Invazivní druhy zvířat lidstvo desítky let ignorovalo, nepovažovalo je za problém dostatečně velkých rozměrů. Na počátku 21. století se na mnoha případech ukazuje, že jsme situaci značně podcenili – a změnit to je nesmírně těžké. Příkladem může být obyčejná myš domácí, která v Tichomoří ohrožuje populace albatrosů.
Hnízdící albatrosy zabíjejí myši. Když mají žízeň, sají ptákům krev
Případů, kdy invazivní druhy narušují život těch původních, rychle přibývá. V České republice se jedná například o raka mramorového, mývala nebo plzáka španělského. Nejnovější případ přišel z atolu Midway v Tichém oceánu.
Toto místo uprostřed oceánu je miliony let hnízdištěm albatrosů laysanských. Tito ptáci vypadají jako naši racci, ale hodně velcí racci – rozpětí jejich křídel může mít přes tři metry. Nejsou nijak ohrožení, v Tichomoří jich žijí přes tři miliony.
Nepřítel jménem myš
V posledních letech se ale na Midwayi objevil pro albatrosy nečekaný nepřítel – obyčejná myš domácí. Ta je sice mnohem menší než albatrosové, ale přitom je dokáže ohrozit.
Kolem roku 2015 si začali dobrovolníci, kteří monitorují hnízdící ptáky na ostrově Sand Island, všímat, že na hlavách, krcích a zádech albatrosů se čím dál častěji objevují krvácející rány. Vládní experti, kteří měli vše prověřit, zpočátku nebyli schopní určit, co špatně se hojící poranění způsobuje. Vědci se obávali, že by se problém mohl přenést i na největší hnízdiště albatrosů, proto ve výzkumu pokračovali.
Podezřelými se zpočátku stali migrující draví ptáci, jako jsou například sovy nebo jestřábi. Pitvy ale prokázaly, že rány nemohou pocházet od ptáků, zobák a spáry taková zranění nezpůsobují. Když selhali lidé, nastoupila technika. Vědci rozmístili kolem hnízdišť několik skrytých kamer a čekali, co se na záběrech objeví. Podívejte se na záběry:
Video prozradilo, že viníky jsou myši domácí. Šplhaly po zádech hnízdících ptáků a bezbranné albatrosy požíraly zaživa.
Nepřítel dorazil před pětasedmdesáti lety
Myši na těchto ostrovech dříve nežily, dostaly se sem teprve před přibližně pětasedmdesáti lety. Až doposud žily vedle místních velkých ptáků zcela mírumilovně, uvádějí vědci ve zprávě. „Stalo se něco, co jsme nikdy nečekali,“ píší biologové.
Během několika let se situace prudce zhoršila; z několika izolovaných incidentů se stal rozsáhlý problém. Kvůli myším už zemřelo přibližně tisíc dospělých albatrosů a jejich mláďat. Vědci zatím nemají jednoznačné vysvětlení toho, proč k tomuto dochází, ale pracují s několika hypotézami.
Tou nejpravděpodobnější je žízeň. V době, kdy došlo k prvním útokům myší na albatrosy, zasáhla atol Midway vlna neobvyklého sucha. Myši hledaly zdroj jakékoliv tekutiny – a našly ho v krvi albatrosů.
Když se ukázalo, že hnízdící ptáci se kvůli péči o vejce takovému útoku nejsou schopní bránit, začaly ho myši využívat dlouhodobě. A protože jsou všežravé, jsou schopné přežívat na jakékoliv stravě – v krvi je spousta užitečných látek a především vlhkosti.
Proč se albatrosové nebrání?
Albatrosové jsou vybavení velice silnými instinkty, které ručí za to, že se postarají o své mladé. Hnízdo tedy hlídají děj se co děj; riskují i vlastní život, aby ochránili snůšku. Celé desítky nebo stovky generací se navíc s ohrožením nemuseli vypořádávat, protože na ostrovech neměli žádné přirozené nepřátele.
Se změněnou situací se nedokáží vyrovnat, evolučně na ni nejsou vybavení. Bohužel mají také velice pomalý rozmnožovací cyklus, takže pro ně i malé myši mohou do budoucna představovat velký problém. Vládní agentury nyní plánují rozmístit po ostrově otrávené nástrahy, které by mohly snížit stavy myší.