Lékaři vytvořili systém komplexního zhodnocení pacientů nad 80 let, který pomůže určit jejich prognózu. Zároveň usnadní rozhodnutí, jakou léčbu nasadit a zda pacientovi prospěje nebo jeho stav už neovlivní.
Odborníci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze představili celoevropský výzkumný projekt MPI-age, který sledoval pacienty s různými diagnózami.
Léčení starších pacientů je složité
„Starší pacient v sobě spojuje několik závažných chorob, které vytvářejí úplně novou situaci,“ uvedl děkan 1. lékařské fakulty Aleksi Šedo. Lékaři se u těchto pacientů ve věku nad 80 let snaží odhadnout prognózu, kolik jim ještě zbývá měsíců či let kvalitního života.
Určit jejich stav má pomoci komplexní vyšetření, které kromě stavu nemocí, které člověk má, hodnotí také jeho soběstačnost ve všedním životě, stav výživy, sociální situaci nebo kognitivní funkce. Základní vyšetření a testy trvají řádově 20 minut.
Jak poznat, co senior potřebuje
- Na konci loňského roku žilo v Česku podle dat Českého statistického úřadu téměř 425 000 lidí starších 80 let. Více než 284 000 z nich byly ženy. Starších 90 let bylo zhruba 57 000 Čechů.
„Informace je důležitá pro stanovení plánu zdravotní péče, které by pro pacienta i lékaře byly smysluplné, přinášely v reálném časovém horizontu největší prospěch a zlepšovaly kvalitu života pacienta,“ uvedla přednostka Geriatrické kliniky 1. LF UK a VFN Eva Topinková. Lékaři podle ní řeší často základní dilema – jestli pacient dostává veškerou péči, kterou by dostat měl, nebo nedostává něco, co už pro něj není prospěšné.
Pacienty pak podle zhodnocení rozdělí do tří skupin podle rizika úmrtí. „Každá skupina má jinou prognózu. Je třeba ji dál ověřit u různých nemocí,“ dodala Topinková. Ve studii, která sledovala 1200 pacientů v sedmi evropských zemích, zemřelo za rok asi deset procent pacientů z první skupiny, asi 20 procent z druhé a přibližně 60 procent z třetí, nejrizikovější skupiny. „Polovina pacientů propuštěných se během roku dostala do nemocnice znovu. To zvýšilo úmrtnost o 60 až 70 procent,“ upřesnila.
Komplexní posouzení pacienta před nasazením léčby se podle Topinkové už běžně používá například v onkologii, geriatrická klinika chce dále zkoumat jeho možnosti v kardiologii. Index MPI-age by mohl lékařům pomoci i při komunikaci s rodinami a pacienty, kterým by lékaři mohli předložit konkrétní čísla.
