v extrémních podmínkách na oběžné dráze.
Život ve vakuu
Mikrobi, kteří chtějí přežít ve vakuu, se musí vypořádat s mnoha vlivy, které jsou pro život smrtící. Až už se jedná o extrémní změny teplot, vesmírnou radiaci nebo ultrafialové záření – životu, jak ho známe, ani jeden z těchto faktorů dvakrát neprospívá.
Ale na naší planetě najdeme i značně složité organismy, které se umí s takovými podmínkami vypořádat, respektive jsou schopné v něm s krajním vypětím přežít. Jde například o slavné želvušky, které jsou odolné takřka proti všemu, čemu je už vědci i příroda vystavili.
Vědci ale už také experimentovali s některými mikroorganismy, které vyslali do vesmíru úmyslně, aby testovali, zda to přežijí – jednalo se například o tyčinkovité bakterie Escherichia coli.
Dokonce i zpráva agentury TASS potvrdila, že už během dřívějších misí Mezinárodní vesmírné stanice došlo k tomu, že se bakterie náhodně zachytily na stanici, například na počítačových tabletech i na dalších předmětech.
Vědci pak tyto organismy (i s kontaminovanými předměty) vynesli ven, aby otestovali, jak se jim tam bude vést – ukázalo se, že byly schopné infiltrovat vnější stranu ISS. Zůstaly tam po dobu asi tří let, přičemž přežívaly při teplotách mezi 150 a minus 150 stupni Celsia.
Pro vědce jde jednak o fascinující ukázku toho, jak přizpůsobivý a odolný je život, ale současně se jedná o varování před možnou kontaminací kosmického výzkumu – a především kosmického prostoru. Týká se to zejména planet, ale i dalších vesmírných těles.
Hlídači života
Státy se v tomto ohledu řídí pravidly, která zavedla už roku 1967 OSN. Dohoda Outer Space Treaty je zavazuje, aby zabránily kontaminaci ostatních vesmírných těles. NASA má dokonce speciální úřad, který se jmenuje Office of Planetary Protection neboli Úřad pro ochranu planety. Jeho hlavním a jediným úkolem je zajistit, aby výzkum sluneční soustavy probíhal opatrně a zodpovědně tak, aby byla chráněna věda, zkoumané oblasti, ale především ekosystém Země.
Priority tohoto úřadu jsou:
- Chránit naši schopnost zkoumat jiné světy v jejich původní podobě.
- Zabránit kontaminaci jiných míst ve vesmíru životem ze Země, což by mohlo omezit naši schopnost je poznávat.
- Zajistit, aby byla biosféra Země chráněna v případě, že by byl nalezen život v jiných částech sluneční soustavy.
Aby tyto úkoly mohl úřad plnit, je zapojen do mnoha fází vesmírných misí. Od plánování sterilních kosmických lodí přes spolupráci na vývoji letových plánů, které nenaruší jiná vesmírná tělesa, až po plány, jak ochránit vzorky případně nalezeného mimozemského života v izolaci.
Úřad proto vytvořil řadu zpráv, návrhů a plánů, jak astronauty zabezpečit a současně zajistit, aby se biologické vzorky nasbírané v kosmu nepoškodily při manipulaci nebo transportu k Zemi.
Špatnou zprávou je, že celý tento úřad má jen jediného zaměstnance, donedávna to byla Dr. Catherine Conleyová. Od letošního srpna však NASA hledá pro úřad nového ředitele.
