Archeologové našli gymnázium pro bohaté mládence z doby starověkého Egypta

Němečtí archeologové našli v egyptské provincii Fajjúm gymnázium z helénského období. Podle historiků v této epoše vlády Ptolemaiovců gymnázia zakládali bohatí soukromníci ve snaze zvýšit řecký ráz svých vesnic. Řecky mluvící mladí muži se tam věnovali sportům, učili se číst a psát a účastnili se filozofických diskusí.

Skupina odborníků z německého archeologického ústavu pod vedením profesorky Cornelie Römerové zbytky po gymnáziu našla ve vesnici Vatfa, která leží jižně od Káhiry v provincii Fajjúm. V té době se Vatfa nazývala Filoteris. Ve 3. století před naším letopočtem ji založil Ptolemaios II. a pojmenoval po své sestře.

V gymnáziu ve Vatfě se nacházel velký společenský stál, který zdobívaly sochy, byla tam rovněž jídelna a nádvoří. Patřila k němu dvousetmetrová dráha, která byla dost dlouhá na to, aby se na ní mohly pořádat závody. Stavbu obklopovaly bohaté zahrady, a poskytovaly tak ideální rámec centru řecké vzdělanosti.

Řecká inspirace v Egyptě

Podle Römerové se v gymnáziích vzdělávali synové obyvatel z vyšších kruhů hovořících řecky. Gymnázia byla ve všech větších městech helénistického světa – v Řecku v Aténách, v Malé Asii v Pergamonu a Milétu, v Itálii v Pompejích.

„Gymnázia v Egyptě byla postavena podle jejich vzoru. I když to ve Vatfě bylo menší, je důkazem toho, že Řekové měli vliv nejenom v Alexandrii, ale i na egyptském venkově,“ řekla profesorka Römerová.

Připomenula, že Egypt zahrnul do helénistického světa Alexandr Veliký. Tisíce řecky hovořících osadníků se usídlovaly v Egyptě podél Nilu. Lákala je říše vedená Ptolemaiovci, která nabízela bohatství a mír. 

V nilské deltě, zejména v oblasti Fajjúmu, byly zakládány nové vesnice, v nichž žilo jak místní, tak řecké obyvatelstvo. Byly tam nejenom egyptské chrámy, ale také řecké svatyně.

Řekové rovněž stavěli své oblíbené lázně, které byly místem setkávání jak pro Egypťany, tak pro řecky hovořící přistěhovalce. A k této řecké kultuře patřila také gymnázia.

O jejich existenci na venkově se dosud vědělo ze zápisů, které dokládají, že výstavbu financovali bohatí a vlivní občané vesnice. Gymnázium ve Vatfě je první stavba tohoto druhu nalezená mimo velké město. Německý tým v této lokalitě pracuje od roku 2010.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 5 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 7 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 11 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 11 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 12 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 13 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
včera v 15:00
Načítání...