ČVUT bude první univerzita se třemi reaktory na světě. Jaderné palivo už se zaváží

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI ČVUT) se dlouhodobě drží mezi TOP 5 provozovateli výukových jaderných reaktorů ve světě. Nejnovější fakultní aktivitou v oblasti jaderného vzdělávání je budovaní třetího jaderného experimentálního zařízení – malého výukového reaktoru VR-2.

Podle ČVUT tento reaktor doplní výukové a výzkumné kapacity reaktoru VR-1 a přinese další významný potenciál ve výchově klíčových jaderných odborníků pro českou jadernou energetiku. Palivo do reaktoru dovezli ve čtvrtek ráno do Prahy a čeká jej vybalení a uložení v prostorách VR-1.

Palivo získala FJFI ČVUT darem a podílela se jen na jeho transportu do Čech. Poskytli ho vědci z Aalto University, kteří experimentální jadernou výuku na reaktoru VR-1 dobře znají.

Palivo dorazilo do areálu reaktoru VR-1 V Holešovičkách v Praze-Troji a ve čtvrtek v 14:00 proběhne slavností otevření kontejnerů s palivem pro VR-2.

„FJFI ČVUT jako jedna z mála světových univerzit provozuje dva jaderné výukové reaktory – štěpný školní reaktor VR-1 a fúzní reaktor Golem. Oba tyto reaktory spolu s dalšími neutronickými, radiochemickými a dozimetrickými laboratořemi tvoří základ experimentální výuky jaderných oborů. Jsme rádi, že budeme mít možnost nabídnout studentům rozšíření experimentálních zařízení“ uvedl děkan fakulty profesor Igor Jex.

Nový reaktor poběží do pěti let

Přepokládané uvedení výukového reaktoru VR-2 do provozu je v letech 2021–2022. Za tři až čtyři roky bude mít FJFI ČVUT již tři výukové jaderné reaktory, a České vysoké učení technické v Praze se tak stane první univerzitou na světě, která bude provozovat tři reaktory. 

Součástí jaderného vzdělávání na FJFI ČVUT je i důraz na bezpečnost a zabezpečení jaderných reaktorů.

„Přestože z pohledu zákona budeme budovat jaderné zařízení – jaderný reaktor, bude se jednat o jaderné zařízení s vysokou vnitřní bezpečností, jelikož se řadí do kategorie podkritických souborů. Podkritický reaktor se vždy sám o sobě zastaví, protože nemá dostatek paliva na udržení štěpné reakce. Štěpná řetězová reakce se v tomto typu reaktoru udržuje tím, že do reaktoru se přidávají neutrony z externích zdrojů, např. z radionuklidových zdrojů nebo z neutronových generátorů. My budeme používat několik typů neutronových zdrojů – AmBe, Cf, D-D generátor, D-T generátor,“ vysvětluje vedoucí projektu Ľubomír Sklenka.

Školní reaktor V-1 je už více než 27 let pilířem jaderného vzdělávání v Česku a na Slovensku. V průběhu let se kolem reaktoru vybudovala velmi široká a silná skupina akademických uživatelů z celého světa i proto, že výuka na reaktoru VR-1 patří do nejužší světové špičky i ve srovnání s nejlepšími americkými univerzitami.

I proto na reaktor pravidelně přijíždí studenti z celého světa. Aktuálně v semestru jede VR-1 na 90–95 % své výukové kapacity (někdy i na 100 %) a zájem o výuku u nás se stále zvyšuje. I proto se odborníci z FJFI ČVUT rozhodli pro výstavbu nového jaderného reaktoru VR-2.

Základ české jaderné vědy

Nahrávám video

„Nový experimentální soubor umožní České republice a zvláště FJFI ČVUT nabízet nejmodernější, rozsáhlé a komplexní praktické vzdělávání ve fyzice jaderných reaktorů, které je jinak možno nalézt jenom v nejrozvinutějších státech budujících jako jeden ze svých energetických pilířů jadernou energetiku,“ uvádí škola v tiskové zprávě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Včelí královny se rodí do purpuru. Vědci popsali, jak se vybírá vládkyně roje

Výběr včelí matky neboli královny je mnohem komplikovanější, než se doposud zdálo. Kalifornští vědci ho v nové studii přirovnávají k porodu středověkého panovníka.
před 4 hhodinami

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 17 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026
Načítání...