Na amerických radarech se objevil obří mrak. Nebyl to déšť, ale berušky

Během úterní noci zachytili meteorologové americké služby NWS na raderech masivní oblak. Až jeho podrobnější zkoumání ukázalo, že se nejedná o srážky, ale o hmyz – radar totiž podle všeho zachytil obrovský roj slunéček.

Podle meteorologa Joa Dandrey, který pro NWS pracuje, to z radarových záběrů vypadalo, že roj má rozměry asi 130 krát 130 kilometrů. Zdálo se, že berušky (jak se slunéčkům lidově říká) nebyly hustě koncentrované – jejich množství se ale odhaduje jen velmi špatně.

Radarové snímky prozradily, že nejhustější koncentrace hmyzu byla v oblasti široké „jen“ kolem 15 kilometrů. Z dat se podařilo také vyčíst, že se brouci pohybovali ve výšce mezi 1500 a 2700 metry.

Právě Joe Dandrea byl první, kdo podivný úkaz na radaru monitoroval. Snímky mu zpočátku nedávaly smysl. Kontaktoval proto pozorovatele v terénu, aby přímo na místě ověřil, o co se jedná.

Nedaleko Wrightwoodu v pohoří San Bernardino pak tento pozorovatel opravdu berušky viděl. „Nemyslím si, že letěly hustě jako mrak,“ uvedl pro deník Los Angeles Times Dandrea. „Pozorovatel mi říkal, že viděl jen jakási smítka na obloze,“ dodal.

V Kalifornii žije přes 200 druhů slunéček, není zatím jasné, o jaký druh šlo v tomto případě. Hlavním podezřelým jsou ale slunéčka druhu Hippodamia convergens (české jméno nemají), které se při zvyšujících teplotách na jaře páří a migrují do oblastí, kde pak kladou vajíčka. Na začátku léta, když beruškám dojdou mšice, migrují zase jinam. A právě tato migrace mohla být satelity zachycena, uvádí Los Angeles Times.

Jiným způsobem se ale roj berušek potvrdit nepodařilo, což je podle biologů, které oslovil britský deník The Guardian, škoda. Meteorolog Alex Tardy byl proto v rozhovoru pro list opatrnější. „Rozhodně to nejsou ptáci, ale ani netopýři. Radar zachytil spoustu droboučkých objektů velkých asi jako dešťové kapky.“

Kromě berušek by tedy mohlo být také jiné vysvětlení, podobně by totiž na radaru vypadal třeba test nějaké vojenské technologie, která slouží k rozmazání a zmatení radarového obrazu. V oblasti přitom leží letecká základna, kde se právě takové experimenty provádí. Vojáci ovšem na dotazy britského deníku nereagovali.

Hmyz i ptáci na družicích

Roje hmyzu i velká hejna ptáků se na satelitních snímcích objevují relativně často. Ve Spojených státech se to stává například při migracích motýlů monarchů stěhovavých, kteří také tvoří až stokilometrové roje:

Jindy to bylo například hejno hus:

Nebo dokonce netopýři:

Masové migrace slunéček nejsou nezvyklé ani v České republice. U nás se podobný jev odehrává například na Rané na Lounsku v polovině července. „Jeden specifický druh slunéček sem létá zimovat, protože speciálně vyžaduje pobyt na vrcholcích tamních kopců,“ uvedl pro ČT entomolog Oldřich Nedvěd z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

S roji slunéček se tam setkávají i letci, protože právě na Rané je letiště a už od roku 1932 se využívá pro plachtění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 1 hhodinou

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 2 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 3 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 4 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 22 hhodinami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
včera v 13:25

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
včera v 10:40

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
15. 6. 2026
Načítání...