NASA: Nejmladší ostrov světa by nám mohl pomoci s průzkumem Marsu

Nejnovější ostrov světa, který se zrodil před třemi lety při erupci podmořské sopky v odlehlé části Tichého oceánu, může pomoci vysvětlit potenciální vývoj života na Marsu. Podle agentury AFP to uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Ostrov Hunga Tonga-Hunga Ha'apai vystoupil z mořského dna 65 kilometrů severozápadně od tonžské metropole Nuku'alofa na přelomu let 2014 a 2015.

Vědci původně očekávali, že tento malý kousek země během pár měsíců spláchne moře. NASA ale uvedla, že ostrov je odolnější, než se předpokládalo – možná proto, že teplá mořská voda v kombinaci s popelem po erupci vulkánu vytvořily pevnou sopečnou usazeninu.

Ostrov, který byl původně kilometr široký, dva kilometry dlouhý a asi 100 metrů vysoký, byl sice poznamenán silnou erozí, vědci ale nyní předpokládají, že vydrží šest až 30 let.

Mars byl možná plný ostrovů

Jim Garvin z Goddardova střediska kosmických letů NASA upozornil, že na Marsu je mnoho podobných sopečných útvarů, které vypadají, že byly v době svého vzniku obklopeny vodou. „Podobné ostrovy mohly být před dvěma či třemi miliardami let i na Marsu, kde prolákliny mohla vyplňovat jezera či malá moře,“ řekl.

Hunga Tonga-Hunga Ha'apai
Zdroj: ACTIV and Culture Volcan

„Víme, že pokud na Zemi dochází k podmořským vulkanickým procesům, často také vznikají podmínky podporující mikrobiální společenství,“ prohlásil reportér BBC Jonathan Amos.

„Zkoumání toho, jak se život uchytil na zmíněném tonžském ostrově, by mohlo expertům pomoci určit, kde hledat případné důkazy života na Marsu,“ konstatoval Garvin.

Hunga Tonga-Hunga Ha'apai a Trump

V pondělí americký prezident Donald Trump vydal nařízení o přípravě nové americké pilotované mise na Měsíc, první od roku 1972, a později i na Mars. Znalosti marsovského klimatu a vzniku a vývoje této planety by mohly s potenciální výpravou výrazně pomoci.

Studie ostrova Hunga Tonga-Hunga Ha'apai, které provádí NASA, byly tento týden představeny na schůzi Americké geofyzikální unie ve městě New Orleans.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mýtus o hysterii trvá. Lékaři u žen častěji než u mužů přisuzují autoimunitní nemoci psychice

Ženy, které trpí autoimunitními onemocněními, mají výrazně vyšší pravděpodobnost než muži, že nemoc lékaři špatně diagnostikují jako psychiatrické nebo psychosomatické onemocnění. Prokázala to studie na více než 6600 pacientech, kterou vedli experti z Univerzity v Cambridge. Ženy kromě špatné diagnózy také častěji dostávaly léčbu později.
před 29 mminutami

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 15 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 19 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 20 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 21 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 22 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 23 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.