Čeští vědci objevili v Kamerunu neznámý druh termita s luskacími kusadly

Tým vědců z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity objevil v Kamerunu dvě kolonie dřevožravého termita s luskacími kusadly. Unikátní termit dostal jméno Roisinitermes ebogoensis.

Luskání je obranná strategie vybraných druhů termitů, kdy se prodloužená kusadla napruží proti sobě, čímž akumulují obrovské množství elastické energie, která se jednorázově uvolní a kusadlo pak udeří zničující silou.

„Pohyb luskacích kusadel je vůbec nejrychlejším zdokumentovaným pohybem u suchozemských zvířat,“ popsal vedoucí výzkumných aktivit docent Jan Šobotník.

Tato strategie je tradičně přisuzovaná pouze takzvaným hlínožravým termitům. „K velkému překvapení však byla nalezena i u nově objeveného rodu, který však patří k bazálním dřevožravým termitům, což je v rámci výzkumu termitů vskutku šokující nález,“ dodal Šobotník.

Místo, kde termiti v Kamerunu žijí
Zdroj: Fakulta lesnická a dřevařská ČZU

Nejbohatší společenství termitů na světě

Výzkumné aktivity v Kamerunu probíhají již od roku 2011. Tým Jana Šobotníka založil výzkumnou stanici ve vesnici Ebogo II poblíž města Mbalmayo, samotný výzkum probíhá přibližně dva kilometry od vesnice ve zbytku primárního deštného pralesa.

„Na tomto poměrně malém kousku lesa o velikosti přibližně jeden kilometr čtvereční jsme doposud nalezli přes 200 druhů termitů. Žije zde tedy pravděpodobně nejbohatší společenství termitů na světě,“ popsal Šobotník.

Řada sběrů v lokalitě představuje extrémně vzácné termity. Z toho se ovšem nově objevený rod Roisinitermes ebogoensis značně vymyká. „Vojáci mají jedinečnou obrannou strategii doposud známou pouze u odvozených hlínožravých druhů a okřídlení dospělci vůbec nemají jednoduchá očka, což je také unikátní znak,“ uvedl Šobotník. Zároveň se jedná o první rod čeledi Kalotermitidae popsaný od roku 1961.

První kolonie byla nalezena v prosinci 2016 v mrtvé liáně. Druhá kolonie byla sebrána v únoru 2018 v ulomené větvi. Část živých termitů se podařilo dovézt do Čech. „Dokonce se nám podařilo nafilmovat luskání vojáků rychloběžnou kamerou při rychlosti 300 tisíc snímků za vteřinu,“ popsal vedoucí výzkumu. Vědecké jméno nového termita Roisinitermes ebogoensis je poctou profesoru Yvesovi Roisinovi, který patří k nejvýraznějším postavám termitologie, druhové jméno odkazuje k vesnici Ebogo, kde byly oba doposud známé vzorky sebrány.

Termiti nejsou mravenci

Termiti jsou nejstarší eusociální skupinou s rozvinutou dělbou práce mezi pohlavní a sterilní kasty. Nejvýznamnější novinkou termitů je evoluce kasty vojáka, jež má výhradně obranné poslání. K tomuto účelu si vojáci vyvinuli nejrůznější mechanismy a strategie, které zahrnují zvětšená kusadla sloužící k drcení, řezání či propichování protivníků či specializované žlázy produkující jedovaté, odpuzující či znehybňující látky. Mezi neobvyklé strategie pak patří například ucpávání chodbiček špuntovitou hlavou nebo luskání.

  • Eusocialita u živočichů je takové společenské uspořádání, kdy v jednom hnízdě žije ve vzájemné pospolitosti a spolupráci více jedinců téhož druhu. 
  • V současné době je vědcům známo asi 15 000 druhů živočichů žijících v eusociálních společenstvích – asi 10 000 druhů mravenců, 2000 druhů termitů, zbytek tvoří včely, čmeláci, vosy, krevety a několik druhů savců – nejznámějšími jsou rypoš lysý a rypoš damarský.
  • Zdroj: Wikipedia

Termiti jsou sice vizuálně a částečně i způsobem života podobní mravencům – a také se jim někdy říká bílí mravenci – ve skutečnosti to ale jejich příbuzní nejsou. V současné době je věda řadí mezi šváby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 1 hhodinou

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Nižší počet případů tuberkulózy vede Estonsko k přehodnocení plošného očkování

Klesající výskyt tuberkulózy v Estonsku přiměl tamní ministerstvo sociálních věcí k přípravě změny, která by nahradila plošné očkování novorozenců cílenou vakcinací dětí z rizikových skupin.
14. 8. 2026

Evropu sevřela už pátá letošní vlna veder. Opět za ni může tepelná kupole

Na západě a na jihu Evropy pokračuje vlna veder, teploty nad 35 stupňů Celsia ve čtvrtek pocítilo hlavně ve Francii, Itálii, Španělsku a Británii více než 135 milionů lidí. Přibližně u 340 milionů obyvatel Evropy s výjimkou Turecka a Ruska pak ve čtvrtek teploty překonaly třicet stupňů.
14. 8. 2026

V Řecku stoupá počet případů nákazy západonilskou horečkou, devět lidí zemřelo

Počet případů nákazy virem západonilské horečky v několika řeckých regionech, zejména v Athénách, výrazně stoupá, uvedl řecký Národní zdravotnický úřad (EODY). Během uplynulého týdne bylo hlášeno 45 nových případů, čímž se celkový počet infekcí tímto virem od začátku letošní sezony zvýšil na 110. Devět lidí starších 65 let od té doby zemřelo.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.