Genetici prozkoumali DNA Inků. Potvrdili, že legendy o jejich původu měly pravdu

Peruánští vědci věří, že díky moderním metodám analýzy genů přišli na to, kde se vzali Inkové, největší a nejmocnější indiánská civilizace Ameriky. Vládnoucí třída proslulé jihoamerické kultury podle nově vytvořeného genetického rodokmenu vzešla z oblasti jezera Titicaca a hory Pacaritambo – přesně jak uváděly incké legendy.

Incká říše ležela v hornatých oblastech dnešní Argentiny, Bolívie, Ekvádoru, Chile, Peru a Kolumbie. V dobách největší slávy měla přes deset milionů obyvatel, jimž vládli panovníci z Cusca. Jejich nadvláda nad regionem trvala déle než 200 let, poté je zlikvidovali španělští dobyvatelé.

Vědci vysledovali DNA prastarých Inků podle genů jejich potomků, současných obyvatel Peru. Jádro výzkumného týmy tvořili Ricardo Fujita a Jose Sandoval z univerzity v Limě. Oba byli dlouhá léta fascinováni inckou kulturou a jejími výdobytky – a tak je zajímalo, kde se vlastně tato civilizace vzala. Právě o tom totiž lidstvo má velice málo faktických poznatků.

Hlavním cílem jejich práce bylo zjistit, jestli měli Inkové nějakého společného předka. „Je to vlastně jako test otcovství – ale ne mezi otcem a synem, ale mezi lidmi,“ uvedl Fujita.

Společně se Sandovalem chtěl ověřit dva mýty spojené s původem Inků: jeden je spojuje s manželským párem od jezera Titicaca a druhý s bratry z oblasti Cusca u hory Pacaritambo.
Vědci odebrali množství vzorků od lidí, kteří žijí v obou těchto oblastech. „Po třech letech stopování genetických otisků prstů potomků Inků můžeme potvrdit, že obě legendy o původu této civilizace mohou být propojené.“

Genetická podobnost

Vědci vycházeli ze značného množství genetických důkazů; aby vytvořili genetický rodokmen Inků, získali údaje více než tří tisíců osob. U nich vykrystalizovala skupina asi dvou set osob, které měly geny nejpodobnější incké šlechtě. Vědci výsledky zveřejnili v odborném časopise Molecular Genetics and Genomics.

„Dospěli jsme k závěru, že vládnoucí třída incké říše pocházela ze dvou linií – jedné od jezera Titicaca, druhé od hory Pacaritambo. To potvrzuje obsah legend,“ uvedl pro agenturu AFP Sandoval. Současně to ukazuje, že pravdivé jsou obě legendy a navíc jsou vzájemně propojené. Jak je to možné? „První migrace zřejmě vyšla z oblasti Pacaritamba a teprve po několika desetiletích doputovala do oblasti Cusca.

Co dál? Ponořit se hlouběji

Autoři zprávy nepokládají svůj výzkum za ukončený – naopak je pro ně jen odrazovým můstkem pro další práci. Nyní by se chtěli vydat ještě hlouběji do minulosti a rádi by testovali DNA například z mumií a dalších artefaktů, aby tak vytvořili nejlepší obrázek o obyvatelích předkolumbovské Jižní Ameriky.

Bude to úkol značně komplikovaný, protože španělští dobyvatelé cíleně incké mumie ničili, když se snažili zlikvidovat stopy starodávné indiánské historie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 13 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 18 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 18 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...