V Mekce začínají obřady muslimské pouti Hadždž. Podle pořadatelů dorazily dva miliony lidí. Loni pouť poznamenala tragédie, při níž bylo ušlapáno na 2200 lidí. Město proto nasadilo na 27 tisíc vojáků a policistů. Pouť má být apolitická a sjednocovat všechny muslimy, říká arabista Bronislav Ostřanský. Atmosféru ale ovlivňuje spor mezi Íránci a Saúdy. Realita je navíc taková, že cestu si v dnešní době nemůže dovolit každý.
Saúdi s bezpečnostními opatřeními vskutku nešetřili. Poutníci musejí být registrováni a mohou se pohybovat s elektronickými náramky pouze ve skupinách, aby se zamezilo neorganizovanému pochodu. Právě kvůli němu se loni srazily dva proudy poutníků, kteří se pak navzájem ušlapali.
Mezi oběťmi bylo několik set Íránců. Teherán kvůli tomu poprvé za posledních 30 let nepustil Íránce na obřady do Mekky. Incident významně ovlivnil vztahy mezi sunnitským Rijádem a šíitským Teheránem.
Chameneí obvinil Saúdy z vraždy íránských poutníků
Krize v minulých dnech vyvrcholila vzájemnými výpady. Saúdskoarabský velký muftí prohlásil, že Íránci nejsou muslimové, a íránský prezident naopak vyzval muslimy, aby Saúdy potrestali za jejich „zločiny“. Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí dokonce uvedl, že saúdskoarabské úřady muslimské poutníky „zavraždily“.
„Oba státy se již řadu let obviňují z toho, že pouť, která by měla být zcela apolitická, zneužívají ke svým oportunistickým cílům. Ze saúdské strany zaznívají názory, že íránští poutníci chtějí pouť zneužít k šíření své propagandy a na druhé straně zaznívají slova, že Saúdská Arábie logisticky nezvládá tento obrovský příval lidí a navíc že pouť využívá pro šíření své vlastní agendy,“ konstatoval arabista Bronislav Ostřanský.
Pouť do Mekky nazývaná Hadždž je povinností pro každého muslima, jde o jeden z pěti pilířů islámu. Úspěšná Hadždž by měla poutníkovi přinést vnitřní mír, navenek se realizující v hodnotách, jako je spravedlnost, rovnost, poctivost, respekt, velkorysost, laskavost, odpuštění, milosrdenství a empatie.
„Pocit jednoty a přiblížení s k Bohu jsou nejčastěji zmiňované důvody. Svědectví poutníků, kteří se z Mekky vracejí, často tento bod zmiňují,“ poznamenal Ostřanský.
Pět pilířů islámu
šaháda - vyznání víry
salát - rituální modlitba
zakát - almužna, daň
saum - půst v měsíci ramadánu
hadždž - pouť do Mekky
Někteří komentátoři ale připomínají, že mezi muslimy se často objevuje pravý opak, tedy rasismus, sexismus, dělení podle tříd či na ty majetné a nemajetné, což je viditelné i během samotné pouti.
Atrakce ve stylu Las Vegas. Pouť si mohou dovolit většinou jen bohatí
Poutník by totiž měl být na tuto cestu nejen duševně i fyzicky zdatný, ale měl by mít i hodně peněz. Muslimové, kteří si cestu nemohou finančně dovolit, usilují o finance i prostřednictvím dobročinných nadací.
Některé hotelové pokoje stojí i 6900 dolarů za noc (asi 170 tisíc korun). „Pouť by měla být jednoduchým, spartánským rituálem, změnila se ale v zážitek podobný Las Vegas, který si většina poutníků jednoduše nemůže dovolit,“ citoval list The Toronto Star Irfana Al-Alawiho, který vede muslimskou nadaci v Británii.
Malá Pouť
Muslimové, kteří přijdou do takzvaného posvátného okrsku, což je oblast 5 až 30 kilometrů kolem Mekky, se dostávají do stavu zasvěcení ihrám. Během něj se nesmějí česat, holit, stříhat ani se nijak vonět, dokonce nesmí ani trhat rostliny.
Pro každého platí též povinnost nosit prostý šat, složený ze dvou kusů plátna. I to má svůj účel. Tento stejnokroj vyvolává pocit vzájemné rovnosti. Součástí rituálu je též sedminásobné obcházení Káby, které je provázeno dotýkáním a líbáním svatyně. Dále běh mezi dvěma pahorky Marwá a Safá, při kterém věřící recitují verše z koránu.
Velká pouť
Hlavní obřady začínají promluvou ve Velké mešitě. Následuje cesta k hoře Arafátu, kde se znovu setkali Adam s Evou po vyhnání z ráje. Zde se poutníci v poledne začnou modlit k Bohu. Jedná se o takzvané rituální stání, které má symbolizovat pokoru před tváří Alláha. Tato modlitba trvá až do soumraku, kdy poutníci Arafát opouští a vydávají se k Muzdalifě, okolo které sbírají kamínky, jež posléze použijí k ukamenování Satana v Miná.
Následující den se poutníci odeberou do údolí Miná, kde se modlí a rozjímají. V Miná je most Džamarat, který vede ke třem kamenným pilířům, jež mají zosobňovat Satana. Poutníci je pak kamenují kamínky, které nasbírali po cestě. Most byl postaven roku 1963 a postupně byl přestavován do více úrovní. V dnešní době má již pět pater. Kamenování Satana je rozvrženo do tří dní.
Historie poutě sahá v legendární podobě až k počátkům světa
Mekku nechal vystavět již Adam, kterého považují muslimové nejen za prvního člověka, ale také za prvního proroka. Po potopě světa nechal stavbu obnovit Ibrahím. Zásadní úpravy stavby samotné byly provedeny za života proroka Mohameda, ke kterému se vztahují určité legendy. Stavba byla několikrát poničena, dokonce posvátný černý kámen byl na jistou dobu zcizen a poškozen. V průběhu historie také došlo k zásadním úpravám okolí, které vedly k tomu, že areál Velké mešity v Mekkce je největší mešitou a jedinou svatyní.
Na tradičních rituálech se v průběhu času nic nemění, zásadně se však mění logistika. Dříve poutníci putovali v karavanách velbloudů a pouť trvala i několik měsíců. Byla to často otázka života a smrti. Dnes poutníci létají letadly. Kvóty pro jednotlivé muslimské státy určuje ministerstvo pouti a tím počty reguluje.
Pouť se nese v přátelském ovzduší navzdory své namáhavosti, protože se koná za parného počasí a na poměrně malém prostoru se ocitá ohromný dav lidí.
