Nenarozené děti kopou silou až 47 newtonů. Děloha pro ně funguje jako posilovna

Zjistit, jakou sílu mají ještě nenarozené děti, bylo až doposud nemožné. Nyní použil tým amerických vědců inovativní zobrazovací metodu, aby to spočítal. Jedná se o vůbec první studii, která se tomuto tématu kdy věnovala. Má přitom poměrně velký dopad: právě silné kopance mohou způsobovat nastávajícím matkám značné nepříjemnosti.

Vědci vytvořili počítačové modely založené na snímcích z magnetické rezonance, pomocí nich sledovali sílu pohybů plodu ve věku mezi 20. a 35. týdnem. Zjistili, že mezi 20. a 30. týdnem síla kopů neustále rostla, po 30. týdnu naopak klesala.

Vědci se domnívají, že hlavní příčinou nižší síly kopání je fakt, že děti jsou v té době už tak velké, že se nemohou rozmáchnout natolik, aby byla síla kopu dostatečně velká.


Konkrétně vědci popsali, že:

  • Ve dvacátém týdnu je síla kopnutí asi 29 newtonů neboli 2,95 kilogramu.
  • Ve třicátém týdnu je síla kopnutí asi 47 newtonů neboli 4,76 kilogramu.
  • V osmatřicátém týdnu je síla kopnutí 17 newtonů neboli 1,72 kilogramu.
  • 1 N: váha průměrného jablka
  • 9,8 N: nominální váha kilogramového předmětu
  • 720 N: průměrná síla lidského kousnutí
  • 9000 N: síla kousnutí aligátora
  • 100 000 N: Průměrná síla, kterou působí airbag a pásy na člověka v autě, které narazilo do překážky v rychlosti 100 km/h.

První kopnutí ženy mohou cítit přibližně od 16. až 18. týdne těhotenství. Tyto pohyby jsou podle lékařů zásadně důležité pro zdravý vývoj dítěte, pomáhají totiž v normálním vývinu kloubů, svalů i nervů. Děloha se stává s jistou nadsázkou malou posilovnou a její stěna strojem na posilování.

Proč je důležité kopání?

Nejdůležitější jsou kopací pohyby nohama: právě kopání má zásadně pozitivní dopad na stabilizaci kyčlí. Může dokonce zabránit tomu, aby ve starším věku docházelo k osteoartróze, tedy k nejčastějšímu poškození kloubů, které postihuje přibližně 12 procent populace.

Nový výzkum může také pomoci v pochopení toho, jak silné, nebo naopak slabé kopání může naznačovat vývojové problémy u plodu; slabší kopy jsou totiž spojovány s řadou zdravotních problémů, například s menším množstvím minerálů v organismu nebo s abnormalitou hlavičky u dítěte.

Studie probíhala na poměrně malém množství žen – vědci na Imperial College v Londýně analyzovali kopání u dvacítky těhotných. Tento omezený vzorek vědcům neumožnil zjistit další statistické údaje, například zda kopou více děti prvorodiček. Vědci by proto ve výzkumu chtěli dále pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 1 hhodinou

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 3 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 5 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 22 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
včera v 12:33

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
včera v 10:38

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
včera v 09:23

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03
Načítání...