Do dvaceti let se počet případů rakoviny vaječníků zvýší o polovinu, varují odborníci. Průlom v léčbě přitom chybí

Odborníci varují, že je zapotřebí udělat více pro léčbu rakoviny vaječníků. Tato nemoc má totiž ze všech druhů rakovin specifických pro ženy nejnižší míru přežití. Vědcům se navíc nedaří přijít s žádnými přelomovými léčebnými metodami.

Přežití se u této nemoci pohybuje celosvětově mezi 30 a 50 % – rozdíly jsou ovšem značné podle kvality zdravotní péče v různých zemích, říká organizace World Ovarian Cancer Coalition, která sdružuje pacientské organizace z celého světa.

Problém je, že u rakoviny vaječníků se příliš nedaří zlepšit míru přežití, zatímco u jiných druhů rakovin se úspěšnost stále zvyšuje. Rakovina vaječníků má nejnižší míru přežití u všech druhů ženských rakovin a nelepší se: přitom 10leté přežití rakoviny prsu je nyní 78% a za posledních 10 let se v podstatě zdvojnásobilo. Bohužel, u rakoviny vaječníků se nepodařilo dospět za dlouhá léta k ničemu průlomovému – a to ani v diagnostice, ani v léčbě.

Některá data přitom vypadají na první pohled pozitivně – například se daří odhalovat více žen s touto chorobou, a to po celém světě. Je to ovšem proto, že tato nemoc postihuje především ženy po padesátce, tedy po menopauze. A protože se průměrný věk dožití stále zvyšuje, přibývá i žen v kritickém věku, takže je i více tohoto typu rakoviny. Jedinou výjimkou jsou některé země třetího světa, kde stále ještě žije hodně žen, které umírají před menopauzou – nejčastěji kvůli infekčním chorobám.

Dalším faktorem, který zvyšuje pravděpodobnost vzniku rakoviny vaječníků, je stěhování lidí z venkovských do městských oblastí. Vědci jsou si sice jistí, že tento efekt má silný vliv, ale zatím přesně nechápou jeho příčiny.

Vědci očekávají, že ve vyspělých zemích se počet rakoviny vaječníků zvýší méně, než je celosvětový průměr – například ve Velké Británii to bude o 15 procent v průběhu dalších 20 let.

Problém mají ženy celého světa

Tento výzkum i předpovědi vycházejí ze studií, které zahrnují přehled globálních statistik o rakovině vaječníků, ale také rozhovory přímo s pacientkami. Zúčastnilo se jich přes 1000 žen ze 39 zemí světa.

„Předvídaný nárůst rakoviny vaječníků je obzvláště důležité zjištění; stále nám totiž chybí prostředky k její rychlé diagnostice a efektivní léčbě. Jedná se o globální problém, který vyžaduje globální řešení,“ varuje Annwen Jonesová, výkonná ředitelka britské charity, která se věnuje pacientkám s touto nemocí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 10 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 11 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 13 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 13 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 17 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 19 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...