Nejhorší smogy v dějinách zabily desetitisíce lidí, ale změnily zákony k lepšímu

Letošní zima přinesla do České republiky několik silných smogových situací. Kdyby neexistovala přísná legislativa, byla by ovšem situace mnohem horší. Dokladem jsou historicky nejhorší smogové situace, které připravily o život desetitisíce lidí.

Slovo smog vzniklo kombinací dvou anglických slov: kouř „smoke“ a mlha „fog“. Jako první toto označení použil Henry Antoine des Voeux v článku „Smoke and fog“ na konferenci Public Health v Londýně v roce 1905. Anglie, která byla matkou smogu, si pro jeho tamní nejčastější variantu, tzv. Londýnský smog, vymyslela označení „pea soup“ neboli hrachovka. Měl stejnou barvu a občas i podobnou konzistenci…

Krátké dějiny smogu

Se smogem se lidstvo potýká teprve od dob, kdy se začalo pálit uhlí, jde tedy o klasický projev doby spalování fosilních paliv. Častým problémem začal být smog ale až s nástupem průmyslové revoluce. První zmínky o nepříjemném a otravném kouři však pochází už z 12. a 13. století z Anglie. V té době už se ke spalování často používalo uhlí. Přezdívalo se mu mořské uhlí, protože do Londýna bylo uhlí dováženo z Newcastlu lodí.

Že již tehdy to byl problém, dokládá řada historických záznamů. Například kvůli otravnému a všudypřítomnému kouři musela princezna Eleanor v roce 1257 opustit Nottingham. Jedna z prvních zmínek o pokusu řešit problém s kvalitou ovzduší je ze 14. století z Anglie. Král Edvard I. kvůli velkému znečištění zakázal v roce 1307 spalovat uhlí v okolí londýnského Toweru. Přestože za porušení výnosu postupně hrozil údajně až trest smrti, pro většinu obyvatel bylo důležitější uvařit jídlo a ohřát se. Edvard I. tak došel k závěru, že nemůže popravit celé království, protože by nezbyl nikdo, kdo by platil daně, a výnos postupně zapadl v zapomnění.

Smog v údolí řeky Meuse roku 1930

Od začátku průmyslové revoluce patřila Belgie k oblastem s nejvyšší koncentrací těžkého průmyslu. 1. prosince 1930 zahalila velkou část Belgie hustá mlha. Od třetího prosince pak stovky lidí žijících podél řeky Meuse mezi belgickými městy Lutych a Huy začaly trpět vážnými dýchacími problémy a astmatem. Během následujících dní na následky smogu zemřelo přes 60 lidí.

Tato smogová epizoda byla významná nejen tím, kolik lidí kvůli ní zemřelo, ale především proto, že při ní bylo poprvé vědecky přímo prokázáno, že znečistěné ovzduší způsobuje nemoci a může být příčinou smrti. Tato událost vzbudila velkou pozornost domácích i zahraničních médií.

Černé úterý v St. Louis roku 1939

V St. Louis představoval smog problém už během 19. století, a to kvůli rychle rostoucímu průmyslu. 28. listopadu 1939 se pak kvůli výrazné inverzi vytvořil tak silný smog, že se celé město ponořilo do hustého černého kouře. Místní popisovali událost jako den, kdy vůbec nesvítilo slunce.

Na vině nebyl ale jen průmysl, v 97 % domácností v St. Louise se stále topilo výhradně uhlím. Po této události se začaly, nejen v St. Louis, přijímat různá opatření, které měly podobné situaci předejít, například příkaz spalovat v zimě jen kvalitního uhlí

Donorský smog z roku 1948 nastavil pravidla

Šlo o zlomovou událost, která vedla k regulaci kvality ovzduší v celých Spojených státech. Došlo k němu 26. – 31. října 1948 v městečku Donora v Pensylvánii. Nešťastná kombinace silné inverze a těžkého průmyslu vyústila v nebývale hustý smog, podle dobových svědectví měl smog dokonce i charakteristickou nechutnou příchuť.

Kvůli vysokým koncentracím toxických látek tehdy zemřelo 20 lidí a více než polovina obyvatel města Donora musela být hospitalizována. Dalších 50 obyvatel zemřelo méně než měsíc po události na respirační problémy. Společnost U.S. Steel, jíž patřily továrny ve městě, nikdy nepřijala zodpovědnost, bránila se vině s prohlášením, že šlo o „an act of God“ (čin Boha).

Velký Londýnský smog 1952 změnil Evropu

Zákony proti smogu

S rostoucím počtem případů, kdy smog zabíjel nebo kvůli smogu náhle vypadlo z pracovního procesu až desítky tisíc lidí, bylo postupně nutné přijmout opatření, která měla smogovým epizodám předcházet.

První moderní zákony o ochraně ovzduší:

  • Kalifornie 1947 po smogových epizodách v Los Angeles ve 40. letech
  • USA na federální úrovni v roce 1955 (neschválen), schvalovacím procesem prošel až v roce 1960
  • Londýn a Velká Británie postupně 1954 po velkém smogu, 1956 až 1968

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
před 17 hhodinami

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Nižší počet případů tuberkulózy vede Estonsko k přehodnocení plošného očkování

Klesající výskyt tuberkulózy v Estonsku přiměl tamní ministerstvo sociálních věcí k přípravě změny, která by nahradila plošné očkování novorozenců cílenou vakcinací dětí z rizikových skupin.
14. 8. 2026

Evropu sevřela už pátá letošní vlna veder. Opět za ni může tepelná kupole

Na západě a na jihu Evropy pokračuje vlna veder, teploty nad 35 stupňů Celsia ve čtvrtek pocítilo hlavně ve Francii, Itálii, Španělsku a Británii více než 135 milionů lidí. Přibližně u 340 milionů obyvatel Evropy s výjimkou Turecka a Ruska pak ve čtvrtek teploty překonaly třicet stupňů.
14. 8. 2026

V Řecku stoupá počet případů nákazy západonilskou horečkou, devět lidí zemřelo

Počet případů nákazy virem západonilské horečky v několika řeckých regionech, zejména v Athénách, výrazně stoupá, uvedl řecký Národní zdravotnický úřad (EODY). Během uplynulého týdne bylo hlášeno 45 nových případů, čímž se celkový počet infekcí tímto virem od začátku letošní sezony zvýšil na 110. Devět lidí starších 65 let od té doby zemřelo.
14. 8. 2026
Doporučujeme

Návyky z dětství mají dlouhodobý vliv na zdraví, ukazují studie

Návyky dětí týkající se pohybu, spánku a času stráveného u obrazovek souvisejí s jejich celkovým zdravím a pohodou, přičemž tato souvislost je výraznější u dětí a mladých lidí s nadváhou nebo obezitou, ukázaly studie.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.