Nejhorší smogy v dějinách zabily desetitisíce lidí, ale změnily zákony k lepšímu

Letošní zima přinesla do České republiky několik silných smogových situací. Kdyby neexistovala přísná legislativa, byla by ovšem situace mnohem horší. Dokladem jsou historicky nejhorší smogové situace, které připravily o život desetitisíce lidí.

Slovo smog vzniklo kombinací dvou anglických slov: kouř „smoke“ a mlha „fog“. Jako první toto označení použil Henry Antoine des Voeux v článku „Smoke and fog“ na konferenci Public Health v Londýně v roce 1905. Anglie, která byla matkou smogu, si pro jeho tamní nejčastější variantu, tzv. Londýnský smog, vymyslela označení „pea soup“ neboli hrachovka. Měl stejnou barvu a občas i podobnou konzistenci…

Krátké dějiny smogu

Se smogem se lidstvo potýká teprve od dob, kdy se začalo pálit uhlí, jde tedy o klasický projev doby spalování fosilních paliv. Častým problémem začal být smog ale až s nástupem průmyslové revoluce. První zmínky o nepříjemném a otravném kouři však pochází už z 12. a 13. století z Anglie. V té době už se ke spalování často používalo uhlí. Přezdívalo se mu mořské uhlí, protože do Londýna bylo uhlí dováženo z Newcastlu lodí.

Že již tehdy to byl problém, dokládá řada historických záznamů. Například kvůli otravnému a všudypřítomnému kouři musela princezna Eleanor v roce 1257 opustit Nottingham. Jedna z prvních zmínek o pokusu řešit problém s kvalitou ovzduší je ze 14. století z Anglie. Král Edvard I. kvůli velkému znečištění zakázal v roce 1307 spalovat uhlí v okolí londýnského Toweru. Přestože za porušení výnosu postupně hrozil údajně až trest smrti, pro většinu obyvatel bylo důležitější uvařit jídlo a ohřát se. Edvard I. tak došel k závěru, že nemůže popravit celé království, protože by nezbyl nikdo, kdo by platil daně, a výnos postupně zapadl v zapomnění.

Smog v údolí řeky Meuse roku 1930

Od začátku průmyslové revoluce patřila Belgie k oblastem s nejvyšší koncentrací těžkého průmyslu. 1. prosince 1930 zahalila velkou část Belgie hustá mlha. Od třetího prosince pak stovky lidí žijících podél řeky Meuse mezi belgickými městy Lutych a Huy začaly trpět vážnými dýchacími problémy a astmatem. Během následujících dní na následky smogu zemřelo přes 60 lidí.

Tato smogová epizoda byla významná nejen tím, kolik lidí kvůli ní zemřelo, ale především proto, že při ní bylo poprvé vědecky přímo prokázáno, že znečistěné ovzduší způsobuje nemoci a může být příčinou smrti. Tato událost vzbudila velkou pozornost domácích i zahraničních médií.

Černé úterý v St. Louis roku 1939

V St. Louis představoval smog problém už během 19. století, a to kvůli rychle rostoucímu průmyslu. 28. listopadu 1939 se pak kvůli výrazné inverzi vytvořil tak silný smog, že se celé město ponořilo do hustého černého kouře. Místní popisovali událost jako den, kdy vůbec nesvítilo slunce.

Na vině nebyl ale jen průmysl, v 97 % domácností v St. Louise se stále topilo výhradně uhlím. Po této události se začaly, nejen v St. Louis, přijímat různá opatření, které měly podobné situaci předejít, například příkaz spalovat v zimě jen kvalitního uhlí

Donorský smog z roku 1948 nastavil pravidla

Šlo o zlomovou událost, která vedla k regulaci kvality ovzduší v celých Spojených státech. Došlo k němu 26. – 31. října 1948 v městečku Donora v Pensylvánii. Nešťastná kombinace silné inverze a těžkého průmyslu vyústila v nebývale hustý smog, podle dobových svědectví měl smog dokonce i charakteristickou nechutnou příchuť.

Kvůli vysokým koncentracím toxických látek tehdy zemřelo 20 lidí a více než polovina obyvatel města Donora musela být hospitalizována. Dalších 50 obyvatel zemřelo méně než měsíc po události na respirační problémy. Společnost U.S. Steel, jíž patřily továrny ve městě, nikdy nepřijala zodpovědnost, bránila se vině s prohlášením, že šlo o „an act of God“ (čin Boha).

Velký Londýnský smog 1952 změnil Evropu

Zákony proti smogu

S rostoucím počtem případů, kdy smog zabíjel nebo kvůli smogu náhle vypadlo z pracovního procesu až desítky tisíc lidí, bylo postupně nutné přijmout opatření, která měla smogovým epizodám předcházet.

První moderní zákony o ochraně ovzduší:

  • Kalifornie 1947 po smogových epizodách v Los Angeles ve 40. letech
  • USA na federální úrovni v roce 1955 (neschválen), schvalovacím procesem prošel až v roce 1960
  • Londýn a Velká Británie postupně 1954 po velkém smogu, 1956 až 1968

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
před 1 hhodinou

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 23 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
včera v 09:00

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
včera v 08:01

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.