Pro bohy zabili 140 dětí. Archeologický výzkum objevil v Peru největší dětskou oběť v dějinách

Před 500 lety se v Peru odehrála největší známá dětská oběť bohům. Archeologové pátrají po tom, za jakých okolností k ní došlo.

Kopec s výhledem na Tichý oceán musel být pro jihoamerickou říši Chimú nesmírně důležitý. Jednak svým umístěním, ale zřejmě i tím, že měl spojovat zemi a bohy. Právě na tomto místě totiž bylo rituálně obětováno více než 140 dětí a 200 mladých lam – při největší podobné známé lidské oběti v dějinách:

Tuto lokalitu zkoumá už několik let mezioborový tým složený z expertů z celého světa.
Lidské oběti byly mezi Aztéky, Mayi i Inky dost rozšířené, archeologové však zatím v předkolumbovské Americe nikdy nenarazili na takto rozsáhlou rituální oběť dětí – a nejen v Americe, tato událost je svými rozměry nesrovnatelná s čímkoliv obdobným kdekoliv jinde na planetě.

„Osobně jsem něco takového nečekal,“ uvedl pro National Geographic antropolog John Verano z Tulanovy univerzity. „Myslím, že tohle nikde jinde na světě není.“ Jeho tým nyní pracuje na tom, aby popsal výsledky výzkumů v nějakém odborném vědeckém časopise.
Místo rituálu se nachází v severní části Peru v oblasti Huanchaco. Naleziště se jmenuje Huanchaquito-Las Llamas a leží jen kilometr od bývalého centra říše Chimú Chan Chanu, které je dnes součástí světového dědictví UNESCO.

Impérium Chimú

Kultura Chimú je na rozdíl od populárních Mayů, Inků nebo Aztéků téměř neznámá – a to přesto, že si s nimi svým významem i mocí příliš nezadala. V době největšího rozkvětu vládla oblasti dlouhé přes 600 kilometrů, která ležela podél pobřeží Tichého oceánu.

V Jižní Americe měli před příchodem Španělů větší říši jen Inkové – právě oni také kulturu Chimú kolem roku 1475 zničili. Výzkum pak pokračoval a do roku 2016 bylo objeveno přes 140 dětských koster a tělesné pozůstatky asi 200 mláďat lam. Vědci nyní popsali, že provazy a látky použité na pohřbení dětí pocházejí z doby mezi roky 1400 a 1450, tedy nedlouho před pádem této říše.

Na všech kosterních pozůstatcích (dětských i zvířecích) se našly důkazy o úmyslném usmrcení. Stopy na hrudi naznačují, že jejich hrudní koše byly otevřené, zřejmě aby jim mohlo být z těla odebráno srdce. V těsné blízkosti těchto těl našli archeologové pozůstatky tří dospělých – jednoho muže a dvou žen. Je pravděpodobné, že nějak s obětí souviseli, zemřeli zřejmě po úderu tupým předmětem do hlavy.

Obětované děti byly staré 5–14 let, nejčastější věk se pohyboval mezi 8–12 lety. Byly většinou pohřbené směrem na západ, tedy s tvářemi k moři. Také lamy byly mladičké, těm nejstarším bylo asi 18 měsíců, a na rozdíl od dětí byly obrácené na východ, tedy k vrcholkům And.

Co se tady stalo?

Archeologové a antropologové se domnívají, že všechny lidské i zvířecí oběti zemřely v rámci jediné události; svědčí o tom vrstva bahna, v němž pozůstatky jsou. V něm se našly otisky dospělých nohou v sandálech, dětské stopy bez obuvi, stopy psů a dalších zvířat.

Vědci pak postupovali jako stopaři: pokusili se z otisků rekonstruovat, jak průběh rituálu vypadal: zdá se, že dospělí přivedli skupinky dětí a lam ze severní a jižní strany hory, setkali se uprostřed. Pak je rituálním způsobem obětovali a pohřbili, několik těl nechali jen tak v bahně.

Rozměry tohoto rituálu jsou nesrovnatelné s čímkoliv dalším. Druhá největší známá oběť dětí se odehrála v hlavním městě říše Aztéků – Tenochtitlánu; mrtvých bylo „jen“ 42. Inkové zase obětovali děti svým božstvům individuálně, ale nikdy ne v takovém množství. Existují také náznaky, že dětské oběti provozovali Féničané, naznačují to některé nálezy z Kartága, jisté to ale není.

Naopak nález z Huanchaquito-Las Llamas je jednoznačný. Podle Verana jsou stopy na kostech zcela jasné: řezy musel provádět někdo velmi zkušený, byly totiž velice jisté. „Je to rituální zabíjení – a velmi systematické,“ vysvětlil vědec.

Proč?

Rituální oběti lidí jsou známé z celého světa a ze všech dob. Antropologové je pokládají za významnou ukázku sociální stratifikace a kontroly společnosti společenskými elitami. Ale drtivá většina takových obětí se týkala dospělých; ty dětské jsou natolik výjimečné, že je obtížné je vysvětlit.

Kultura Chimú prováděla lidské oběti často, dokládají to například nálezy množství koster z lokality Punta Lobos z roku 1997. Ale proč děti? Na jedno z vysvětlení jsme už vlastně narazili: je jím ona silná vrstva bahna u obětí. Ta svědčí o výjimečně silných deštích a zřejmě i povodních, pravděpodobně spojených s i dnes fungujícím klimatickým jevem El Niño.

Je možné, že situace byla tak těžká, že Chimúové považovali klasické lidské oběti bohům za nedostatečné a pokusili se je vylepšit něčím, co mohlo božstva potěšit ještě více – tedy obětí dětí a mláďat. Takové vyjednávání s božstvy je mělo naklonit více lidem, přimět je, aby změnila svůj hněv projevující se třeba právě povodněmi ničícími úrodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tisíce stínek „v tanci smrti“. Izraelci popsali důsledky světelného znečištění

Nově instalované lampy na Golanských výšinách způsobují proměny chování drobných korýšů, kteří žijí normálně pod kameny. Místo toho nyní v noci tyto bezpečné úkryty opouštějí a vydávají se kroužit celé hodiny kolem světel.
před 6 hhodinami

Není hantavirus jako hantavirus. Některé druhy jsou i v tuzemsku

Obavy z hantaviru se šíří Evropou kvůli událostem na výletní lodi, kde se tento virus rozšířil a nejméně tři osoby připravil o život. Počet nakažených virem s vysokou smrtností od té doby dále roste. Tito vnitrobuněční parazité se vyskytují i v Česku, jen nejsou ani zdaleka tak nebezpeční jako jejich příbuzní z výletního plavidla.
před 10 hhodinami

Většina opalovacích krémů škodí korálům. Věda radí, co s tím

Pokaždé, když si jdete zaplavat, zůstane po vás v moři trocha ochranného krému proti slunci. Během rekreačních vodních aktivit se spláchne odhadem čtvrtina naneseného opalovacího krému, kterého se jen v oblastech korálových útesů uvolní zhruba pět tisíc tun ročně. Vyplývá to ze studie zveřejněné v časopise Environmental Health Perspectives, píše agentura AP.
před 12 hhodinami

Sněhová kalamita v květnu. Před sedmdesáti lety napadly desítky centimetrů sněhu

Letošní květen zatím přináší převážně teplotně nadprůměrné dny a sníh roztál během uplynulého týdne už i v Krkonoších. To před 73 lety byla situace dramaticky odlišná – ledoví muži tehdy sice dorazili o pár dnů dříve, ale s o to větší intenzitou, a dokonce s sebou přinesli i sněhovou kalamitu. Šlo o mimořádně silné ochlazení s mrazy, sněžením i v nížinách a rozsáhlými škodami na vegetaci a zemědělství.
9. 5. 2026

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
9. 5. 2026

VideoGynekologické operace i bez řezů do břicha. Lékaři rozšiřují šetrnější postupy

Lékaři rozšiřují možnosti miniinvazivních gynekologických zákroků, při nichž lze i velké operace provádět bez řezů do břišní stěny a pod kontrolou kamery. Šetrnější postupy mají snižovat riziko komplikací, infekcí nebo vzniku kýly a mohou pomoci například pacientkám po opakovaných břišních zákrocích. Odstranění dělohy ročně v Česku podstoupí téměř dvacet tisíc žen.
8. 5. 2026

David Attenborough slaví sté narozeniny. Změnil pohled lidí na svět

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
8. 5. 2026

České přehrady se rychle oteplují. Dopady se už projevují

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.
7. 5. 2026
Načítání...