Lidstvo je z hlediska svého množství zcela nepodstatné, přesto má dominantní vliv na vše živé na planetě. Ukázala to studie, která se pokusila shromáždit kompletní čísla o biosféře.
Lidstvo tvoří 0,01 procenta života na Zemi. Stihlo už vyhubit 83 procent divokých zvířat
Na Zemi žije v současné době asi 7,6 miliardy lidí – a má hmotnost přibližně 0,01 procenta všech živých věcí. Přesto od vzniku prvních civilizací lidé způsobili ztrátu 83 procent divokých zvířat a přibližně 50 procent rostlin – zatímco domácí zvířata nebývale prosperují.
96 % všech savců na zemi tvoří lidé a hospodářská zvířata
Domácí ptactvo tvoří 70 % všech ptáků na světě
Tyto výsledky vyšly v práci, která poprvé detailně i obsáhle popsala váhu všech druhů živých tvorů. Díky jejímu rozsahu se jí podařilo přepsat několik zažitých tvrzení.
Vědci například popsali, jak důležité jsou bakterie – tvoří 13 procent všeho živého na Zemi. I je ale zastiňují rostliny, ty totiž představují 82 procent živé hmoty. Všechny ostatní organismy, tedy hmyz, houby, ryby a zvířata dohromady pak tvoří jen 5 procent světové biomasy.
Mrtvá moře
Současně je zajímavé, jak chudé jsou oproti pevnině oceány. Ty podle výsledků práce zveřejněné v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences reprezentují pouhé jedno procento celkové biomasy planety. Drtivá většina života žije na pevnině a nečekaně velké množství (asi osmina) jsou bakterie, které žijí v podzemí.
„Zaskočilo mě, když jsem zjistil, že zatím neexistuje komplexní holistický odhad všech různých komponentů, jež dohromady tvoří biomasu,“ uvedl profesor Ron Milo z Weizmannova institutu v Izraeli, který vedl výzkum. „Doufám, že to lidem dodá perspektivu o tom, jakou roli hraje lidstvo na Zemi,“ dodal s tím, že poté, co výsledky práce viděl, rozhodl se jíst méně masa. Dopad chovu dobytka na životní prostředí je totiž enormní.
Rostliny tvoří až 82 % světové biomasy
Proměna planety lidskou aktivitou vedla vědce před několika roky k tomu, že oficiálně vyhlásili novou geologickou éru, takzvaný anthropocén. Jedním ze signálů této změny jsou podle vědců všudypřítomné kosti domestikovaných kuřat, které se nyní nacházejí po celé planetě.
Kuřata jsou všude
Nová práce odhalila, že drůbež chovaná lidmi tvoří asi 70 procent všech ptáků na planetě – jen 30 procent ptáků tedy žije v současné době divoce v přírodě. Ještě výraznější je tento nepoměr mezi domácími a přírodními zvířaty u savců: 60 procent všech savců na Zemi jsou chovní, 36 procent jsou lidé a pouhá 4 procenta tvoří divoká zvířata.
„Je to ohromující,“ uvedl Milo pro deník Guardian. „V přírodovědných dokumentech vidíme hejna ptáků všech druhů, v obrovském množství, a pak tady máme analýzu, která ukazuje, že je mnohem víc ptáků domestikovaných.“
Vědci také popsali, jak výrazný dopad měl člověk na celkový stav biosféry. Výsledkem je takzvané šesté masové vymírání druhů, které se výrazně zrychlilo v posledních padesáti letech. Za tuto dobu vymřela asi polovina zvířat na Zemi.
Srovnání s časy před tím, než se lidé stali farmáři, a před průmyslovou revolucí ukazují opravdový rozsah obrovského úbytku života na Zemi. Oproti stavu „před člověkem“ zůstala na naší planetě jen šestina divokých savců. O moc lépe na tom nejsou ani mořští savci – těch po třech stoletích velrybaření zůstala jen pětina.
Lidstvo má hlad
Přes to, jak obrovský dopad na planetu má člověk, jeho podíl na biomase planety je až komicky malý. Hmotnost celého lidstva je třikrát menší než virů nebo červů. Hmotnost ryb je asi dvanáctkrát větší než hmotnost lidstva, hmotnost hub je asi dvěstěkrát větší.
Disproporční dopad lidstva na planetu je opravdu silný. Ovlivňují ho podle Mila především stravovací návyky lidí – ty pak mají dopad na zvířata, rostliny i další organismy.
Autoři studie vycházeli v rámci tohoto výzkumu z dat ze stovek studií, jež využívají moderní technologie, jako je sledování ze satelitů nebo genetických skenů, které přesně odhalují mikroskopické organismy v mikrosvětě.
Vědci díky tomu vytvořili databáze množství organismů a jejich hmotnosti; z toho vyšlo, jaké množství biomasy dané organismy tvoří. Podle profesora Paula Falkowského z Rutgersovy univerzity ve Spojených státech, který se na této práci nepodílel, si člověk z této práce může vzít dva závěry: „Zaprvé lidé jsou extrémně výkonní v tom, jak využívat přírodní zdroje. Zabíjeli a v mnoha případech vyhladili zvířata pro potravu i potěšení na všech kontinentech. A za druhé biomasa na pevnině jednoznačně dominuje na planetě – a její většina existuje ve formě dřeva.“