Je rudé a kovové. Kolem Země se prohnalo těleso, které nepochází z naší sluneční soustavy

Vědci poprvé v dějinách studovali asteroid, který do sluneční soustavy pronikl zpoza jejích hranic – z prázdného mezihvězdného prostoru.

Pozorování, která podnikli astronomové na dalekohledu VLT v Chile i na dalších observatořích po celém světě, ukazují, že tento výjimečný objekt cestoval vesmírem miliony let, než se dostal do naší sluneční soustavy.

Jde o hnědý, narudlý, značně protáhlý objekt s vysokým obsahem kovů, uvedli vědci, kteří ho detailně studovali, v odborném časopise Nature 20. listopadu.

Poprvé byl tento návštěvník identifikován teleskopem Pan-STARRS 1 na Havaji. Dalekohled zaznamenal slabý záblesk světla na obloze, který zpočátku připomínal pomalu se pohybující malý asteroid. Další pozorování během následujících dní ale umožnila vědcům, aby spočítali s velkou přesností jeho dráhu.

Výpočty odhalily, že bez jakékoliv pochybnosti tento objekt nepochází ze sluneční soustavy – na rozdíl od všech ostatních asteroidů a komet, které doposud astronomové měli možnost pozorovat.

Místo jeho původu je někde mimo naši sluneční soustavu, daleko za jejími hranicemi. Zpočátku astronomové objekt zařadili mezi komety, citlivé přístroje ESO (Evropská jižní observatoř) ale dokázaly, že to kometa být nemůže; ukázalo se to, když se objekt přiblížil nejblíže Slunci během září 2017. Následně byl tedy překlasifikován jako asteroid a dostal jméno 1I/2017 U1 ('Oumuamua).

  • Apostrofu na začátku slova 'Oumuamua se říká okina. Jde o havajskou hlásku, která říká, jak se má samohláska vyslovovat. Správná výslovnost tohoto tělesa tedy zní: „H O u mu a mu a

„Museli jsme jednat velice rychle,“ uvedl Olivier Hainaut z centrály ESO v německém Garchingu. 'Oumuamua se už totiž v ten moment začínal vracet zpět do mezihvězdného prostoru.

Vědci proto okamžitě získali souhlas využít nejlepšího přístroje na světě, který je pro sledování takových objektů jako stvořený – VLT v Chile. Díky němu bylo možné asteroid lépe pochopit, popsat jeho dráhu, jasnost i barvu mnohem přesněji, než to dokáže jakýkoliv jiný dalekohled.

Nejdůležitější byla rychlost. „Jasnost 'Oumuamua rychle slábla s tím, jak se asteroid vzdaloval od Slunce a Země na jeho další cestě ze sluneční soustavy,“ uvedl Hainaut. Vědce ale ještě čekala spousta dalších překvapení.

První reálné záběry objektu Oumuamua z Evropské jižní observatoře
Zdroj: ESO

Ukázalo se totiž, že jasnost asteroidu je značně proměnlivá, mění se s tím, jak se tento objekt otáčí vždy jednou za 7,3 hodin kolem své osy. Popsala to Karen Meechová z havajského Institute for Astronomy: „Tato nezvykle velká proměnlivost jasnosti znamená, že tento objekt je značně protáhlý, je tedy asi desetkrát delší než širší. Také jsme z toho poznali, že má temně rudou barvu, což je podobné jiným tělesům ve vnější části naší sluneční soustavy. A také se potvrdilo, že je kompletně neporušený – nenašli jsme kolem něj ani stopu po prachových částicích.“

To astronomům naznačuje, že 'Oumuamua je velmi hustý, skládá se zřejmě z kamení nebo kovů a také postrádá výraznější množství vody nebo ledu. Rudě nahnědlá barva povrchu je způsobena důsledky kosmického záření, které na asteroid dopadá miliony let. Podle odhadů měří asi 400 metrů na délku.

Předběžné výpočty naznačují, že pochází ze směru jasné hvězdy Vega. Jenže protože letí jen rychlostí 95 tisíc kilometrů za hodinu, v době, kdy se tam asteroid nacházel (před asi 300 tisíci roky), v této pozici Vega ještě nebyla. 'Oumuamua tedy možná cestuje po Mléčné dráze miliony let, aniž by za tu dobu potkal nějakou hvězdu nebo sluneční soustavu.

Astronomové odhadují, že takových mezihvězdných návštěvníků existuje mnohem více, sluneční soustavou proletí možná až jeden ročně – jsou však příliš nejasné a špatně se pozorují, takže až doposud unikaly naší pozornosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 12 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 14 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 16 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 18 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled