Lidská práva se ve světě dodržují stále méně. Mohou za to především politici, kteří používají rétoriku strachu a nenávisti podobnou té z 30. let dvacátého století a ze společnosti vyčleňují určité skupiny lidí. Ve výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě to uvedla organizace Amnesty International (AI).
Za zhoršení situace mohou podle Amnesty International do značné míry nejmocnější státy, které polevují v tlaku na dodržování lidských práv ve světě. Ve jménu hospodářského prospěchu a posilování bezpečnosti opomíjí jejich porušování. Absence odezvy na masové krutosti vedla na mnoha místech k jejich dalšímu šíření, uvedla AI.
Stále více politiků ze Spojených států, Evropy, ale i dalších zemí světa podle AI loni rozdělovalo ve svých výrocích společnost na „my“ a „oni“, a stavěli tak určité části veřejnosti na pranýř. Mezi lidmi šířili také více strach a nenávist.
Vlády mnoha zemí podle zprávy loni ignorovaly válečné zločiny, prosadily dohody, které oslabují právo na azyl, přijaly zákony, které porušují svobodu projevu. Ospravedlňovaly také mučení a soustředily se ve svých útocích na uprchlíky a migranty. Mezinárodní právo nezákonným vracením uprchlíků do vlasti, kde byli v ohrožení, porušilo podle AI loni 36 zemí.
Loňský rok podle organizace přinesl trend stále více rozzuřených a svárlivých politiků s „trumpovskou jedovatou rétorikou“ plnou nenávisti a šíření strachu. Prvními terči jejich útoků se podle AI stali uprchlíci, které politici často svými výroky zbavovali lidskosti.
„Pokud se přestaneme jeden na druhého dívat jako na lidské bytosti…, přiblížíme se k okraji bezedné propasti,“ uvedl generální tajemník AI Salil Shetty.
Bude hůř, varuje AI
Špatný stav z loňska se v oblasti lidských práv podle AI letos ještě zhorší. Mimo jiné proto, že řada vyspělých zemí začala ustupovat z obrany lidských práv v zahraničí i doma. AI ve zprávě kritizuje mezinárodní netečnost vůči válečným zločinům v krizových oblastech. Politici stále častěji vykreslují lidská práva jako překážku národních zájmů, varovala AI.
Řešením současné krizové situace je podle ní jedině to, že se politikům, kteří lidská práva označují za hrozbu pro hospodářský rozvoj či bezpečnost, na odpor postaví jednotliví občané. Potřeba bojovat za základní hodnoty lidské důstojnosti a rovnost nikdy nebyla větší, uvádí zpráva.
Konkrétně organizace kritizuje pronásledování novinářů, blogerů a dalších prodemokratických aktivistů například v Bangladéši, Číně, Kongu, Egyptě, Íránu či Saúdské Arábii. K násilnostem i válečným zločinům podle AI docházelo loni mimo jiné v Jemenu, Sýrii, Jižním Súdánu a Súdánu.
Za tvrdé zákroky proti právům uprchlíků zpráva kritizuje Maďarsko, které podle ní podpořilo ideu „pevnosti Evropa“, ale i Barmu, kde dochází k pronásledování muslimské menšiny Rohingů. Za „nezákonnou“ označuje zpráva loni uzavřenou migrační dohodu Evropské unie s Tureckem.
Francie si vysloužila kritiku za „přehnaně tvrdá bezpečnostní opatření v prodlouženém výjimečném stavu“. Za pronásledování statisíců lidí po zmařeném puči plísní zpráva Turecko.
Rusko kritizuje za boj proti nevládním organizacím, jejichž pracovníky označuje za „cizí agenty“. Na Filipínách závažné porušování lidských práv podporoval loni prezident Duterte v rámci protidrogového boje.
Kritika se dotýká i Česka
Zpráva také upozorňuje, že od loňska se stupňují projevy omezování práv homosexuálů a žen. V této souvislosti zmiňuje Polsko, kde snahy omezit rozhodování žen o umělém přerušení těhotenství vyvolaly masové demonstrace.
Obavy o budoucnost dodržování lidských práv po celém světě vyvolala podle AI loni americká „volební kampaň poznamenaná rétorikou diskriminace, nenávisti a xenofobie“ a nenávistné útoky přibyly také v souvislosti s referendem o odchodu z EU v Británii.
Česko si vysloužilo kritiku především za projevy nenávisti vůči migrantům a uprchlíkům. V této souvislosti zpráva výslovně uvádí výroky prezidenta Miloše Zemana. AI naopak přivítala zavedení inkluzivního vzdělání, zároveň ale vyzvala, aby Česko nepolevovalo ve snaze vypořádat se se škodlivými postoji vůči Romům.
