Genetici prozkoumali DNA Inků. Potvrdili, že legendy o jejich původu měly pravdu

Peruánští vědci věří, že díky moderním metodám analýzy genů přišli na to, kde se vzali Inkové, největší a nejmocnější indiánská civilizace Ameriky. Vládnoucí třída proslulé jihoamerické kultury podle nově vytvořeného genetického rodokmenu vzešla z oblasti jezera Titicaca a hory Pacaritambo – přesně jak uváděly incké legendy.

Incká říše ležela v hornatých oblastech dnešní Argentiny, Bolívie, Ekvádoru, Chile, Peru a Kolumbie. V dobách největší slávy měla přes deset milionů obyvatel, jimž vládli panovníci z Cusca. Jejich nadvláda nad regionem trvala déle než 200 let, poté je zlikvidovali španělští dobyvatelé.

Vědci vysledovali DNA prastarých Inků podle genů jejich potomků, současných obyvatel Peru. Jádro výzkumného týmy tvořili Ricardo Fujita a Jose Sandoval z univerzity v Limě. Oba byli dlouhá léta fascinováni inckou kulturou a jejími výdobytky – a tak je zajímalo, kde se vlastně tato civilizace vzala. Právě o tom totiž lidstvo má velice málo faktických poznatků.

Hlavním cílem jejich práce bylo zjistit, jestli měli Inkové nějakého společného předka. „Je to vlastně jako test otcovství – ale ne mezi otcem a synem, ale mezi lidmi,“ uvedl Fujita.

Společně se Sandovalem chtěl ověřit dva mýty spojené s původem Inků: jeden je spojuje s manželským párem od jezera Titicaca a druhý s bratry z oblasti Cusca u hory Pacaritambo.
Vědci odebrali množství vzorků od lidí, kteří žijí v obou těchto oblastech. „Po třech letech stopování genetických otisků prstů potomků Inků můžeme potvrdit, že obě legendy o původu této civilizace mohou být propojené.“

Genetická podobnost

Vědci vycházeli ze značného množství genetických důkazů; aby vytvořili genetický rodokmen Inků, získali údaje více než tří tisíců osob. U nich vykrystalizovala skupina asi dvou set osob, které měly geny nejpodobnější incké šlechtě. Vědci výsledky zveřejnili v odborném časopise Molecular Genetics and Genomics.

„Dospěli jsme k závěru, že vládnoucí třída incké říše pocházela ze dvou linií – jedné od jezera Titicaca, druhé od hory Pacaritambo. To potvrzuje obsah legend,“ uvedl pro agenturu AFP Sandoval. Současně to ukazuje, že pravdivé jsou obě legendy a navíc jsou vzájemně propojené. Jak je to možné? „První migrace zřejmě vyšla z oblasti Pacaritamba a teprve po několika desetiletích doputovala do oblasti Cusca.

Co dál? Ponořit se hlouběji

Autoři zprávy nepokládají svůj výzkum za ukončený – naopak je pro ně jen odrazovým můstkem pro další práci. Nyní by se chtěli vydat ještě hlouběji do minulosti a rádi by testovali DNA například z mumií a dalších artefaktů, aby tak vytvořili nejlepší obrázek o obyvatelích předkolumbovské Jižní Ameriky.

Bude to úkol značně komplikovaný, protože španělští dobyvatelé cíleně incké mumie ničili, když se snažili zlikvidovat stopy starodávné indiánské historie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
2. 9. 2026

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
2. 9. 2026

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
2. 9. 2026

Léto skončilo. Podívejte se na tři grafy, které ukazují jeho výjimečnost

Počasí letošního léta přineslo spoustu rekordů, které ukazují, jak výrazně se změnila jeho podoba oproti minulosti.
1. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.