Nenarozené děti kopou silou až 47 newtonů. Děloha pro ně funguje jako posilovna

Zjistit, jakou sílu mají ještě nenarozené děti, bylo až doposud nemožné. Nyní použil tým amerických vědců inovativní zobrazovací metodu, aby to spočítal. Jedná se o vůbec první studii, která se tomuto tématu kdy věnovala. Má přitom poměrně velký dopad: právě silné kopance mohou způsobovat nastávajícím matkám značné nepříjemnosti.

Vědci vytvořili počítačové modely založené na snímcích z magnetické rezonance, pomocí nich sledovali sílu pohybů plodu ve věku mezi 20. a 35. týdnem. Zjistili, že mezi 20. a 30. týdnem síla kopů neustále rostla, po 30. týdnu naopak klesala.

Vědci se domnívají, že hlavní příčinou nižší síly kopání je fakt, že děti jsou v té době už tak velké, že se nemohou rozmáchnout natolik, aby byla síla kopu dostatečně velká.


Konkrétně vědci popsali, že:

  • Ve dvacátém týdnu je síla kopnutí asi 29 newtonů neboli 2,95 kilogramu.
  • Ve třicátém týdnu je síla kopnutí asi 47 newtonů neboli 4,76 kilogramu.
  • V osmatřicátém týdnu je síla kopnutí 17 newtonů neboli 1,72 kilogramu.
  • 1 N: váha průměrného jablka
  • 9,8 N: nominální váha kilogramového předmětu
  • 720 N: průměrná síla lidského kousnutí
  • 9000 N: síla kousnutí aligátora
  • 100 000 N: Průměrná síla, kterou působí airbag a pásy na člověka v autě, které narazilo do překážky v rychlosti 100 km/h.

První kopnutí ženy mohou cítit přibližně od 16. až 18. týdne těhotenství. Tyto pohyby jsou podle lékařů zásadně důležité pro zdravý vývoj dítěte, pomáhají totiž v normálním vývinu kloubů, svalů i nervů. Děloha se stává s jistou nadsázkou malou posilovnou a její stěna strojem na posilování.

Proč je důležité kopání?

Nejdůležitější jsou kopací pohyby nohama: právě kopání má zásadně pozitivní dopad na stabilizaci kyčlí. Může dokonce zabránit tomu, aby ve starším věku docházelo k osteoartróze, tedy k nejčastějšímu poškození kloubů, které postihuje přibližně 12 procent populace.

Nový výzkum může také pomoci v pochopení toho, jak silné, nebo naopak slabé kopání může naznačovat vývojové problémy u plodu; slabší kopy jsou totiž spojovány s řadou zdravotních problémů, například s menším množstvím minerálů v organismu nebo s abnormalitou hlavičky u dítěte.

Studie probíhala na poměrně malém množství žen – vědci na Imperial College v Londýně analyzovali kopání u dvacítky těhotných. Tento omezený vzorek vědcům neumožnil zjistit další statistické údaje, například zda kopou více děti prvorodiček. Vědci by proto ve výzkumu chtěli dále pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Francouzská studie na 30 milionech dospělých ukázala, jak bezpečné jsou vakcíny proti covidu

Francouzští vědci prozkoumali data o dospělých lidech, kteří v této zemi byli očkováni proti covidu. Srovnali jejich zdravotní stav s těmi, kdo vakcínu nedostali. Studie, která z tohoto výzkumu vzešla, ukázala dopady očkování a vyvrátila podezření na vážné vedlejší účinky.
před 7 hhodinami

Dárce spermatu s genem způsobujícím rakovinu zplodil dvě stě dětí. Většině hrozí nádory

Dánská spermabanka, která dodává spermie pro umělé oplodnění po většině kontinentu, využívala celé roky jako dárce muže se vzácnou genetickou poruchou. Dvěma stovkám dětí, které díky jeho genetickému materiálu přišly na svět, tak hrozí rakovina. Některé už na nemoc zemřely, popsali výsledky rozsáhlé investigace novináři.
před 8 hhodinami

Vědci popsali v srdci Prahy pro Česko nové druhy lišejníků a hub

Mohlo by se zdát, že hustě osídlená území velkoměst jsou spíše pouštěmi než oázami. Ale výzkumy ukazují, že to tak není: metropole totiž vytvářejí zcela nové ekosystémy, které mohou nabízet příležitosti spoustě druhů. A podle nového výzkumu se to týká i Prahy.
před 11 hhodinami

Archeologové objevili vrak egyptské bárky luxusu, tance a nevázanosti

Archeologové našli u břehů egyptského města Alexandrie vrak luxusní rekreační bárky z antických dob, napsala agentura AFP s odvoláním na Evropský institut podmořské archeologie (IEASM). Stáří plavidla se odhaduje na dva tisíce let a potápěči ho objevili na dně moře u královského ostrova Antirhodos, kde se nacházel palác dynastie Ptolemaiovců a chrám zasvěcený egyptské bohyni Isis.
před 12 hhodinami

Český výzkum zaostává a bude to ještě horší, obávají se vědci škrtů

Vědecké instituce včetně Akademie věd si stěžují na stamilionové úspory ve vědě, které navrhuje vláda v demisi. Mohou podle nich ohrozit řadu kvalitních dlouhodobých projektů. Podle ministra pro vědu v demisi Marka Ženíška (TOP 09) vědcům peníze, které pomohou ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, chybět nebudou.
včera v 17:14

Kouření se zapisuje do zubů. Stopy přežijí i staletí

Stopy kouření se zarývají hluboko do zubů kuřáků. A to tak intenzivně, že něco jako letokruhy lze v ústech najít i po letech.
včera v 16:05

Letošek může být s rokem 2023 druhým nejteplejším v historii měření

Letošek může být společně s rokem 2023 druhým nejteplejším rokem v dějinách měření. V úterý to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které se letošní listopad stal třetím nejteplejším v historii záznamů. Nejteplejším rokem v historii podle měření je rok 2024.
včera v 10:46

Na Chebsku se opět třese země. Zaznamenali to přístroje i lidé

Zemětřesný roj na pomezí Chebska a Sokolovska, který začal v listopadu, neutichá ani v prosinci. I v posledních dnech se některé otřesy dostaly nad magnitudo dva stupně. Poslední silný otřes byl zaznamenám automatickými stanicemi i v pondělí odpoledne. Od počátku letošního zemětřesného roje bylo podle ověřených dat Geofyzikálního ústavu Akademie věd zaznamenáno už jedenáct otřesů se silou nad dva stupně.
včera v 10:07
Načítání...