Do dvaceti let se počet případů rakoviny vaječníků zvýší o polovinu, varují odborníci. Průlom v léčbě přitom chybí

Odborníci varují, že je zapotřebí udělat více pro léčbu rakoviny vaječníků. Tato nemoc má totiž ze všech druhů rakovin specifických pro ženy nejnižší míru přežití. Vědcům se navíc nedaří přijít s žádnými přelomovými léčebnými metodami.

Přežití se u této nemoci pohybuje celosvětově mezi 30 a 50 % – rozdíly jsou ovšem značné podle kvality zdravotní péče v různých zemích, říká organizace World Ovarian Cancer Coalition, která sdružuje pacientské organizace z celého světa.

Problém je, že u rakoviny vaječníků se příliš nedaří zlepšit míru přežití, zatímco u jiných druhů rakovin se úspěšnost stále zvyšuje. Rakovina vaječníků má nejnižší míru přežití u všech druhů ženských rakovin a nelepší se: přitom 10leté přežití rakoviny prsu je nyní 78% a za posledních 10 let se v podstatě zdvojnásobilo. Bohužel, u rakoviny vaječníků se nepodařilo dospět za dlouhá léta k ničemu průlomovému – a to ani v diagnostice, ani v léčbě.

Některá data přitom vypadají na první pohled pozitivně – například se daří odhalovat více žen s touto chorobou, a to po celém světě. Je to ovšem proto, že tato nemoc postihuje především ženy po padesátce, tedy po menopauze. A protože se průměrný věk dožití stále zvyšuje, přibývá i žen v kritickém věku, takže je i více tohoto typu rakoviny. Jedinou výjimkou jsou některé země třetího světa, kde stále ještě žije hodně žen, které umírají před menopauzou – nejčastěji kvůli infekčním chorobám.

Dalším faktorem, který zvyšuje pravděpodobnost vzniku rakoviny vaječníků, je stěhování lidí z venkovských do městských oblastí. Vědci jsou si sice jistí, že tento efekt má silný vliv, ale zatím přesně nechápou jeho příčiny.

Vědci očekávají, že ve vyspělých zemích se počet rakoviny vaječníků zvýší méně, než je celosvětový průměr – například ve Velké Británii to bude o 15 procent v průběhu dalších 20 let.

Problém mají ženy celého světa

Tento výzkum i předpovědi vycházejí ze studií, které zahrnují přehled globálních statistik o rakovině vaječníků, ale také rozhovory přímo s pacientkami. Zúčastnilo se jich přes 1000 žen ze 39 zemí světa.

„Předvídaný nárůst rakoviny vaječníků je obzvláště důležité zjištění; stále nám totiž chybí prostředky k její rychlé diagnostice a efektivní léčbě. Jedná se o globální problém, který vyžaduje globální řešení,“ varuje Annwen Jonesová, výkonná ředitelka britské charity, která se věnuje pacientkám s touto nemocí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 10 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 13 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...