Archeologové našli gymnázium pro bohaté mládence z doby starověkého Egypta

Němečtí archeologové našli v egyptské provincii Fajjúm gymnázium z helénského období. Podle historiků v této epoše vlády Ptolemaiovců gymnázia zakládali bohatí soukromníci ve snaze zvýšit řecký ráz svých vesnic. Řecky mluvící mladí muži se tam věnovali sportům, učili se číst a psát a účastnili se filozofických diskusí.

Skupina odborníků z německého archeologického ústavu pod vedením profesorky Cornelie Römerové zbytky po gymnáziu našla ve vesnici Vatfa, která leží jižně od Káhiry v provincii Fajjúm. V té době se Vatfa nazývala Filoteris. Ve 3. století před naším letopočtem ji založil Ptolemaios II. a pojmenoval po své sestře.

V gymnáziu ve Vatfě se nacházel velký společenský stál, který zdobívaly sochy, byla tam rovněž jídelna a nádvoří. Patřila k němu dvousetmetrová dráha, která byla dost dlouhá na to, aby se na ní mohly pořádat závody. Stavbu obklopovaly bohaté zahrady, a poskytovaly tak ideální rámec centru řecké vzdělanosti.

Řecká inspirace v Egyptě

Podle Römerové se v gymnáziích vzdělávali synové obyvatel z vyšších kruhů hovořících řecky. Gymnázia byla ve všech větších městech helénistického světa – v Řecku v Aténách, v Malé Asii v Pergamonu a Milétu, v Itálii v Pompejích.

„Gymnázia v Egyptě byla postavena podle jejich vzoru. I když to ve Vatfě bylo menší, je důkazem toho, že Řekové měli vliv nejenom v Alexandrii, ale i na egyptském venkově,“ řekla profesorka Römerová.

Připomenula, že Egypt zahrnul do helénistického světa Alexandr Veliký. Tisíce řecky hovořících osadníků se usídlovaly v Egyptě podél Nilu. Lákala je říše vedená Ptolemaiovci, která nabízela bohatství a mír. 

V nilské deltě, zejména v oblasti Fajjúmu, byly zakládány nové vesnice, v nichž žilo jak místní, tak řecké obyvatelstvo. Byly tam nejenom egyptské chrámy, ale také řecké svatyně.

Řekové rovněž stavěli své oblíbené lázně, které byly místem setkávání jak pro Egypťany, tak pro řecky hovořící přistěhovalce. A k této řecké kultuře patřila také gymnázia.

O jejich existenci na venkově se dosud vědělo ze zápisů, které dokládají, že výstavbu financovali bohatí a vlivní občané vesnice. Gymnázium ve Vatfě je první stavba tohoto druhu nalezená mimo velké město. Německý tým v této lokalitě pracuje od roku 2010.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 15 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 22 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...