Kosatky umí napodobovat lidskou řeč. Studie prokázala, že říkají několik slov

Kosatky umí opakovat slova, jako je „hello“ (ahoj) nebo „bye bye“ (sbohem) a také zvuky, které vydávají jiné kosatky.

Když kosatka Wikie křičí slovo „Amy“, je to zvuk jednoznačně nelidský – ale současně je slyšet, že opravdu jde o zvuk, který velmi nápadně připomíná slovo Amy. Nový výzkum popsal, že kosatky, jako je Wikie, se naučily napodobovat lidskou řeč. Vydávají zvuky velmi podobné těm lidským. Její slova si můžete poslechnout zde.

Schopnosti kosatek jsou v tomto ohledu nečekaně vysoké, vědci popsali, že některá kratší slova jsou kosatky schopné zopakovat už při prvním poslechu; jde třeba o slova „hello“ (ahoj), one (jedna), two (dva) nebo „bye bye“ (sbohem). Současně vědci, kteří kosatky a jejich schopnosti studovali, prokázali, že tito mořští savci jsou schopní také napodobovat neznámé zvuky vydávané jinými kosatkami.

Čtrnáctileté kosatčí samici Wikie žijící ve Francii šlo nejlépe právě „hello.“

Podle expertů pomáhá výzkum vysvětlovat, jak spolu kosatky z rozdílných populací komunikují, když se potkají – již dřívější studie totiž prokázaly, že různé skupiny těchto zvířat mají různé „dialekty“. Některé další výzkumy dokonce naznačují, že kosatky se pokoušejí značně úspěšně napodobovat zvuky vydávané například delfíny nebo lvouny.

3 minuty
Horizont ČT24: Konec cvičených kosatek
Zdroj: ČT24


„Chtěli jsme vědět, jak flexibilní jsou kosatky, co se týká jejich schopnosti napodobovat zvuky,“ popsal cíl výzkumu profesor evoluční biologie Josef Call z University of St Andrews, který se na studii podílel. „Mysleli jsme si, že opravdu přesvědčivé by bylo, kdybychom jim nabídli zvuky, které nejsou v jejich repertoáru – a zrovna slovo hello určitě není něco, co by kosatka říkala.“

Kdo další to umí?

Kosatka Wikie, na které vědci experimentovali, rozhodně není jediným druhem zvířete, které by umělo napodobovat lidskou řeč. Ovládají to pochopitelně papoušci a také krkavcovití ptáci, ale lidské zvuky už dokázali napodobit (s různou mírou úspěšnosti) také delfíni, orangutani a dokonce i běluhy.

Vždy šlo ovšem jen o jednotlivce, kteří žijí s lidmi dlouhodobě. Využívali k tomu také jiné zvukotvorné orgány než lidé; funkci našich hlasivek u nich nahradily například využitím nosních dutin (běluha Noc) nebo tím, že si dali chobot do tlamy (slon Koshik).

U kosatek vědci ocenili, že tohoto výkonu byly schopné přesto, jak moc se jejich orgány schopné vydávat zvuk liší od lidí. Vědci jsou ale skeptičtí v tom, že by kosatky těmto zvukům rozuměly. Podle profesora Calla tomu nic nenasvědčuje.

Vědci tento výzkum zveřejnili v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 20 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 20 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...