Děti kuřáků trpí mnohem častěji poruchami genů spojenými s leukemií, prokázali vědci

Pokud kouří jakýkoliv z rodičů, způsobuje to u jejich potomků genetické změny spojené s vývojem nejčastějších druhů dětské rakoviny. Potvrdil to výzkum lékařů ze San Franciska. Nejsilnější souvislost byla nalezena u dětí, jejichž rodiče kouřili v době těhotenství, ale důsledky kouření byly nalezené i u dětí rodičů, kteří s kouřením přestali ještě před početím.

Že existuje spojení mezi akutní lymfoblastickou leukemií (ALL) a kouřením rodičů, je doložené již řadu let. Nová studie ale jako první ukazuje na konkrétní genetické změny v rakovinových nádorech u dětí s touto formou rakoviny.

Chyby v DNA způsobují nekontrovatelné bujení

ALL je jeden ze dvou nejčastějších druhů leukemie u dětí. Dochází k ní, když u bílých krvinek lymfocytů vznikají chyby v jejich DNA. Tyto poruchy způsobí, že se buňka začne nekontrolovatelně dělit a přestane odpovídat na regulační působení organizmu. Důvod mutace není vždy přesně známý.

6 minut
Králíková: Že kouření zlepšuje depresi, je naprostý mýtus
Zdroj: ČT24

V USA je tato choroba ročně diagnostikována asi u 3100 dětí a dospívajících ročně. Přibližně 90 procent jich tuto chorobu přežije. V České republice je ročně diagnostikováno přibližně 65 dětí s ALL, pravděpodobnost přežití je velmi podobná jako v USA. Pochopitelně však má dlouhodobě negativní dopad na další život dítěte.

Velká studie prokázala souvislosti

Studie, která vyšla 1. dubna 2017 v odborném časopise Cancer Research, věnovala pozornost vzorkům tkáně 559 pacientů s ALL odebraným ještě v době, než začala léčba. Vědce zajímalo, jestli u nich chybí některé z osmi genů, k jejichž vymazání při genetickém poškození tohoto druhu dochází.

Rodiče dětí, jimž odebrané vzorky patřily, současně dostali dotazníky, v nichž měli odpovědět na otázky související s jejich konzumací nikotinu – tedy s kouřením. Vědci dospěli ke zjištění, že asi dvě třetiny vzorků obsahovaly alespoň jedno vymazání genu. Docházelo k nim výrazně častěji u dětí, jejichž matky kouřily v době těhotenství a po porodu. Za každých pět denně vykouřených cigaret v době těhotenství stoupala pravděpodobnost v počtu vymazaných genů o 22 procent. V případě kouření v době kojení stoupala tato pravděpodobnost za každých pět cigaret dokonce o 74 procent.

Také otec má vliv

Vědci však našli také souvislost s kouřením před početím – a to dokonce i u otců. Každých pět denně vykouřených cigaret v této době zvyšovalo počet vymazání o 7-8 procent. Nečekané bylo, že se podařilo najít spojitost mezi kouřením u otců a věkem, kdy se leukemie u dítěte projevila. Nejvýraznější totiž byla u dětí ve věku pod 6 let – vědci to přičítají tomu, že kouření poškozuje DNA spermií. Tato větev výzkumu však nebyla popsána zcela detailně, takže bude potřeba dalších podrobnějších analýz.

3 minuty
Události: Obalová kampaň proti kouření
Zdroj: ČT24

Chlapcům podle této práce hrozí vyšší riziko než dívkám. Jedna z hypotéz, jež to vysvětlují, říká, že chlapci rostou v děloze rychleji, což vede ke zvýšenému riziku poškození lymfocytů toxiny. Tyto látky poškozují DNA lymfocytů, čímž přispívají ke genetickým chybám.

„Naše studie popisuje, že čím větší je vystavení tabáku, tím větší je kumulativní poškození DNA v buňkách s ALL,“ uvedl jeden z autorů práce Joseph Wiemels. Dodává přitom, že kouření je jen jednou z mnoha příčin při vzniku ALL; dalšími faktory jsou také infekce, pesticidy a další environmentální faktory. Přesto, kdyby v ovzduší nebyl tabákový kouř, měli bychom zřejmě méně dětí s touto chorobou. Klidně můžeme lymfoblastickou leukemii přidat na dlouhý seznam nemocí ovlivněných kouřením; v tomto případě má vliv na ty nejzranitelnější – na naše děti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ptačí chřipka je v Česku. Odpovědi na deset základních otázek

Do Česka se vrátila ptačí chřipka, podle Státní veterinární správy se vyskytla na Třebíčsku. Proč se šíří právě na podzim, může se přenést na člověka a proč se v Evropě proti ní neočkuje? Přečtěte si základní informace o této nakažlivé nemoci.
před 12 hhodinami

Sicílie bojuje proti ohnivým mravencům. Jejich bodnutí může zabít i člověka

Smrtící mravenec ohnivý dorazil k evropským břehům už před několika lety a jeho vpád se zatím nepodařilo zastavit. Ohniví mravenci druhu Solenopsis invicta jsou jedním z nejinvaznějších druhů a kontrolovat jejich populaci je velmi nákladné. V Evropě byl jejich výskyt potvrzen zatím na Sicílii a italské úřady se rozhodly jednat. Příliš mnoho možností ale nemají.
před 17 hhodinami

Kanada přišla o status země bez spalniček. Klesla proočkovanost

Kanada už nepatří mezi země, které vymýtily na svém území spalničky, píší agentury AP a AFP s odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví. Tento status země ztratila kvůli šířící se nákaze tohoto vysoce infekčního onemocnění. Počet nakažených roste kvůli poklesu proočkovanosti mezi dětmi v Severní i Jižní Americe.
před 18 hhodinami

Komunisté nutili disidenty k vystěhování. Vědci teď zkoumají traumata jejich dětí

Ponížení, ztráta domova a hlavně vlastní rodiny – takové pocity zažívaly oběti komunistické akce Asanace. Jejím cílem bylo donutit k vystěhování do zahraničí nepohodlné disidenty, převážně signatáře Charty 77. Příslušníci StB je postupně cílenou šikanou i násilím donutili opustit Československo. Trauma z nedobrovolného odchodu i z nesnadných začátků v nové zemi se přitom často dotklo i jejich dětí. Přenos tohoto traumatu – který se v současnosti dle odborníků může podobat i pocitům Ukrajinců prchajících ze své země – zkoumal tým vědců z Národního ústavu duševního zdraví.
před 22 hhodinami

Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.
10. 11. 2025

Chybí silné důkazy, že by paracetamol v těhotenství způsoboval autismus, říkají vědci

Paracetamol podle expertů zůstává i nadále nejlepším způsobem, jak se vypořádat se silnou horečkou v těhotenství. Nejsou totiž podle nich silné důkazy, že by způsoboval autismus u dětí. Zjistili ale také, proč se mohlo podle některých výzkumů zdát, že by mohla existovat souvislost mezi jeho užívání těhotnými a vznikem neurovývojových poruch.
10. 11. 2025

Evropští astronauti by mohli v kosmu jíst hmyz. Startuje nový výzkum

Hmyz je natolik rozšířenou potravinou, že o něj projevila zájem – zatím jen v rámci studie – také Evropská kosmická agentura (ESA). Ta chce zkoumat, jestli by se nedal využít zejména na delších misích, kde astronauti potřebují dostatek kvalitních zdrojů energie.
10. 11. 2025

MAPA: Silniční síť Římské říše byla výrazně delší, než se myslelo

Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků, vyplývá z výzkumu, který tento týden zveřejnil vědecký časopis Nature. Ani toto číslo ale zřejmě není konečné, říká jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně. Mimo území Itálie pak často neplatí, že všechny cesty vedly do Říma.
10. 11. 2025
Načítání...