Alkoholismus je závažný problém, který ročně ubírá v české populaci desítky tisíc let života. V Evropě je také až 2,6krát větší výskyt fetálního alkoholového syndromu než ve světě, v jeho důsledku není více než polovina jím postižených dětí schopna samostatného života v dospělosti. Vyplývá to ze studie Národního ústavu duševního zdraví.
Ing. Blanka Nechanská z Národního ústavu duševního zdraví se zaměřila na to, do jaké míry zkracuje nadměrná konzumace alkoholu život Čechů. Porovnala údaje o osobách hospitalizovaných kvůli užívání alkoholu v rozmezí let 1994 a 2013 s údaji o úmrtích za dané období.
„Z 90 375 osob hospitalizovaných pro problémy s alkoholem zemřelo víc než 25 tisíc pacientů, z toho 83 % bylo v ekonomicky aktivním věku, s výraznou převahou mužů, jichž bylo 80 %,“ říká Nechanská. Průměrný věk úmrtí u těchto lidí byl 50,8 let bez výraznějšího rozdílu mezi pohlavími, nejčetnějšími diagnózami příčin úmrtí bylo alkoholické onemocnění jater a některé skupiny diagnóz z vnějších příčin nemocnosti a úmrtnosti – například chronická ischemická choroba srdeční, nehody nebo úmyslné sebepoškození (sebevraždy).
Alkoholismus nejen že výrazně zkracuje délku života, ale představuje také značnou ekonomickou zátěž. „Pokud vezmeme v úvahu potenciálně ztracené roky života oproti průměrné délce dožití, za sledované období je to 534 tisíc ztracených let, z toho 97 % u ekonomicky aktivních osob. Nejvíce ztracených let bylo zaznamenáno u vnějších příčin nemocnosti a úmrtnosti, v přepočtu na jednu zemřelou osobu bylo ztraceno v průměru 20,7 let, u ekonomicky aktivních osob 24,2 let,“ vysvětluje Nechanská.
Poruchy zraku, růstu i intelektu
Na 9. září každoročně připadá mezinárodní den věnovaný fetálnímu alkoholovému syndromu (FAS). „Ten spolu s poruchami fetálního alkoholového spektra (FASD) reprezentuje závažné postižení plodu, které je způsobeno užíváním alkoholu matkou v průběhu těhotenství,“ vysvětluje PhDr. Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví.
„Děti narozené s FAS nebo FASD mají řadu znaků, z nichž některé jsou patrné již při narození a některé se objevují v průběhu dětství. Nejčastěji uváděné jsou obličejové abnormality a dysmorfie, malý rozměr hlavy, nižší porodní váha a délka, zhoršená motorická koordinace, hyperaktivita a poruchy pozornosti, poruchy kognitivních funkcí (paměť a učení), snížený intelekt, poruchy zraku a sluchu nebo poruchy růstu,“ doplňuje Csémy.
- Fetální alkoholový syndrom je soubor tělesných a mentálních vývojových vad lidského plodu, které vznikají následkem nadměrné konzumace alkoholických nápojů v těhotenství. Hlavním příznakem je trvalé poškození centrální nervové soustavy a zejména mozku. Více než polovina dětí s FAS není schopna samostatného života v dospělosti.
„S ohledem na konzumní zvyklosti českých žen a s ohledem na rostoucí počet žen, které jsou evidovány s poruchou vyvolanou užíváním alkoholu, lze odhadnout, že dětí s FAS se v ČR rodí ročně asi 80, a dětí s poruchou fetálního alkoholového spektra desetinásobně více. Přitom se jedná o poruchy, které jsou plně preventabilní, pokud se těhotné a potenciálně těhotné ženy zdrží pití alkoholických nápojů. Programy prevence v tomto směru byly a jsou realizovány v mnoha vyspělých zemích,“ popisuje doktor Csémy.
Celosvětově se ročně rodí více než 100 tisíc dětí s fetálním alkoholovým syndromem, přičemž v Evropě je to 2,6krát více než ve světě vzhledem k tomu, že až pětina evropských žen pije alkohol v průběhu těhotenství.
„V Česku nebyl dosud realizován žádný ucelený preventivní projekt, který by se zaměřoval na populaci žen ve fertilním věku, které jsou těhotné nebo potenciálně těhotné, s cílem ochrany plodu před škodlivým působením alkoholu. Zjevný nedostatek informací o FAS jsme se pokusili zmírnit vytvořením jednoduché internetové aplikace s názvem Záleží mi na jeho zdraví. Ta bude od 9. září volně dostupná na www.cindi.cz. Kromě informací o FAS umožňuje aplikace uživatelkám otestovat se a vyhodnotit rizikovost svého chování,“ uzavírá doktor Csémy.
