Děti kuřáků trpí mnohem častěji poruchami genů spojenými s leukemií, prokázali vědci

Pokud kouří jakýkoliv z rodičů, způsobuje to u jejich potomků genetické změny spojené s vývojem nejčastějších druhů dětské rakoviny. Potvrdil to výzkum lékařů ze San Franciska. Nejsilnější souvislost byla nalezena u dětí, jejichž rodiče kouřili v době těhotenství, ale důsledky kouření byly nalezené i u dětí rodičů, kteří s kouřením přestali ještě před početím.

Že existuje spojení mezi akutní lymfoblastickou leukemií (ALL) a kouřením rodičů, je doložené již řadu let. Nová studie ale jako první ukazuje na konkrétní genetické změny v rakovinových nádorech u dětí s touto formou rakoviny.

Chyby v DNA způsobují nekontrovatelné bujení

ALL je jeden ze dvou nejčastějších druhů leukemie u dětí. Dochází k ní, když u bílých krvinek lymfocytů vznikají chyby v jejich DNA. Tyto poruchy způsobí, že se buňka začne nekontrolovatelně dělit a přestane odpovídat na regulační působení organizmu. Důvod mutace není vždy přesně známý.

Nahrávám video

V USA je tato choroba ročně diagnostikována asi u 3100 dětí a dospívajících ročně. Přibližně 90 procent jich tuto chorobu přežije. V České republice je ročně diagnostikováno přibližně 65 dětí s ALL, pravděpodobnost přežití je velmi podobná jako v USA. Pochopitelně však má dlouhodobě negativní dopad na další život dítěte.

Velká studie prokázala souvislosti

Studie, která vyšla 1. dubna 2017 v odborném časopise Cancer Research, věnovala pozornost vzorkům tkáně 559 pacientů s ALL odebraným ještě v době, než začala léčba. Vědce zajímalo, jestli u nich chybí některé z osmi genů, k jejichž vymazání při genetickém poškození tohoto druhu dochází.

Rodiče dětí, jimž odebrané vzorky patřily, současně dostali dotazníky, v nichž měli odpovědět na otázky související s jejich konzumací nikotinu – tedy s kouřením. Vědci dospěli ke zjištění, že asi dvě třetiny vzorků obsahovaly alespoň jedno vymazání genu. Docházelo k nim výrazně častěji u dětí, jejichž matky kouřily v době těhotenství a po porodu. Za každých pět denně vykouřených cigaret v době těhotenství stoupala pravděpodobnost v počtu vymazaných genů o 22 procent. V případě kouření v době kojení stoupala tato pravděpodobnost za každých pět cigaret dokonce o 74 procent.

Také otec má vliv

Vědci však našli také souvislost s kouřením před početím – a to dokonce i u otců. Každých pět denně vykouřených cigaret v této době zvyšovalo počet vymazání o 7-8 procent. Nečekané bylo, že se podařilo najít spojitost mezi kouřením u otců a věkem, kdy se leukemie u dítěte projevila. Nejvýraznější totiž byla u dětí ve věku pod 6 let – vědci to přičítají tomu, že kouření poškozuje DNA spermií. Tato větev výzkumu však nebyla popsána zcela detailně, takže bude potřeba dalších podrobnějších analýz.

Nahrávám video

Chlapcům podle této práce hrozí vyšší riziko než dívkám. Jedna z hypotéz, jež to vysvětlují, říká, že chlapci rostou v děloze rychleji, což vede ke zvýšenému riziku poškození lymfocytů toxiny. Tyto látky poškozují DNA lymfocytů, čímž přispívají ke genetickým chybám.

„Naše studie popisuje, že čím větší je vystavení tabáku, tím větší je kumulativní poškození DNA v buňkách s ALL,“ uvedl jeden z autorů práce Joseph Wiemels. Dodává přitom, že kouření je jen jednou z mnoha příčin při vzniku ALL; dalšími faktory jsou také infekce, pesticidy a další environmentální faktory. Přesto, kdyby v ovzduší nebyl tabákový kouř, měli bychom zřejmě méně dětí s touto chorobou. Klidně můžeme lymfoblastickou leukemii přidat na dlouhý seznam nemocí ovlivněných kouřením; v tomto případě má vliv na ty nejzranitelnější – na naše děti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 2 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 20 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
před 21 hhodinami

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
včera v 13:12‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
včera v 12:13‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
včera v 11:08‌‌

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
7. 10. 2026Aktualizováno7. 10. 2026‌‌

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.