Čeští vědci objevili v Kamerunu neznámý druh termita s luskacími kusadly

Tým vědců z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity objevil v Kamerunu dvě kolonie dřevožravého termita s luskacími kusadly. Unikátní termit dostal jméno Roisinitermes ebogoensis.

Luskání je obranná strategie vybraných druhů termitů, kdy se prodloužená kusadla napruží proti sobě, čímž akumulují obrovské množství elastické energie, která se jednorázově uvolní a kusadlo pak udeří zničující silou.

„Pohyb luskacích kusadel je vůbec nejrychlejším zdokumentovaným pohybem u suchozemských zvířat,“ popsal vedoucí výzkumných aktivit docent Jan Šobotník.

Tato strategie je tradičně přisuzovaná pouze takzvaným hlínožravým termitům. „K velkému překvapení však byla nalezena i u nově objeveného rodu, který však patří k bazálním dřevožravým termitům, což je v rámci výzkumu termitů vskutku šokující nález,“ dodal Šobotník.

Místo, kde termiti v Kamerunu žijí
Zdroj: Fakulta lesnická a dřevařská ČZU

Nejbohatší společenství termitů na světě

Výzkumné aktivity v Kamerunu probíhají již od roku 2011. Tým Jana Šobotníka založil výzkumnou stanici ve vesnici Ebogo II poblíž města Mbalmayo, samotný výzkum probíhá přibližně dva kilometry od vesnice ve zbytku primárního deštného pralesa.

„Na tomto poměrně malém kousku lesa o velikosti přibližně jeden kilometr čtvereční jsme doposud nalezli přes 200 druhů termitů. Žije zde tedy pravděpodobně nejbohatší společenství termitů na světě,“ popsal Šobotník.

Řada sběrů v lokalitě představuje extrémně vzácné termity. Z toho se ovšem nově objevený rod Roisinitermes ebogoensis značně vymyká. „Vojáci mají jedinečnou obrannou strategii doposud známou pouze u odvozených hlínožravých druhů a okřídlení dospělci vůbec nemají jednoduchá očka, což je také unikátní znak,“ uvedl Šobotník. Zároveň se jedná o první rod čeledi Kalotermitidae popsaný od roku 1961.

První kolonie byla nalezena v prosinci 2016 v mrtvé liáně. Druhá kolonie byla sebrána v únoru 2018 v ulomené větvi. Část živých termitů se podařilo dovézt do Čech. „Dokonce se nám podařilo nafilmovat luskání vojáků rychloběžnou kamerou při rychlosti 300 tisíc snímků za vteřinu,“ popsal vedoucí výzkumu. Vědecké jméno nového termita Roisinitermes ebogoensis je poctou profesoru Yvesovi Roisinovi, který patří k nejvýraznějším postavám termitologie, druhové jméno odkazuje k vesnici Ebogo, kde byly oba doposud známé vzorky sebrány.

Termiti nejsou mravenci

Termiti jsou nejstarší eusociální skupinou s rozvinutou dělbou práce mezi pohlavní a sterilní kasty. Nejvýznamnější novinkou termitů je evoluce kasty vojáka, jež má výhradně obranné poslání. K tomuto účelu si vojáci vyvinuli nejrůznější mechanismy a strategie, které zahrnují zvětšená kusadla sloužící k drcení, řezání či propichování protivníků či specializované žlázy produkující jedovaté, odpuzující či znehybňující látky. Mezi neobvyklé strategie pak patří například ucpávání chodbiček špuntovitou hlavou nebo luskání.

  • Eusocialita u živočichů je takové společenské uspořádání, kdy v jednom hnízdě žije ve vzájemné pospolitosti a spolupráci více jedinců téhož druhu. 
  • V současné době je vědcům známo asi 15 000 druhů živočichů žijících v eusociálních společenstvích – asi 10 000 druhů mravenců, 2000 druhů termitů, zbytek tvoří včely, čmeláci, vosy, krevety a několik druhů savců – nejznámějšími jsou rypoš lysý a rypoš damarský.
  • Zdroj: Wikipedia

Termiti jsou sice vizuálně a částečně i způsobem života podobní mravencům – a také se jim někdy říká bílí mravenci – ve skutečnosti to ale jejich příbuzní nejsou. V současné době je věda řadí mezi šváby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 18 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...