Genetici prozkoumali DNA Inků. Potvrdili, že legendy o jejich původu měly pravdu

Peruánští vědci věří, že díky moderním metodám analýzy genů přišli na to, kde se vzali Inkové, největší a nejmocnější indiánská civilizace Ameriky. Vládnoucí třída proslulé jihoamerické kultury podle nově vytvořeného genetického rodokmenu vzešla z oblasti jezera Titicaca a hory Pacaritambo – přesně jak uváděly incké legendy.

Incká říše ležela v hornatých oblastech dnešní Argentiny, Bolívie, Ekvádoru, Chile, Peru a Kolumbie. V dobách největší slávy měla přes deset milionů obyvatel, jimž vládli panovníci z Cusca. Jejich nadvláda nad regionem trvala déle než 200 let, poté je zlikvidovali španělští dobyvatelé.

Vědci vysledovali DNA prastarých Inků podle genů jejich potomků, současných obyvatel Peru. Jádro výzkumného týmy tvořili Ricardo Fujita a Jose Sandoval z univerzity v Limě. Oba byli dlouhá léta fascinováni inckou kulturou a jejími výdobytky – a tak je zajímalo, kde se vlastně tato civilizace vzala. Právě o tom totiž lidstvo má velice málo faktických poznatků.

Hlavním cílem jejich práce bylo zjistit, jestli měli Inkové nějakého společného předka. „Je to vlastně jako test otcovství – ale ne mezi otcem a synem, ale mezi lidmi,“ uvedl Fujita.

Společně se Sandovalem chtěl ověřit dva mýty spojené s původem Inků: jeden je spojuje s manželským párem od jezera Titicaca a druhý s bratry z oblasti Cusca u hory Pacaritambo.
Vědci odebrali množství vzorků od lidí, kteří žijí v obou těchto oblastech. „Po třech letech stopování genetických otisků prstů potomků Inků můžeme potvrdit, že obě legendy o původu této civilizace mohou být propojené.“

Genetická podobnost

Vědci vycházeli ze značného množství genetických důkazů; aby vytvořili genetický rodokmen Inků, získali údaje více než tří tisíců osob. U nich vykrystalizovala skupina asi dvou set osob, které měly geny nejpodobnější incké šlechtě. Vědci výsledky zveřejnili v odborném časopise Molecular Genetics and Genomics.

„Dospěli jsme k závěru, že vládnoucí třída incké říše pocházela ze dvou linií – jedné od jezera Titicaca, druhé od hory Pacaritambo. To potvrzuje obsah legend,“ uvedl pro agenturu AFP Sandoval. Současně to ukazuje, že pravdivé jsou obě legendy a navíc jsou vzájemně propojené. Jak je to možné? „První migrace zřejmě vyšla z oblasti Pacaritamba a teprve po několika desetiletích doputovala do oblasti Cusca.

Co dál? Ponořit se hlouběji

Autoři zprávy nepokládají svůj výzkum za ukončený – naopak je pro ně jen odrazovým můstkem pro další práci. Nyní by se chtěli vydat ještě hlouběji do minulosti a rádi by testovali DNA například z mumií a dalších artefaktů, aby tak vytvořili nejlepší obrázek o obyvatelích předkolumbovské Jižní Ameriky.

Bude to úkol značně komplikovaný, protože španělští dobyvatelé cíleně incké mumie ničili, když se snažili zlikvidovat stopy starodávné indiánské historie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci vytvořili myší model vzácné nemoci, pomůže v testování léků

Čeští vědci vytvořili myší model, který napodobuje vzácnou vrozenou nemoc, která u dětí způsobuje závažnou chudokrevnost a tělesná poškození. Model může přispět k účinnějšímu testování léků, v budoucnosti také při samotné léčbě pacientů.
před 18 hhodinami

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 20 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026
Načítání...